Bartoš: Neděláme věci jen pro efekt

V aktuálním Respektu 46/2018 najdete obsáhlý text Pod vládou Pirátů, který mapuje, jak se toto uskupení po úspěchu ve volbách dál etabluje v politice a jaké s ním mají zkušenosti ostatní strany. Jeho doplněním a pozvánkou ke koupi je následující rozhovor s předsedou České pirátské strany Ivanem Bartošem. „Příští volební období zabojujeme třeba z pozice ministra,“ říká při rekapitulaci dosavadních úspěchů i neúspěchů.

Co se tedy Pirátům za zhruba rok ve sněmovně povedlo?

Předložili jsme několik návrhů zákonů - některé jsou zaparkovány, jiné jsou na stole. Například návrh z programového prohlášení vlády, tedy ztransparentnění dalších firem v rámci registru smluv (konkrétně tří firem kotovaných na burze, ČEZ, ČEPS a Českých drah). To, že se projednal nominační zákon, i když je bezzubý, je taky náš úspěch (zákon upravuje výběr osob do vedení firem s majetkovou účastí státu, Piráti přišli s vlastním návrhem, základem jednání se ale nakonec stal vládní návrh – pozn. aut.) Nedávno byla schválena důležitá věc, tzv. informační ombudsman, kterým bude Úřad pro ochranu osobních údajů. Když někdo odmítne poskytnout informace, tento úřad bude arbitrem. Rok jsme s velkým týmem pracovali na zákonu o dostupném bydlení, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová ho ale zrušila a nahradila investičním programem. Předložili jsme návrh na legalizaci pěstování konopí pro osobní potřebu za účelem zpracování, je tu milion lidí, kteří se konopím mažou, používají tinktury…

Premiéru Andreji Babišovi jste napsal, že když se podepíše pod váš návrh o konopí, zařadí se mezi nejprogresivnější světové politiky. Už vám odpověděl?

Odpověď nemám. Ale mám podpisy některých poslanců ANO. A na tiskové konferenci se premiér Babiš vyjádřil, že dostupnost konopí bude řešit ministerstvo zdravotnictví. Ne vždy se úspěch projeví tak, že uspějete – někdy je úspěchem, že se ledy pohnou.

Co se naopak nepovedlo?

Náš návrh nominačního zákona měl několik důležitých prvků, které z vládní verze vypadly. Prosazovali jsme, aby vlastnická politika státu byla u všech firem podobná jako u VZP, která předkládá pojistné plány sněmovně. Aby sněmovna posuzovala jejich vizi; výměny ředitelů či strategii rozvoje takových firem, jako jsou Lesy ČR, které bojují s kůrovcovou kalamitou, nebo Česká pošta, jež má řadu problémů. Vypadla z něj celá část o závaznosti výběru pro resort, takže se jedná o takovou lepší metodologii. Podobně je to s naším původním návrhem proti kumulaci platů. Tam pro změnu v návrhu ANO vypadla nejen celá krajská úroveň politiky, ale i dozorčí rady. Ještě zabojujeme pomocí pozměňovacích návrhů -  a v příštím volebním období třeba z pozice ministra.

Také jsme předložili návrh, který řeší byznys s exekucemi. Zásadní změny, po kterých by nemělo docházet k multiplikaci poplatků, neboť prosazuje princip jeden dlužník, více exekucí, jeden exekutor. Návrh adresuje i teritorialitu, jak o ní ostatní strany hovořily v kampaních. Náš poslanec Lukáš Kolařík s odborníky připravovali tento návrh devět měsíců, má kolem 30 stran. Ale ministr Jan Kněžínek ho zazdil - a vláda nakonec s odůvodněním v rozporu se svým programem dala stanovisko negativní. Vliv exekučního byznysu a lobbing je evidentně mohutný - a je to ostuda vzhledem k téměř milionu lidí, kteří denně čelí exekucím, respektive efektům, které nesouvisí s vymáháním skutečné dlužné částky.

A když to shrnete?

Postupujeme tedy podle programu, volebního slibu a priorit, které každý znal před volbami. Nespím na obláčku. Přestože neinvestujeme do kampaní desítky milionů, máme rostoucí trendy, podporu 11 až 12 procent voličů, a podle nejnovějšího průzkumu společnosti Kantar dokonce 16 procent. Není pravda, že Piráti – jak říká Babiš – nic nedělají, jen kritizují.

V komunálních volbách jste získali dvanáctkrát víc zastupitelů než před čtyřmi roky, z 29 jste skočili na 358 lidí. Čím si to vysvětlujete?

Devět let poctivě a otevřeně pracujeme, to lidé v politice chtějí.

Po sněmovních volbách se v souvislosti s Piráty hodně mluvilo o referendu a o tom, jestli nehrozí hlasování lidu o našem členství v Evropské unii či NATO. Tohle téma teď zapadlo?

My jsme strana, která stojí na prvcích přímé demokracie: funguje to tak, že se lidé snaží o konsensus a mají právo na názor. Mezi našimi volebními prioritami referendum nebylo. Na druhou stranu, ve sněmovně se musíte zabývat návrhy, které tam přistanou. A když byl před hlasováním o důvěře vládě – jako úlitba SPD Tomia Okamury – na jednání zařazen jejich návrh referenda, tak jsme vstoupili do jednání. Nelze strkat hlavu do písku. Nechtěli jsme například, aby referenda mohla svolávat vláda. Neměla by se ani týkat ani mezinárodních smluv, lidé potřebují ochutnávky přímé demokracie, musí se ji naučit používat.

A jak to vlastně s návrhy zákona o referendu dopadlo? Ve sněmovně leží – tuším - dva, od SPD a od komunistů. Budou o nich poslanci jednat, nebo budou ležet zaparkované až do konce volebního období? A chtěl byste, aby se o nich jednalo?

Návrhy zákona o referendu ve sněmovně leží celkem tři, poslední z dílny ČSSD. Právě ten jsme na platformě Piráti, ČSSD a ANO dopracovali tak, aby byl z našeho pohledu přijatelný, a budeme se snažit získat pro něj podporu v Senátu. Výsledný návrh je velmi konsenzuální - vylučuje například referendum o účasti v EU nebo v NATO - a současně má z našeho pohledu dobře vyvážené kontrolní mechanismy, například konstrukci kvóra pro platnost referenda, nebo způsob kontroly otázky pro referendum Ústavním soudem.

Kolegové ze sněmovních opozičních stran o vás říkají, že jste opozice v opozici. Proč s nimi víc nekooperujete?

Mně se vymezovací politika nelíbí. Jdeme se věcně potkat nad návrhem zákona, a když se věcně shodneme, nebudeme to blokovat. Neděláme truc politiku, i vládní návrhy mají hlavu a patu. Dobré věci vždy podpoříme, porouchané návrhy analyzujeme a snažíme se opravit ve fázi příprav, při projednávání a na grémiích a v pracovních skupinách klidně na ministerstvech. Těch se normálně účastníme, protože to je práce politika, byť je opoziční. A v poslední rovině pak pomocí pozměňovacích návrhů. Je-li něco špatné od začátku, jsme tvrdě proti.

Předseda klubu Starostů a nezávislých Jan Farský říká, že se na sebe snažíte strhávat mediální pozornost a klidně kvůli tomu ukradnete i cizí návrh – konkrétně zmiňoval návrh na zmírnění elektronické evidence tržeb EET, který napsali Starostové. A když neprošel, přihlásili jste ho do sněmovního systému znovu jako svůj návrh. Proč jste se Starostů nezeptali, jestli jim to nevadí, případně zda se nechtějí pod návrh znovu spolu s vámi podepsat?

Nefungujeme na principu “politického marketingu”. Neděláme věci jen pro efekt. Toto nařčení odmítám, ale pokud to má nějaký politik takto postavené, může si to myslet. Prostě máme plán, ten realizujeme a pak o tom informujeme. Proti EET jsme vystupovali, i když jsme v minulém volebním období ve Sněmovně neseděli. Já měl několik schůzek na ministerstvu financí nejen s tehdejším ministrem Babišem. O všem jsou zápisy v pirátském veřejném registru kontaktů. Zastavení 3. a 4. vlny stejně jako výjimku pro neplátce DPH jsme měli v programu.

A co se tedy stalo?

Původní návrh STAN jsme podpořili, následně nám ho vláda ometla o hlavu, že tam jsou legislativní a technické nedostatky. V tu chvíli ho ostatní strany vypustily z hledáčku a začaly prezentovat, jak “dostaly na zadek”. Naopak Mikuláš Ferjenčík tyto výhrady adresoval a předložil návrh, kde vše již bylo opraveno. Nikdy jsme si nepřivlastnili práci STAN, pouze jsme to dotáhli do konce tam, kde negativní výsledek pro PR jiným stačil.

Chcete, aby se registr smluv vztahoval také na tři firmy, pro které dnes platí výjimka. Farský se obává, že to může být jeho konec – že ho politici, kterým vadí, zničí pozměňovacími návrhy. Když je tu takové riziko, vyplatí se zákon otevírat? A nebylo by na místě respektovat názor Farského? Vždyť registr prosazoval léta…

Rétoriku pana Farského nechápu. Výjimky pro firmy, které využily zlobovanou kličku v zákoně, je třeba zrušit. Kdyby to, co říká, platilo obecně, pak by se nenovelizoval žádný zákon. Je třeba hlídat, aby se do legislativy nezanesly nepravosti, to je práce opozice. A my to hlídáme. Návrhy na oslabení registru navíc jsou ve sněmovně i bez nás, například Václav Klaus mladší už předložil novelu, která z registru vyjímá veřejné školy - proti těmto snahám je potřeba vytvářet protitlak a ukazovat, že zákon ještě stále není důsledný.

Předseda vašeho klubu Jakub Michálek hlasoval na výboru s komunisty pro jejich návrh na zdanění církevních restitucí. Po mediální kritice jste se o tom bavili na klubu, co jste mu řekli?

Předně musím říci, že se usilovně snažíme neposuzovat zákony podle toho, kdo je předložil, ale podle jejich věcného obsahu. Jakub Michálek si podrobně prostudoval podklady předložené při schvalování zákona o církevních restitucích a dospěl k tomu, že pochybnosti o jejich výši jsou oprávněné, proto na výboru hlasoval pro zdanění. Mikuláš Ferjenčík ve stejném výboru naopak upřednostnil princip právní jistoty a předložený návrh nepodpořil. Vzhledem k tomu, že jsme měli v této věci volné hlasování, to pro mne nebylo žádné překvapení. Následně jsme otázku znovu projednali na klubu a shodli jsme se, že bez toho, aby vláda podrobněji doložila nepřiměřenost výše restitucí, shodí návrh nejspíše Ústavní soud - vyzvali jsme proto vládu, aby zdanění odůvodnila, a pokud to neudělá, nebudou na plénu pro návrh hlasovat žádní Piráti.

Finanční náhrady za ukradený majetek církví, který už nelze vrátit, kritizoval i Andrej Babiš. Závěr vašeho klubu zněl: Nechť vláda předloží výpočet, že náhrady jsou příliš vysoké. Je na místě vůbec restituce zpochybňovat? Ve hře je nejen právní jistota. Restituce nejsou pouze peníze, je to i vyrovnání se s minulostí, s křivdami komunistického režimu. Není pak Michálkovo hlasování s komunisty v symbolickém rozměru nehorázné?

Tenhle způsob pokládání otázek a uvažování o zákonech je přesně důvod, proč u nás vítězí Babiš se Zemanem. Vůči lidem, kteří u nás pracují a platí daně, je potřeba obhájit, že vyplacení desítek miliard církvím je spravedlivé. Sklouznout k tomu, že ten, kdo o výši náhrad pochybuje, je komunista, je nehorázné zjednodušení. Ostatně i v církvích samotných byla o způsobu vyrovnání velká diskuse, třeba farář a disident Miloš Rejchrt byl k danému zákonu velice kritický, stejně jako katolický intelektuál Martin Putna.

Spolu s SPD jste usilovali o nižší nárůst platů poslanců. Jak to jde dohromady s tím, že krátce po vyhlášení výsledků voleb jste říkal: Těší mě, že Piráti porazili Okamuru?

Již před volbami jsme jasně deklarovali, že na věcných návrzích budeme spolupracovat se všemi stranami. Plánované zvýšení platů politiků o 20 procent považujeme za ostudné - a ve chvíli, kdy jediná další strana, ochotná proti tomu něco aktivně udělat, byla SPD, tak jsme v této konkrétní věci postupovali společně. Že jsou to v obecné rovině naši protivníci, na věci nic nemění.

Chlubíte se transparentností, třeba tím, že schůzky popisujete v evidenci kontaktů a schůzek. Když v Brně po komunálních volbách padla koalice vedená hnutím ANO a Piráti začali jednat o alternativní koalici, všechny zajímalo, kdo tuhle alternativu inicioval. Předseda místního sdružení Brno Tomáš Koláčný do „evidence“ napsal: „…když nám byla nabídnuta účast na alternativní koaliční platformě…“ Ani slovo o tom, kdo alternativu nabídl, s kým o ní jednal. Je to transparentní?

Nemyslím si, že to, že tuto informaci z kolegiality vůči budoucím koaličním partnerům vynechal, je problém. Během pár dní se vyjasnilo, jak to proběhlo, ostatně právě Tomášův zápis pomohl spletitou situaci rozmotat.

Říkáte, že na zákonech spolupracujete s kýmkoliv, pokud vám návrh připadá dobrý. Zároveň Piráti mluví o tom, že dělení na pravici a levici se přežilo. Jaké je tedy vaše ukotvení, jaké jsou vaše hodnoty?

Nechť tento koncept dělení levice - pravice používá každý, komu pomáhá zorientovat se na politickém dění, ale my jsme ho již před 10 lety odmítli. Jsme moderní středová liberální strana. Naše hodnoty i styl komunikace vyplývají z našich stanov. Cílem Pirátů je svobodná, vzdělaná a digitálně propojená společnost, která umožňuje vznik bohaté ekonomiky, která jediná může garantovat zachování a rozvoj liberální demokracie a zároveň respektovat rozdíly ve společnosti a garantovat životní jistoty všem - tedy i těm, kteří se z nějakého důvodu dostanou do životních problémů.