0:00
0:00
Společnost24. 5. 20182 minuty

Česko se obejde bez uhlí, ale nepůjde to snadno

Zelených zdrojů může být víc, stěžovat si na dráty je nesmysl, zjistila studie

Ilustrační foto
Autor: Respekt

Česko by si během příští dekády mohlo dovolit odstavit uhelné elektrárny, podmínkou je však zachování jádra a větší rozvoj větrných a solárních elektráren. Uvádí to autoři studie, kterou si v Německu objednali tuzemští příznivci zelených zdrojů, jako je Hnutí Duha, Aliance pro energetickou soběstačnost nebo think-tank Glopolis.

Studii zpracovala německá firma Energynautics a zaměřila se v ní hlavně na pochyby, zda by česká přenosová síť přeskupení výroby unesla. Podle garanta studie Petera Philippa Schierhorna jsou takové obavy zbytečné, protože rozloha státu není velká a síť je na přenos velkého množství elektřiny dimenzovaná.

↓ INZERCE

Česká síť je už teď připravená na přenos velkého množství energie. Je v takovém stavu, že nijak nebrání integraci obnovitelných zdrojů,“ uvedl Schierhorn. Podle něho je na tom Česko lépe než Německo, kde chybí kapacity pro přenos proudu z větrných elektráren na severním pobřeží směrem na jih. Německo je chce rychle dobudovat, protože časem - po odstavení jádra v roce 2022 a postupném útlumu uhlí - sází hlavně na čistou energii z větru, slunce nebo biomasy, případně ze zemního plynu.

Studie Energynautics pracuje s předpokladem, že Česko pootočí svoji politiku podobným směrem. Vstupní kritéria pro výpočty byla taková, že do roku 2030 Česko přestane z uhlí vyrábět elektřinu a bude je spalovat jen v teplárnách a podnikových provozech. Dále se počítá se zachováním dnešní výroby obou jaderných elektráren (co bude po roce 2035, kdy se mají odstavit Dukovany, už studie neřeší) a s tím, že výpadek uhlí nahradí obnovitelné zdroje.

Potíž je v tom, že jde jen o teoretický předpoklad. V Česku se rozvoj zelených zdrojů po špatně nastaveném a nákladně dotovaném solárním boomu prakticky zastavil a vládní energetická politika stojí hlavně na dalším rozvoji jádra. Odstavení uhelných elektráren by tedy bylo podmíněno změnou politiky a obnovením investic do větrných nebo solárních elektráren. „Jde o model, současné trendy nesměřují k tomu, že bychom toho dosáhli,“ uznává Karel Polanecký, expert na energetiku z Hnutí Duha.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].