Až přijde apokalypsa

Z moře vylézá sedmihlavá bestie, vypadá trochu jako neobratný had, protože si v polovině těla udělala sama na sobě uzel. Zatímco bojuje s tuctem andělů levitujících nad mořem, částí svých čtrnácti očí pozoruje, jak další andělé měří síly s jiným sedmihlavým tvorem, který zase připomíná zmutovaného, hodně rozčíleného býka. Ilustraci doprovázející rukopisný komentář k Apokalypse vytvořil v roce 1047 španělský mnich Facundus a je to jedno z nejstarších dochovaných svědectví lidských představ o konci světa.

Ta nejnovější najdeme i ve zdejším umění. Český malíř Jakub Janovský o bezmála tisíc let později rovněž maluje obrazy plné zkázy. Vzhledem k tomu, že patří ke generaci, jež na rozdíl od té Facundovy skutečnou katastrofu globálního rozměru sama zažila, má jeho apokalypsa jinou podobu i vyznění. Janovský coby „dítě Černobylu“ – narodil se dva roky po výbuchu atomové elektrárny – zachycuje scény, na kterých ďábelské síly symbolizuje radioaktivní záření a děti, jež si hrají v plynových maskách pod přízračně temnou oblohou, už nechrání žádní andělé, kteří by přicházeli na pomoc.

Apokalypsa nás provází už dva tisíce let. Většina světových náboženství nabízí barvité vize toho, co člověka čeká, když se na světě nebude chovat podle Božího záměru. Křesťané stejně jako hinduisté, muslimové i buddhisté ovšem od…