On-line rozhovor s Karlem Kovandou
Na vaše dotazy odpovídal zástupce generálního ředitele pro zahraniční vztahy u Evropské komise.
Karel Kovanda
Karel Kovanda řídí úseky, které mají na starosti vztahy s vyspělými zeměmi světa (USA, Kanadou, Austrálií, Norskem), s multilaterálními organizacemi jako OSN či OBSE a obecnou koncepci společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU.
:04Jirka JustDobrý den, rád bych Vám položil několik otázek, které se týkají Vaší současné i minulé profese. V posledních letech je možné vidět aktivní úsilí Ukrajiny a Gruzie na cestě k vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Přičemž tento trend stále zesiluje. Jaké jsou podle Vás šance těchto států v střednědobém horizontu? Může očekávat Ukrajina vřelejší přístup ze strany Evropské unie v nové verzi Smlouvy o partnerství a spolupráci, která má být podepsána v průběhu letošního roku? Bude se vést debata o rozšíření Aliance s Ruskou federací? A jak se díváte na jmenování Dmitrija Rogozina Stálým představitelem RF v NATO? Svědčí to o nějaké změněně přístupu Moskvy k organizaci?Děkuji za odpovědi.11:32Karel KovandaPravdu máte v tom, že Ukrajina i Gruzie mají o NATO a o EU veliký zájem. V praxi to vyjadřují úsilím o uzavření tzv. „plánu činnosti zaměřené ku členství“ (Membership Action Plan - MAP). MAP představuje jakýsi předstupeň vlastního členství. O tomto zájmu obou zemí se bude rokovat na nadcházejícím summitu NATO, v dubnu v Bukurešti. Doslýchám se však, že šance obou zemí dosíci MAPu nejsou letos – zatím? – ještě velmi dobré. Podotýkám, že s Ruskem se o rozšíření NATO jistě jednat nebude, arci jednotlivé země budou podle své nátury brát dobře známá ruská stanoviska v potaz. A co se Dmitrije Rogozina týče, osobně ho neznám. Na to, aby člověk vyvozoval z jeho jmenování širší závěry o přístupu Moskvy k Alianci, je ještě myslím brzo.
Pak je tu otázka nové smlouvy, již bude s Ukrajinou vyjednávat Evropská unie. Ani v ní nepůjde o členství; rozhodně však půjde o klíčové otázky zejména hospodářského charakteru, včetně například možnosti volného obchodu apod.:38A.BednářVážený pane Kovando, v Českém Krumlově vznikla nová technologie pro komunikaci mezi občany, politiky a úředníky. Členové občanského sdružení PODNĚTY.CZ ji rozšiřují v Česku a věří, že v budoucnu se uplatní i v jiných státech EU. Abychom neplýtvali energií a vyvarovali se chyb, snažíme se zejména zkušenější politology a politiky přimět ke kritice projektu, který je v tomto okamžiku na internetové adrese podnety.cz . (Subdoména pro Č.Krumlov - ck.podnety.cz)
Za Váš názor (budeme trpěliví) předem děkuje výbor sdružení.
Kontakt: A. Bednář, podnety(n)podnety.cz .11:33Karel KovandaBlahopřeju k vytvoření této nové technologie. Podívám se na uvedenou adresu. Jsem ale člověk technicky velmi nezkušený (a čím jsem starší, tím jsem nezkušenější), takže nevím, zda Vám budu mět co poradit.:42Lukáš VeselýDobrý den, chtěl bych se zeptat na koordinaci pozic členských zemí EU vůči otázce vyhlášení nezávislosti Kosova a jeho následného uznání, ačkoli se toto asi odehrává spíše od Vás přes ulici v Radě. Je dobré, že Kosovo vyhlásí nezávislost patrně až poté, co bude známo datum zahájení policejní mise EULEX Kosovo (nebo dokonce až ve chvíli, kdy bude mise na místě). Jak bude ovšem probíhat uznávání nezávislosti v Radě EU? Řecko, Kypr a Rumunsko oznámily, že samy za sebe Kosovo neuznají, i když většina členských zemí tak naopak téměř jistě učiní. Očekáváte, že tyto státy budou v Radě blokovat uznání nezávislosti Kosova jménem EU, nebo že se „konstruktivně zdrží hlasování“ v zájmu společné pozice? Jakou roli v této otázce hrají DG RELEX a Javier Solana, kterým jistě záleží na jednotném postupu, respektive nakolik budou tito hráči omezeni, pokud bude skupina členských zemí blokovat dohodu?11:41Karel KovandaKosovo vyhlásí nezávislost v následujících týdnech, ne-li dnech. Koordinovaný přístup členských zemí EU bude velmi důležitý. Koordinovaný však neznamená jednotný. Rada EU Kosovo neuznává – to je výsadou jednotlivých členských států. Předpokládáme, že Rada EU vydá po vyhlášení nezávislosti určité prohlášení, v němž se k nezávislosti vyjádří, a v němž mimo jiné podotkne, že jednotlivé státy mohou rozvinout své bilaterální vztahy podle svých vlastních právních zásad a politických potřeb. Takže – společná pozice se bude týkat jen tohoto prohlášení; uznávat nezávislé Kosovo budou jednotlivé země podle vlastních kalendářů.:43Rudolf VacekProc Ceska republika nechrani obeti assanace v Zahranici?
Tehdejsi Ceskoslovensko nejenze me vypovedelo z Ceskoslovenska s 20 US.dolary a 20 kg zavazadel na rodinu 2 dospeli a 2 deti 1 a 3 roky.Ale jeste me oznacily Dansku ze jsem KGB spion a terorista.Dansky stat me od 1.12.1977 stale pronasleduje a za podpory Ceskoslovenska a nynejsi Ceske republiky provedly rasovou hygienu na mych detech.Proc Cesko Odmita pomoc?
Kde je pravni Cesky stat ? Kdy bude opravdova demokracie?11:42Karel KovandaAkce Asanace byla nesporně jednou z významnějších hrubostí komunistického režimu. O právním státu v ČR však nemám významnějších pochyb. Bohužel však ze svého současného působiště neumím poradit.:28Jaroslav1) EU vytvořila jednotku rychlého nasazení. Jak rychle mohou být vojáci nasazeni a kdo o tom rozhoduje?2) Vymezuje EU nějaké zahraničně politické záležitosti, v nichž se národní státy nemohou chovat autonomně?3) Proč se v Lisabonské smlouvě navrhuje, aby EU měla oficiální právní subjektivitu, když Evropské společenství již dávno uzavírá smlouvy i bez ní?4) Jak hodnotíte zahraničně politické působení J. Solany, který slibuje arabským politikům, že se v evropských novinách již nebudou publikovat karikatury proroka Mohameda?11:44Karel Kovanda1. Máte asi na mysli tzv. bojová uskupení (battlegroups). (Jednotky rychlého nasazení – Rapid Reaction Forces – jsou záležitostí NATO). Rozkaz k jejich nasazení by měl být vydán do 5 dnů po schválení operace Radou EU, a do 10 dalších dnů by jednotky měly být na místě.2. Autonomii v zahraničně politických (a v obranných) záležitostech si členské státy žárlivě střeží. Nedohodnou-li se, nemůže společné rozhodnutí v té či oné otázce vzniknout. 3. Evropské společenství sice právní subjektivitu má, ale jiné části EU ji nemají. Tím, že se EU jako celek získá právní subjektivitu, se výrazně zracionalizuje její mezinárodně-právní postavení.4. Javier Solana toho už udělal spousty pro posílení soudržnosti Evropské unie v zahraničně-politických otázkách. Jestli s ním souhlasíme v každé jednotlivině, je ovšem jiná otázka. Sám si ale myslím, že je moudré se zdržet aktivit, o nichž dopředu víme, že budou provokovat. Velmi se proto například obávám dopadů, které by mohl mít údajně připravovaný film holandské pravice o Koránu.:06Zuzana KrmaskovaDobry den, chtela bych se Vas zeptat na Vase pusobeni pri OSN a zejmena pak na obdobi, kdy probihala genocida ve Rwande. V te dobe byla Ceska republika nestalym clenem Rady bezpecnosti a vy jejim zastupcem. 28. dubna 1994 jste se pokusil (jako jeden z mala) presunout pozornost clenu Rady od stahovani Rwandske mise (UNAMIR) na zastaveni pokracujiciho hromadneho vrazdeni. Jake byly vase pocity, kdyz jste zjistil, ze mezinardodni spolecenstvi se nechysta zasahnout? Setkal jste se nekdy osobne s generalporucikem Romeo Dallairem? Dostaly se Vam do rukou nektere z jeho varovnych zprav? Moc dekuji za odpoved.11:55Karel KovandaRwandská katastrofa byla úhelným kamenem mé diplomatické zkušenosti. Jsem rád, že po více než 10 letech ve veřejnosti ještě žije povědomí o české diplomatické činnosti v té době. Napsal jsem o tom před časem dlouhý článek – viz časopis Mezinárodní vztahy, č.3 z roku 2004. Jmenuje se „ČR v RB OSN – Genocida ve Rwandě“. S Romeo Dallairem – jehož zprávy jsem četl až léta po rwandském holocaustu – jsem se poprvé setkal v roce 2004, během vzpomínkového semináře v Londýně. Padli jsme si do náruče.:09JaroslavNeměla by jeden Schengenský prostor střežit jedna (evropská) armáda?12:11Karel KovandaSchengenský prostor je prostor civilní, nikoliv vojenský. Na jedné straně v něm nejsou všechny státy EU, na druhé straně v něm jsou i některé státy nečlenské (např. Norsko a Island). Takže střežit by ho neměla armáda ani evropská, ani žádná jiná, ale spolupracující policejní sbory schengenských členů - což se ostatně už děje, alespoň do určité míry.:28Lenka KarnaDobry den.
Chtela bych se zeptat, zda nas nejak znevyhodnuje chovani nasich politiku? Je jejich casto spatna kultura projevu videt i v Bruselu? Nebo je to v porovnani s jinymi zememi „standart“?12:12Karel KovandaNa euroskepsi některých našich politiků se tu skutečně často nahlíží skepticky. Znevýhodňuje to myslím zejména naši vlastní republiku; na jedné straně si nejsem jist, zda dokážeme vytěžit z členství v EU všechno, co bychom mohli, a na druhé straně za necelá rok budeme Unii předsedat - a říkám si, nepřipravujeme my se o příležitosti se to předsedování dopředu dobře naučit? To, jak zvládneme předsednictví, ovlivní naši bruselskou pověst na léta dopředu, daleko více než jejich kultura projevu.:45Michal VyhnálekJak se u EK nahlíží na naše váhání ohledně přijetí Eura?12:13Karel KovandaKe přijetí eura jsme se zavázali, ale bez přesného termínu. Přechod na euro předpokládá velmi pečlivé rozhodnutí, jak ze strany české, tak ze strany eurozóny. Na jedné straně jsou tu objektivní europožadavky, např. deficit jen do určité výše; na druhé straně, vyvíjí-li se kurz Kč a eura určitým směrem, musejí naši politici a bankéři odhadnout co nejpříznivější moment pro jeho přejmutí. Tomuto všemu se v Evropské komisi rozumí.:37Marie MácováDovolte, vážený pane, abych Vám nejdříve poslala z Č. Krumlova ujištění, že tady na Vás vzpomínají přátelé. Často vzpomeneme na Vaši charismatickou osobnost a též na Vaši jemnou, vzdělanou paní. Nechtěl byste kandidovat na presidenta?
Tento prostor je však na dotazy. Ptám se proto, zdali si myslíte, že ve středu Evropy mají být radary a další podobná technika, aby se válečné útoky zase nasměrovaly sem? Evropa zažila válek dost a když lidstvo nemůže bez válek být, ať si jde válčit na nejpustější Saharu a nejlépe na facky, ať neškodí životnímu prostředí.
Děkuji Vám a moc Vás zdravím.12:17Karel KovandaMilá paní Mácová, Noemi a já Vaše milé pozdravy srdečně opětujeme. Co se raket týče: nehodláme je instalovat proto, aby se k nám nasměřovaly válečné útoky. Právě naopak. Odhadují-li naši politici, že např. v roce 2012 bude mít ta či ona země skutečnou kapacitu naši či sousední země napadnout, je povinností našich politiků takové možnosti předejít. Bismarck řekl, že musíme zvažovat nikoliv protivníkovy záměry, ale jeho potenciál. A ten válečný potenciál tu dost možná bude. A kdyby se nedej bože měl skutečně naplnit - pak bychom se teprve našich politiků ptali, kdeže zaspali, když se o tom nebezpečí vědělo už v roce 2008? Jináč na těch fackách něco je. Promyslím si to ještě.:16Lukáš SekalDobrý den. Pane Kovando, smím vědět, jak se díváte na zájem Ruska o naše České aerolinie? )(Možnost koupě prostřednictvím spol. Aeroflot) Děkuji.12:24Karel KovandaAerolinie patří k té obrovské většině záležitostí, jimž ne velmi rozumím. Z první vody bych řekl, že mě to příliš nevzrušuje. Konkurence ve vzduchu je tak obrovská (mimo jiné díky antimonopolnímu působení Evropské komise), že by mi asi nevadilo, kdyby ČSA zčásti či plně vlastnil někdo jiný - pokud by mi ovšem nepřestala platit moje věrnostní karta! Větší starost mívám ze snah ovládnout ropovody a planovody, aniž by Rusko podepsalo Evropskou energetickou chartu.:51Jan BřendaChtěl bych vědět, jak úspěšný je projekt Kimberley Process? Vím, že tu moc prostoru na odpověď není, ale alespoň ve stručnosti. Toto téma mne zajímá. Předem děkuji za odpověď.12:31Karel KovandaKimberleyský proces se snaží regulovat mezinárodní obchod se surovými diamanty, aby se z jejich prodeje nedaly financovat občanské války, které nesmírným způsobem ještě ke konci předešlého století sužovaly řadu afrických států. Za několik let své existence dokázal KP svoji účinnost: všechny občanské války, v nichž hrály roli diamanty, skončily. KP samozřejmě se svojí kontrolní a monitorovací činností dále pokračuje, aby se nemohly zase rozhořet. V roce 2007 předsedala KP právě Evropská komise, a předsedování jsem měl na starost právě já - a nechci se chlubit nadmíru, ale povedlo se nám to.:52K. ŠrámekJak se na rozrůstající EU dívají právě ony vyspělé země? Kanada, Austrálie, Norsko… Zlepšuje se tím vzájemná komunikace, nebo naopak komplikuje? Berou EU země na východ od nás jako rostoucí bezpečnostní riziko, nebo změny k lepšímu? Média v tomto směru myslím pravdivý obraz neposkytnou…13:02Karel KovandaNevím, do jaké míry se tu dá zevšeobecňovat. Každá se jistě dívá na EU vlastním prismatem. Důležité jsou Spojené státy: které v posledních letech mají jasný zájem o silnou Evropskou unii. Komunikace se, řekl bych, spíše zlepšuje, i když ne ve všem samozřejmě souhlasíme - ale když se dnes dočítám, že by letos mohli Češi jezdit do USA bez víz, myslím si, že tlak Evropské komise této věci přispěl. Co se našich východních sousedů týče, se všemi (kromě Běloruska) máme důležité vazby, v rámci tzv. Evropské politiky sousedství, a s Ruskem pak máme jiné smluvní vztahy. Ale zase: zevšeobecňovat je těžko - vždyť Rusko a Ukrajina se vyvíjejí rozličnými směry.:34Jiří ChrástlPane Kovando, velice si vážím Vaší práce a chci popřát mnoho úspěchů v jejím dalším vykonávání. A nyní k dotazu, na který doufám budete moci alespoň částečně odpovědět - jaký je „reálný“ obraz (jméno) naší armády? Mám namysli pohled s trochou nadhledu, zvenčí. Děkuji Vám.13:03Karel KovandaVelmi děkuju za Vaše milá slova. Naše armáda - a nikdy to nepřestávám zdůrazňovat - je instituce, která si od listopadové revoluce nejvíce polepšila pověst. Generálské výstřelky nechme stranou - ale i tady je myslím pozoruhodné, že na důležitá místa mají přijít kozáci ostřílení nikoliv v dejvických pletkách, ale z nasazení, přečasto nebezpečného, v zahraničních misích. Česká armáda v nich skutečně, ale skutečně odvádí neuvěřitelně pozoruhodnou práci: ať už jde o naše mediky, speciální síly, chemiky, či o normální jednotky. Na naši armádu jsem velmi hrdý - a podobnou hrdost doporučuju i čtenářům.:05Karel BuriánekVáš pohled z venčí Vám skutečně závidím, pod tíhou zpráv zdejších médií člověk opravdu někdy ztratí přehled. Nechci aby můj dotaz vypadal jako snaha o nějaké poplašné zprávy, jen mě zajímá, jaká jsou tři aktuální největší bezpečnostní rizika pro EU?13:07Karel KovandaBezpečnostní rizika pro EU jsou zpracována v tzv. Evropské bezpečnostní strategii tuším z roku 2003. Nemám ji před sebou, ale na internetu ji určitě najdete, možná i v češtině. Mezi rizika (a popořadě je neumím) patří hlavně nebezpečí „nová“: hroutící se země (takové Somálsko), coby semeniště chaosu, mezinárodní propojení narkobaronů (nikdy nezapomínáme na Afghanistán), a především ovšem terorismus.:42Jaromír KropilZmínil jste se o starostech s Ruskem v souvislosti s ropou a plynovody - existuje již tedy nějaký krizový plán pro situaci, kdy by Rusko k podepsání charty nepřistoupilo? Máme brát informace z médií (viz. např. The Times - 5.února - Edward Lucas) o další studené válce vážně?13:08Karel KovandaVelmi by mě překvapilo, kdyby Rusko Chartu podepsalo. Dnes nám jde o to, aby se přihlásilo k jejím „klíčovým aspektům“ - hlavně jde o to, aby nechalo i jiným možnost dopravovat svoji ropu skrze ruské ropovody. Lucasův článek mi unikl; ale dnes se rozhoduje o tom, zda ruská politika v posledních měsících přitvrdila v rámci předvolební kampaně, anebo zda jde o déledobější trend. „Studená válka“ je pojem obrazný; ale určitá neochota spolupracovat, daná možná tím, že Rusko spolupracovat vlastně možná moc nepotřebuje, je zjevná. Evropská komise by letos chtěla začít jednání o novém smluvním základě s Ruskem. Průběh tohoto jednání jistě hodně napoví o tom, co nás čeká.:32Zikmund NeradZajímal by mne názor na připravovanou reformu vědy v Česku? A pak také jestli opět nastane soutěžení o dobývání vesmíru? Je vidět snaha Evropy - počítá se s rozvojem této oblasti výzkumu?13:10Karel KovandaPan Nerad mě zase zaskočil otázkou o domácí české politice. Reforma vědy je další z věcí, o nichž nic nevím. O dobývání vesmíru ostatně taky ne - ale řekl bych, že jde spíš o využívání vesmíru, než o jeho dobývání. Evropská komise teď (s obtížemi) dává do kopy tzv. projekt Galileo, který by měl představovat nový a lepší GPS. Otázka, zda takovéto aktivity lépe umí nějaká vláda (neřkuli mnohonárodní Evropská komise) anebo soukromý sektor, je ovšem nabíledni.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].