Václav Dvořák o alkoholismu

Václav Dvořák

O českém pití neexistuje žádný reprezentativní výzkum, jen hrubá čísla spotřeby, která Čechy řadí mezi přední pijáky Evropy, vysoké statistiky nehodovosti a informace z protialkoholních léčeben potvrzující, že i u nás mají problém čím dál mladší konzumenti.

Světová zdravotnická organizace a Evropská unie doporučují pro boj s alkoholismem vějíř opatření, která by měla snížit celkovou spotřebu, a tedy i negativní důsledky. Česko z nich nepřijalo prakticky nic – kromě relativně nízké spotřební daně (pivo je všude v Česku levnější než jakýkoli jiný nápoj), zákazu prodeje do 18 let a inzerování alkoholu v blízkosti škol.

:00Olga RichterováDobrý den, je z hlediska budoucí závislosti na alkoholu horší český model, kdy mladí lidé začínají pravidelně pít (zejména pivo) okolo patnácti let, nebo např. britský, kde opravdu pijí až po osmnácti a jen občas (o víkendu), zato ale do němoty (tzv. binge drinking)?
A proč je vlastně naše společnost vůči alkoholu tak tolerantní?
Děkuji, Olga Richterová11:06Václav DvořákV rámci EU probíhají společné výzkumy užívání drog a návykových látek u 16-ti letých, které nevyznívají pro českou populaci příznivě.
Je to dáno řadou okolností - v současnosti se přiznává cca 40 ku 60-ti % významnost genetické predispozici a vlivu prostředí (tzn. snadnosti dostupnosti alkoholu a jiných návyk. látek). V české společnosti přetrvává tolerance k tomuto jevu, která vyplývá z vysokého stupně liberalismu a letité tradice vytvořené již v minulém režimu.Již zmíněné výzkumy právě prokázaly problémy i v britské společnosti. Platí, že čím je vyšší obsah alkoholu v nápoji tím je tento nápoj rizikovější - z tohoto hlediska je nejbezpečnější bezalkoholové pivo, jehož spotřeba v poslední době narůstá, ale ve srovnání s alkoholizovanými nápoji je zanedbatelná.Odpověď na značnou toleranci naší společnosti ke konzumaci alkoholu souvisí s tendencí společnosti se chovat jako pštros, tzn. před narůstajícím problémem schovávat spíše hlavu do písku, problém si nepřipustit, než hledat nepopulární řešení (snížení dostupnosti alkoholu, zvýšení jeho ceny, přísnější postihy pro prodej nezletilým atd.). Je potřeba si uvědomit, že drogy v sobě obsahují schopnost vytvoření prožitku, kterého se dosáhne jednoduchou pasivní konzumační formou, která si nežádá letitou systematickou práci. Naše společnost je charakteristická zvýšenou nestabilitou (založené na jisté diskontinuitě/nenávaznosti společenského vývoje - způsobené přerušením érou totality) a hledáním „originálních“ cest v jejichž pozadí bývá často zahleděnost do sebe sama a vytvořená „umělá“ výlučnost. Mnoho lidí starší generace setrvává ve schématech minulé doby a přistupuje k novinkách s velkou rozpačitostí, není schopno flexibilně změnit své názory. To souvisí také i s problémem mláděže, která se na toto („kdybych já mohl, jenže tenkrát to nešlo“) nemůže odvolávat. Od malička je v dnešní době dítě vrženo do systému, který je významně výkonově diferencován (lidé jsou zařazováni do skupin podle výkonu) a neustále stupňuje nároky (podle schopnosti zvládat cizí jazyky, počítače, internet…). V současnosti je člověk již od dětského věku vystavován velkému tlaku, né jako za minulého režimu, kdy ho stát vedl a určil mu kudy jít.:51MartinaDobrý den, proč je u nás tolik dětí a mladých kteří se opíjí, kouří a užívají drogy? Pokud to je tím, že je stát de facto dealerem drog(tedy i alkoholu) jak nedávno psali v tisku, proč vy doktoři proti tomu neprotestujete? Nebo vám to nevadí? Ve Skandinávii například je alkohol velice drahý v porovnání s nealko. U nás je to naopak, pivo, víno atd. je levnější než nějaký Bio nápoj. Je to tu docela hrůza, rodiče už se bojí i děti posílat do škol aby se z nich nestaly alkoholici. I v hospodách a na diskotékách je běžné že prodávají mládeži alkohol. Navíc je tam strašný zápach z cigaret protože u nás dosud nebyl přijat protikuřácký zákon. V některých západních zemích je naopak běžné, že opilému už nesmí číšníci nalít. U nás se stává že se opije do němoty a pak někoho zabije v autě. Jak je to možné, to to nikomu nevadí?11:21Václav DvořákJá sám osobně jsem velkým zastáncem skandivávského modelu, na vlastní kůži jsem se přesvědčil ve Stöckholmu jak skvěle funguje a zavedl bych ho co nejdříve i u nás v Čechách. To ovšem předpokládá volání celé společnosti po podobných opatřeních a politickou odvahu a vyjít této společenské potřebě vstříc. Obávám se, že se nám obojího nedostává. Samozřejmě nejrozumější je upřednostnit prevenci jako např. uplný zákaz reklamy. Vzpomínám si na sdělení primáře ze záchytky, který porovnával dva návštěvníky tohoto zařízení - jeden byl Švéd a druhý Rus - klinicky byl jejich intoxikační stav stejný (oba vykazovali stejné znaky opilosti), ale rozdíl byl v tom, že Švéd měl 0,8 promile a Rus 3,6 promile, což vypovídá o toleranci organismu vůči této látce.Všichni sledujeme jak opatrně se přistupuje k protikuřáckým opatřením a omezením, která jsou v určitíém slova smyslu signifikantní pro určitou rizikovost vázanou na konzum dalších návykových látek. Přitom je známo, že v klinické praxi platí, že alkoholici abstinující více let jsou schopni snáze přestat i kouřit a naopak v okamžiku, kdy se začíná abstinovat od alkoholu tak kompenzační spotřeba cigaret stoupá.:18PetrDobrý den, rád bych se zeptal na dvě otázky: Po jak dlouhé abstinenci začne klesat zvýšená tolerance těla k alkoholu?Jak dlouhá by měla být dočasná abstinence, aby měla nějaký příznivý vliv?Díky za odpovědi a přeji hezký den.11:37Václav DvořákJedním z kriterií závislosti je narůstající zvýšená tolerance těla k alkoholu tzn. že jedinec musí zvyšovat svojí spotřebu alkoholu, aby dosáhl předešlého účinku, tento proces trvá individuálně dlouho, např. i roky. Skupina závislých, kteří patří mezi tzv. „hladinkáře“ musí tuto hladinu (hladinku - hladinu alkoholu) neustále „přiživovat“ a doplňovat, často musí přerušovat i spánek a doplnit hladinu. U těchto jedinců hrozí zvýšené riziko dramatičtějšího odvykacího stavu, neboť organismus je setrvale „na hladině“ a jaterní tkáň nemá možnost regenerace. Tito lidé často umírají ve věku kolem 50-ti let na jaterní selhání a problém alkoholismu byl jimi celoživotně popírán, maximálně byli hospitalizováni na internách, kde zvýšenou konzumaci alkoholu popřeli.Závislý jedinec musí trvale abstinovat, jinak dojde k opětovnému nárůstu tolerance velmi rychle. Reakce mozku člověka je možné připodobnit k reakci žraloka na kapky krve v moři.Každá abstinence, i dočasná, má regenerační dopad pro organismus. Úsilím léčeb je ovšem 100% abstinence, neboť ta jediná zamezuje rizikům vyplývajícím z nevyzpytatelnosti této poruchy.:22Radekdobrý den, rád bych se zeptal, jaká míra alkoholu je organizmu škodlivá? Dále bych se rád zeptal, zda se také zabýváte myšlenkami nad tím, že konzumací alkoholu si člověk navozuje příznivý psychycký stav, který může rezultovat v dobrou psychyckou i fyzickou kondici? dekuji11:41Václav DvořákJedinec disponující rizikovou genetickou predispozicí by se měl odmalička alkoholu a jiných návykových látek vyvarovat, neboť dle současných vědeckých poznatků je genetická rizikovost širokospektrá v tom smyslu, že obsahuje riziko vůči všem návykovým látkám, tzn. i kouření a u náctiletých vysoká poptávka po kouření cigaret může být signálem i pro rizikovost jiných návykových látek.Z výše sděleného vyplývá, že u každého člověka je míra rizikovosti individuální a předpokládá se, že cca do 20– ti let budou známy polymorfismy (delegování) genů, které se zásadně podílí na genetické rizikovosti a bude možné po narození jedince tuto genetickou predispozici (jak moc je pro koho a jaká míra alkoholu škodlivá a jak dobře dokáže organismus alkohol odbourávat atd.) přesně stanovit. To znamená, že jedinec s nulovou genetickou predispozicí je ve výrazně nižším riziku než jedinec jí disponující.
Vzhledem k současnému stupni poznání (je prokázáno cca 5 genetických polymorfismů, což je cca 50% z předpokládáneého množství) se nedá zatím přesně vědecky tato individuálně genetická predispozice stanovit. Tedy se musí pouze odvodit z dostupných informací, tzn. z přítomnosti závislosti v příbuzenstvu (rodičů, prarodičů), přítomností dalších duševních poruch, které charakterizuje porucha centra odměny v mozku (poruchy příjmu potravy - mentální anorexie, bulimie), patologické hráčství, psychosexuální poruchy, patologická agresivita a obsedantně kompulsivní porucha.
Tedy míra škodlivosti alkoholismu je skutečně závislá na mnoha faktorech a je u každého člověka individuální.Drogy obecně navozují šálení a klam, je v nich zakleta tato výlučnost.
Problémem jsou důsledky, které poté následují, neboť tyto jedince poškozují v širokých sférách života a vedou až k významné degradaci.:29T.V.Pane doktore, jsou známy poznatky jak moc se podepíše na budoucím alkoholismu (predispozici) ženy alkoholismus jejího otce a jak moc to hraje roli v případě, že alkoholičkou byla matka?12:07Václav DvořákVýzkumy prokázaly, že zvýšená genetická predispozice (sklon vrozený/zděděný po rodičích) je u synů, jejichž otcové jsou alkoholiky a u žen, jejichž matky byly alkoholičky. Nedošlo k procentuálnímiu navýšení, když se prokázal alkoholismus u obou rodičů.:50Mir. KouřimskáPane Dvořáku, můžete u své profese o něčem říci: „Tohle mě vyloženě baví“ a naopak „Tohle mě na mé práci skutečně nebaví“? Děkuji za odpovědi a přeji mnoho úspěchů ve Vaší další práci.12:12Václav DvořákK prvnímu dotazu:
Psychiatrie je v rámci medicíny naprosto výjimečný obor, který se zaobírá stesky duše, které jsou neuvěřitelně rozmanité a pestré a každý pacient je originálem a novou výzvou. Proto mě baví.K druhému:
Aktuálně nejsem schopen si nic vybavit. Administrativa.:13Jindřich Z.Jakou úspěšnost v léčbě alkoholismu má vaše oddělení? Jak často inovujete své léčebné metody a na základě čeho?12:20Václav DvořákNa našem oddělení proběhla víceletá studie zaobírající se úspěšností léčby u žen alkoholiček, která se po roce vyhodnocovala s výsledkem 48% stoprocentně abstinujících po jednom roce.
Tato efektivita výrazně narůstá aktivním doléčováním v ambulantí sféře (pravidelným docházení na konzultace, kontroly a případné terapeutické sezení) po řádném ukončení ústavní formy léčby.