Chtějí mladí méně pracovat?

Nikdo nechce pracovat, mladí nejsou ochotni si zašpinit ruce kvůli práci… Podobné stížnosti slýcháváme ohledně pracovní morálky mladších ročníků, které zrovna v ten moment přicházejí na trh práce. Chtějí mladí pracovat méně?

Líná mládež dělá vrásky starším generacím napříč historií, rodiče nerozumějí tomu, proč jejich děti nechtějí pracovat alespoň tak tvrdě jako oni sami, a naopak jejich potomci si marně lámou hlavu s tím, proč by měli pracovat stejně jako jejich rodiče, když mají k dispozici jiné prostředky a možnosti.

Mladší generace tak podle agentury pro výzkum veřejného mínění STEM považují starší lidi za pracovitější, než jsou oni sami, a ti zase své mladší nástupce považují za línější – a zřejmě to ani nemůže být jinak. Objem času, který věnujeme práci ve smyslu výdělku na živobytí, je podle historiků Michaela Hubermana a Chrise Minnse nižší a nižší. Nedává tak smysl, aby každá další generace pracovala stejně jako ta předešlá.

Podle statistiky lidé v zemích jako Německo, Francie, Belgie, Velká Británie nebo Švédsko v 18. i 19. století pracovali více týdnů v roce, více dní v týdnu i více hodin denně, neustálá a nikdy nekončící práce byla základním principem života lidí. Například v Německu v roce 1950 průměrný zaměstnanec odpracoval 2427 hodin ročně; v roce 2017 to bylo už jen 1354 hodin ročně.