Také Berlín má svou chobotnici. A žabomyší spory kolem. Kauza „berlínský zámek“ v mnohém připomíná boj o Národní knihovnu. V minulých dnech o ní už zase psaly všechny noviny.
Není to vlastně tak špatné, mít v samém srdci města velkou louku. Je nakrátko posečená a dá se na ní sedět nebo ležet (viz letní obrázek, teď na ní nikdo neleží, protože by nastydnul na záda).
Také na ní stojí jedna provizorní budka, kde je docela dobrá galerie (Tempörare Kunsthalle, www.kunsthalle-berlin.com) a pak jedna podobná, kde bude informační centrum (teď obří billboard na boudě informuje, že máme pít coca-colu). Není od věci být informován, co se zde chystá. Zámek za pět set milionů eur, o jehož výstavbě se hovoří už víc jak padesát let.
Parcela o níž je řeč je přímo v ulici Unter den Linden, přímo proti berlínskému dómu a muzeím. Nebyla vždy loukou, nýbrž stála tady chlouba pruského baroku, zámek vládnoucích Hohenzollernů, a spolu s chrámem dával třídě Pod lipami majestátní rozměr. Jenže po válce byl rozbombardovaný zámek zbořen a nahrazen socialistickým palácem republiky, který byl posléze také zbořen, aby byl mohl být později znovu nahrazen zámkem. Podrobnosti pod článkem, docela dobře to ale vystihuje slogan: „Zboří se něco starého, aby se něco ještě staršího mohlo nově postavit“.
A teď ty spory, které skutečně v mnohém připomínají Národní knihovnu. Jestliže u rozpočtu Chobotnice bylo od začátku jasné, že se s ním pracuje velmi volně a že bude jistě větší než stanovené 2,3 miliardy korun, také tady se už přehazují miliardy. Teď se například začalo mluvit o tom, že do rozpočtu vlastně nebylo započteno to, co dělá zámek zámkem, a sice zdobená kopule.
Řeší se také spory kvůli soutěži. Architekt Hans Kollhoff, který získal třetí místo, napadnul regulérnost výběru. Jestliže u nás měli odpůrci soutěže v rukou docela dobré argumenty, tady byla námitka opravdu legrační. Šlo o to, jestli měl vítěz ve svém ateliéru v minulých letech tolik stálých zaměstnanců, kolik předepisovaly podmínky. Soud teď ve čtvrtek rozhodnul, že zaměstnanců bylo dostatek a že se bude stavět podle vítěze, italského architekta Francesca Stelly.
Takže spravedlnost zvítězila, a přitom se vítěznému projektu dá vytknout vlastně skoro všechno. Není úplně jasné, k čemu bude komplex takzvaného Humboldt-Fóra sloužit, takže se nenavrhuje podle funkce, nýbrž podle fasády. Také symbolika je podivná, vždyť se jedná o sídlo pruských králů a císařů, k čemu ho obnovovat po sto letech republiky. Snaha stavět v 21. století barokně je v rozporu s celou podstatou moderní architektury a se zdravým rozumem. Otázka také je, zda nebyla mnohem cennější památka Palác republiky, ohavný, ale autentický kolos, co tam stál. Už teď se po něm lidem stýská a na eBay si kupují zbytky inventáře a nádobí.
A je tu ještě další zajímavá věc, na kterou upozorňoval profesor Harald Bodenschatz z Technické univerzity na semináři. Říkal to svým studentům, budoucím architektům. Povídal jim toto: Každý si o zámku něco myslel. Někdo byl pro obnovení, někdo byl proti zboření paláce. Ale žádná občanská iniciativa nepřišla s tím, aby se na tom místě postavilo něco současného, nějaká výborná nová architektura. Proč nikdo nebojoval za zastavění plochy novými stavbami. Jediní, kdo chtěli novou stavbu, byli samotní architekti. Nepřipadá vám, studenti, na tom něco divného? Studenti poněkud posmutněli, že studují obor, kterému lidé nevěří.
V duchu jsem je uklidňovala: já třeba ve schopnost dnešních architektů vytvořit novou kvalitu věřím. Nová architektura by se mi na tom místě líbila. Ale na druhou stranu, ta louka také není špatná. Nic nestojí, nedá se na ní nic pokazit a nejsou o ní žádné žabomyší hádky.
LOUKA DŘÍVE A NYNÍ:
- 1443 v malém a bezvýznamném Berlíně si kurfiřt Fridrich II nechává postavit hrad
– kolem roku 1700 postaven zámek v barokním stylu
- 1845 dostavěna kopule
- 1918 Karl Liebknecht provolává z jednoho z balkónů socialistickou republiku. Tento moment ho později zachránil. Po válce nebyl balkón jako jediný zbořen, nýbrž vtělen do budovy Státní rady NDR.
- 3. února 1945 zámek vybombardován
- 1950 zbytky zbořeny
- 1976 postaven Palác republiky (Palast der Repulik)
- 2008 Palác republiky defintivně zbořen. Vítězem soutěže na obnovu paláce se stal italský architekt Francesco Stella.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
