Svět v pohybu

Minimálně dvacet let odborníci na vzdělávání radí, aby se děti neučily zpaměti stovky historických dat, ale trénovala se především jejich schopnost reagovat na rychle se proměňující svět. U nás však toto volání dosud nenašlo velkou odezvu. Částečně proto, že vzdělávání se mění velice složitě, ale zároveň i z toho důvodu, že takovou potřebu většina podceňovala. Přirozenou touhou většiny lidí je žít v klidném a předvídatelném světě a přiznat si, že tato „jistota“ je pryč, chce svým způsobem odvahu. Odborníci ale měli pravdu, svět se mění dokonce rychleji, než si kdo kdy uměl představit, a v mnoha lidech to vyvolává obavy a někdy i paniku.

I když jsme propásli ideální čas na přípravu, nic není ztraceno, ale je třeba začít co nejdříve. Nestálost neznamená automaticky temnou budoucnost, avšak děs z nestálosti může temnou budoucnost přinést.

Stále více politických uskupení či jednotlivých politiků se snaží tvářit, že objevili kouzelnou formuli, jak zastavit čas, případně ho dokonce vrátit zpět. Vzhledem k tomu, že je to nereálné, musejí svět kolem sebe vykreslovat v mnohem horších barvách, než jak vypadá skutečnost. Historik Timothy Snyder v rozhovoru pro tento časopis říká: „Moderní tyranie je závislá na terorismu. Od požáru Říšského sněmu je jasné, že je potřeba určitá míra terorismu – ne moc, ale ani málo. A někdy musíte terorismus sami vytvořit, což ukázal i Putin v Rusku v roce 1999. Terorismus lidi děsí. V momentě, kdy prožívají tento strach, přijde na scénu někdo, kdo řekne, že mají možnost vyměnit svobodu za bezpečnost. A právě to je ta chvíle, kdy je velká pravděpodobnost, že lidé tuto výměnu přijmou.“

V tomto speciálu jsme se rozhodli popsat různé fenomény proměňujícího se světa. Nejde jen o politiku, ale také o trh práce, módu, hudební průmysl či fotbal. Naší ambicí nebylo, a ani nemohlo být, představit všechny aspekty moderní společnosti, ale spíše naznačit, kolik věcí je v pohybu. A že není třeba se toho obávat, protože mnoho změn je i k lepšímu.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery
šéfredaktor