Evropané revoltují proti létání. Cítí flygskam

Evropské aerolinky mají problém: s rostoucím strachem z klimatické změny získává jejich byznys špatnou pověst někde mezi výrobci cigaret a plastových tašek. Pasažérů sice neubývá, naopak, ale čím dál víc jich ze svých nebeských cest dostává dosud nepoznaný pocit – výčitky svědomí.

Změny v nastavení si povšimli i politici, donedávna rozhodní podporovatelé leteckého průmyslu. „Očekávám, že snahy aerolinií o expanzi se v blízké budoucnosti pevně svážou s vědomím nutnosti udržitelného rozvoje,“ cituje server Politico z projevu evropské komisařky pro dopravu Violety Bulc k šéfům odvětví na jejich nedávné schůzce v Soulu.

„Pokud nic neuděláme, averze proti nám bude sílit. Kromě snižování emisí se musíme spojit a líp vyprávět náš příběh,“ komentoval šéf celosvětové letecké lobbistické skupiny IATA Alexandre de Juniac na stejném setkání skutečnost, že ve švédštině už vzniklo nové slovo – flygskam, hanba z létání. Vyjadřuje pocit viny z použití letadla při vědomí, jak ničivé dopady má let na životní prostředí.

Někteří už s lepším vyprávěním začali. Jak píše Politico, druhé největší evropské aerolinky Ryanair - jediný neelektrárenský znečišťovatel evropského ovzduší v desítce těch nejhorších - přišly s měsíčním zveřejňováním svých emisí skleníkových plynů a spočítaly, že díky moderní úsporné flotile padá na hlavu jednoho každého jejich pasažéra mnohem méně emisí než u konkurence. „Jsme nejčistší a nejzelenější letecký dopravce v Evropě,“ oznámil marketingový šéf Ryanairu Kenny Jacobs.

Není ale jasné, zda podobné PR tahy budou stačit na odvrácení politické restrikce. Belgická vláda už letos na jaře podpořila holandský návrh na celoevropskou daň z létání. „Není udržitelné, abychom si jen tak na víkend létali s přáteli po Evropě, když totéž jde udělat bez problémů vlakem,“ vysvětlil návrh holandský ministr financí Menno Snel.  A pro nějakou formu zdanění leteckého byznysu jsou i všichni hlavní kandidáti na funkci prezidenta Evropské komise.

Letecká uhlíková stopa vzrostla v Evropě za posledních patnáct let o dvacet procent a roste dál, v průměru o čtyři procenta ročně. I lidé z branže vědí, že s tím je nutné něco dělat, konstatuje Politico. Experti OSN dokončují plán, podle něhož by se letecké emise celosvětově zmrazily na úrovni roku 2020 a při překročení by aerolinky musely odvádět poplatky na financování programů snažících se dostat nadbytečné emise z atmosféry. Kritika ale plán považuje za málo striktní - a vadí jí také, že účast na něm má být až do roku 2026 dobrovolná.

Ani daň, ani plán OSN však zřejmě růst emisí nezastaví, konstatuje Politico. A na obzoru není ani žádná zázračná technologická novinka. Alternativní paliva, elektrické motory a podobně jsou písní daleké budoucnosti. Jediným dostupným řešením tak zůstává prosté - méně létat. Na tomto poli se ale protesty a špatné svědomí zatím moc neprojevily. Čísla Ryanairu z letošního května hlásí meziroční nárůst pasažérů o třináct procent, Lufthansa rostla o tři a KLM o devět procent. Celkově vzrostl evropský letecký provoz loni o tři procenta - a letos zatím už o dvě.