S Irenou Kalhousovou o Blízkém východě

Irena Kalhousová vystudovala politologii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a evropská studia na univerzitě v Cambridge.

Nyní přednáší na Metropolitní univerzitě v Praze, je analytičkouAMO a pravidelně komentuje události na Blizkém východě pro česká média.

(Související článek Tomáše Rákose - Bibi je zpátky.)

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:29Kamil WaiglBude podle vás Netanjahu vstřícnější k jednáním s EU nebo s USA?11:22Irena KalhousováHezký den,Netanjahuovi se rozhodně bude lépe jednat se Spojenými Státy. Obama samozřejmě bude chtít uspět i v otázce palestinsko-izraelského konfliktu, současně ale při jeho řešení bude brát v potaz izraelskou bezpečnost. Americký prezident si do svého týmu také vybral lidi, kteří se touto problematikou zabývají už léta a tudíž nebudou klást nerealistické požadavky, které Izrael nebude moci splnit. Současně ale Izrael musí počítat s tím, že nová americká administrativa bude vyžadovat plnění dohod, ke kterým se Izarel zavázal a například v otázce rošiřování židovských osad na západním břehu bude Washington mnohem méně tolerantní.:12I. ForejtJakou roli hraje v íránském zpochybňování holokaustu geopolitický faktor?
Lze revizionistickou pozici Teheránu k holokaustu vysvětlovat hlavně antiizraelským postojem islámské republiky?
Jak velkou roli zde hraje antagonismus mezi islámem a judaismem?11:07Irena KalhousováHezký den,V muslimském světě je běžné nedělat velké rozdíly mezi „židem“ a „sionistou“ a když už se dělá, tak se tak nejak implicitně předpokládá, že každý žid minimálně fandí Izraeli. Proto tedy je jasné, že v momentě, kdy oficiální doktrína státu je anti-Izraelská, je jen malý krůček k tomu, aby byla antisemitská. Jinak obecně antisemitismus v muslimském světě není nic neobvyklého. Je to sice mnohem novější fenomén, než Evropě, ale právě i díky vlivu křesťanské Evropy se rozšířil do Arábie a Persie. Navíc i v koránu lze najít několik silných protižidovských prohlášení.V dnešní době se v muslimském světě antisemitismus kloubí s antiimperialismem, antiamerikanismem atd. Navic muslimové mají velkou tendenci věřit teoriím spiknutí o židovského vlivu na veškere světové události a proto je tam třeba stále populární kniha „Protokoly sionských mudrců“:49D. BezděkPan Lieberman při přebírání svého nového úřadu prohlásil, že Izrael není vázán dohodou z amerického Annapolisu, na jejímž základě byly loni obnoveny mírové rozhovory - je tomu skutečně tak?
Dají se od nové vlády vůbec očekávat jakákoliv jednání o vzniku samostatného palestinského státu?11:16Irena KalhousováDohoda z Annapolisu byla v mnoha směrech naprosto nereálný plán, který byl přijat především proto, aby G.W. Bush mohl ještě na konci svého prezidentského úřadu vykázat nějaký úspěch také v otázce palestinsko-izraelského konfliktu, který byl zasnínen válkou v Iráku. Proto je možná od Liebermana docela pragmatické, že prohlásil rovnou na začátku že pro něj není závazný. Současně ale zdůraznil, že chce pokračovat v plánu tzv. cestovní mapy, který je mnohem propracovanější a má snad v dlouhodobém horizontu větší šanci na úspech. Jednání o vzniku Palestinského státu se podle mě v nejbližších měsících očekávat nedají. Izrael považuje za mnohem akutnější otázku iránského jaderného programu a také případná jednání se Sýrií vypadají poměrně nadějně. Oproti tomu otázka Palestiny Izrael zdaleka tolik „napálí“. Navíc palestinská politická reprezentace je naprosto v rozkladu a tedy ani není přesně jasné, kdo nyní vede palestinský národ. Jestli je to Mahmoud Abbás, který je sice podporován Západem, ale mezi palestinci respektován není a navíc mu už vypršel oficiální mandát, a nebo Hamas.:41HufekMožná dosti zjednodušená otázka, ale: skutečně lze v budoucnu očekávat mír na Blízkém východě? Nebo jen příměří na podkladě konkrétních mezinárodních vzájemně uznaných dohod a smluv?
Myslíte si vy osobně paní Kalhousová, že by vůbec někdy mohli žít Palestinci a Izraelci ve vzájemném míru, respektu a spolupráci?
Předem děkuji za odpověď. Jindřich Hufek11:29Irena KalhousováV horizotnu několika let si myslím, nebo spíše doufám, že je realistické dosažení příměří. Ale ani to nebude vůbec jednoduché. Arabské státy a především jejich obyvatelé se stále nesmířili s existencí státu Izrael na půdě, kterou oni považují sa svou. Na druhé straně Izraelci jsou velice nedůvěřiví k možnosti opravdového míru s arabskými státy a proto jsou stále připraveni na možný útok proti svému státu.Jestli bude někdy na Blízkém východě mír toho typu, jaký máme dnes v Evropě je samozřejmě zásadní otázka. Možná, pokud se mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy vytvoří ekonomické vazby a vazby mezi lidmi. Až začnou Izraelci bez obav cestovat a studovat v arabských zemích a naopak, pak možná ta vzájemná nedůvěra odezní a bude se moci hovořit o míru. Zatím ale taková situace nenastala ani mezi Izraelem a Egyptem, resp. Jordánskem, což jsou jediné dvě země, se kterými má Izrael uzavřenou mírovou smlouvu.:24wasagoMier,nie su to prazdne slova z ust izraelskich politikov uz roky?ako je mozne ze tak rasisticki orientovany „ludia“ typu p. libermann sa dostanu az do vlady,nesdveci to o mentalite izraelcanov ako takych. Korupcia, skoro kazdy izraelsky politik je podozrivy s korupcie, to je to tam narodny sport. toda raba11:40Irena KalhousováKorupce je v Izareli určitě problém. Jistě není dobrou vizitkou že bývalý prezident a premiér čelí obvinění z různých druhů trestných činů. Na druhé straně ale fakt, že ani tito lidé nemají imunitu ukazuje, že izraelská demokracie a justice funguje výrazně lépe, než v mnohých jiných západních státech, včetně ČR. Lieberman získal velice snadno mezi novináři nálepku rasista. Určitě je to člověk, jehož názory jsou značně diskutabilní a který je velký nacionalista a populista. Každopádně ale odráží názor části Izraelců, kteří se obávají loajality arabských obyvatel Izraele. Někteří arabové v Izraeli Liebermanovi velice nahráli, když během války v Gaze demonstrovali s hesly typu „smrt Izraeli“ apod. V Izraeli žije milion a půl arabů a povětšinou je jejich soužití s židovskou většinou dobré. V Izraeli nikdo neřeší, pokud muslimské ženy nosí šátek na veřejných místech. V Izraeli je je zcela normální, kdyz žid, muslim, či křesťan dává najevo svoji náboženskou identitu. Proto si nemyslím, že Izraelci jsou nějak rasisticky zaměření proti arabům v Izraeli. Ale pochopitelně, mají obavy, prokud se tito lidé staví otevřeně proti státu, ve kterém žijí.:52Irena KubíčkováDobrý den paní/slečno Kalhousová,studovala jste Evropská studia na Cambridge. Zajímalo by mě, v čem je výuka na tak prestižní univerzitě jiná než u nás. A zda jste dostala stipendium, či hradila školné na vlastní náklady. Je těžké se na tak prestižní univerzitu dostat?Velmi by mě to zajímalo.Přije mnoho krásných dníKubíčková12:24Irena KalhousováHezký den,studovala jsem v ČR na vysoké škole pouze jeden rok. Nicméně si myslím, že rozdíly mezi dobrou vysokou školou v zahraničí a univerzitami v ČR jsou značné. Profesoři se na dobrých univerzitách žákům věnují. Reagují na emaily, jsou ve své kancelaři když mají konzultační hodiny, čtou práce svých studentů, chodí na přednašky a chodí včas, diskutují se studenty, vyslechnou jejich názor a polemizují s ním atd. Navíc nabídka kvalitních profesorů a zajímavých předmětů je mnohonásobně vyšší, než v ČR. Také přístup studentů je odlišný. Do školy se chodí, práce se píší včas a více se čte. Je to prostě čas věnovaný studiu. Cambridge je jedinečná nabídkou mimoškolních aktivit. Mnohé organizují sami studenti - různé divadlení, hudební, vědecké, diskuzní, sportovní - spolky a také téměř denně je možné navšívit přednášku hostujícího profesora, či politika, vědce, umělce, spisovatele atd. Já jsem měla to štěstí, že jsem dostala částečné stipendium a na zbytek jsem si vzala půjčku, kterou budu splácet ještě několik let. Na prestižní univerzitu se jistě dostat dá. Jen je třeba se toho nebát, získat co nejvíce informací a dobře vyplnit přihlášku.:23E. Malíková1. Podle analýzy CSIS by se Izrael mohl pokusit zničit íránský jaderný program raketami dlouhého doletu. Jak to vidíte Vy? Jaké by to mohlo mít důsledky?
2. Jak hodnotíte středeční atypický projev Mahmúda Ahmadínežáda? Jak se podle Vás na jeho slovech odrazily presidentské volby a snaha získat si na svou stranu určitý okruh voličů?
3. Existuje nějaký konkrétní motivační faktor dostatečně silný na to, aby vedl Írán k dohodě se Západem? Děkuji.12:02Irena Kalhousová1)
Izraelští politici bez ohledu na to z jaké jsou strany považují Irán za hrozbu číslo jedna. Sám Netanjahu říká, že Izrael nikdy nečelil většímu nepříteli. Jakkoliv Izrael zdůrazňuje, že Irán vybavený jadernými zbraněmi je vzhledem k jeho raketám dlouhého doletu hrozbou pro celý svět, tak nějak podvědomě Izraelci cítí, že mezinárodní společenství nakonec nebude ochotno otázku Iránu řešit.
Pokud se Izrael rozhodne Irán bombardovat, tak to jistě bude diskutovat se Spojenými státy. Bez jejich souhlau a spolupráve je taková akce nemožná. Důsledky to bude mít krátkodobě veliké, protože Irán se jistě bude chtít pomstít. Jednak vzroste cena ropy, protože Irán má nástroje na to výrazně ohrozit plynulé dodávky ropy přes Perský záliv a potom vzroste hrozba útoků proti izraelským a židovským cílům po celém světě. K tomu může Irán využít svého velkého spojence Hizballáh, který disponuje poměrně rozsáhlou sítí spolupracovníků po světě.Dlouhodobě to může přinést i pozitivní výsledek mimo jiné sunitkým režimům v oblasti Blízkého východu, které se nebudou cítit tak ohrožovány stále rostoucími aspiracemi šiítského Iránu. 2) Ahmadínežád je velice neúspěšný v domácí politice. Ekonomická situace je stále horší, cena potravin stoupá atd. Jediné, čeho dosáhl je to, že svět nemůže Irán, s jeho jaderným programe ignorovat. Proto tedy i v předvolebním období je toto téma pro Ahmadínežáda možná tím jediným, které mu přinese body. Prezentuje Irán jako stát s moderním výzkumem, který je konečně brán vážně mezinárodním společenstvím. 3) Irán ví, že tlak mezinárodního společenství bude stoupat. Proto se pokusí zvýšit svoji cenu co možná nejvíce. Proto nedávné oznámení a dalším úspěchu v jeho jaderném programu. Mezinárodní společenství ale nedosáhne ničeho, pokud nebude jednotné. Rusko už si začiná uvědomovat, že není v jeho zájmu mít blízko své hranici stát disponující jadernými zbraněmi a současně stát, který má stále větší a větsí vliv na šiítské muslimy. Otázka je, jak se bude vyvíjet postoj Číny. Dále mnohé evropské firmy dodávají Iránu „mírové“ technologie, které ale Irán používá pro vojenské účely. Pokud by se mezinárodnímu společenství podařilo dosáhnout naprostého bojkotu Iránu, pak by to možná mohlo přesvědčit Teherán, že bude muset změnit postoj. Mezinárodní společenství by pak naopak mohlo přijít ze sérii nabídek ke spolupráci pod podmínkou, že iránský jaderný program bude zcela pod kontrolou mezinárodních pozorovatelů a nebo bude zcela zastaven.:01Martin PřidalDobrý den, jaká je v tuto chvíli převažující nálada u izraelské veřejnosti? Jsou spíše nakloněni dohodě s Palestinci na vytvoření samostatného palestinského státu nebo převládají zastánci tvrdé linie? Pokud platí to první, proč nepřichází ze strany izraelských politiků nabídka k jednání o samostatnosti Palestiny?12:37Irena KalhousováHezký den,Nálada v izraelské společnosti je skeptická. Mnohdy je ošidné generalizovat, ale myslím si, že mnozí izraelci mají pocit, že Izrael palestincům nabídl zásadní ústupky (velkou část Západního břehu, východní Jerusalém jako hlavní město Palestiny) a oni na to stejně nepřistoupili. Mají pocit, že mezinárodní společenství, především EU, chce po Izraeli stále větší ústupky vůči Palestincům, nicméně nejsou ochotni adekvátně a realisticky reagovat na to, že palestinské politické vedení není schopno a ani ochotno rázně zasáhnout proti palestinským radikálům. Mnozí Izraelci jsou skeptičtí k tomu, že vznik Palestinského státu přinese mír. Mají obavu, že takový stát jen vytvoří klidnější podmínky pro skupiny, které na Izrael budou i nadále útočit (viz. stažení Izraele z pásma Gazy v roce 2005, které vyústilo v roce 2007 v občanskou válku mezi Hamásem a Fatahem po které Hamás převzal na Gazou kontrolu).Nemyslím si, že Izraelci nechtějí Palestinský stát. Oni chtejí takové uspořádání, které jim zajistí klid. A právě teď jen nemají pocit, že ten klid získají tím, že Izrael bude nadále nabízet ústupky, aby umožnil vznik Palestinského státu.Samozřejmě ale zcela opačné pocity jsou na straně Palestinců. Ti mají pocit, a ne zcela neprávem, že Izraeli od roku 1948 stále jen ustupují.:25Martin PřidalMá podle Vás smysl vyjednávat s Hamásem (ať už přímo či nepřímo přes prostředníky), přestože se stále nevzdal doktríny o „vymazání Izraele z mapy Blízkého východu“?12:45Irena KalhousováS Hamásem se bude muset vyjednávat. Ať se to mezinárodnímu společenství a Izraeli líbí či nikoliv, Hamás je dnes zřejmě nejsilnější politickou silou na palestinských územích. Ovšem cílem těchto jednání, a ne zásadní podmínkou k jejich zahájení, by mělo být splnění jistých podmínek. Tj. změna v rétorice a snad i ideologii, kterou Hamas zastává.
Nadruhou stranu je zamozřejmě velice ošidné prostřednictvím jednání legitimizovat hnutí, jehož nedílnou součástí je nenávist a jehož nástrojem je terorismus. Nicméně pokud se má zlepšit situace v Gaze a snad i zase obnovit již několi let zcela paralyzovaný mírový proces mezi Izraelci a Palestinci, Hamás nemůže být ignorován.:21Dan LibovickýJak moc velkou a důležitou roli hraje ve stabilitě na Blízkém východě Sýrie?12:12Irena KalhousováHezký den,Sýrie je velice důležitým hráčem. Zatím spíše přispívá k jisté nestabilitě tím, že na svém území umožňuje poklidně žít představitelům různých radikálních skupin a že přes její území Irán zásobuje šiítské hnutí Hizballáh. Cílem jednání, které se Sýrií začínají vést Američané a nepřímo také Izraelci je právě snaha přesvědčit Syřany, aby tuto podporu ukončili. Pokud by se tak stalo, tak Sýrie získá velké politické a ekonomické výhody. Byla by to samozřejmě nepříjemná zpráva pro Teherán, který díky spolupráci se Sýrií má vliv na Hizballáh a Hamás. Kdyby tento vliv ochabl, situace na východní straně Středozemního moře by se alepsoň částečně zklidnila.:04Petra RousnáDobrý den.
Chci se zeptat, zda voliči v Izraeli vůbec při svém rozhodování koho volit rozlišují strany na levicové a pravicové (jak moc je to pro ně rozhodující - narozdíl od náboženského vyznání)? Děkuji.12:53Irena KalhousováV Izraeli je levice a pravice rozdělená ne tolik ekonomicky, ale spíše přístupem k mírovému procesu. Proto paradoxně v Izraeli často lidé z nižší střední třídy volí pravici, zatímco střední a vyšší střední třída volí levici.
Dalším faktorem je také práve ten náboženský prvek. Především ortodoxní židě volí náboženské strany, pro které nejsou zásadní bezpečnostní otázky, ale naopak se zaměřují např. na otázky sociální.Tyto náboženské strany získaly v poslední volbách cca 15 procent hlasů.Děkuji všem čtenářům za vaše otázky. Omlouvám se těm, kterým jsem z časového důvodu nebyla schopna odpovědět.