On-line rozhovor s architektem Janem Jehlíkem

Jan Jehlík

:41Miroslav ŠutaVážený pane Jehlíku, zajímal by mne Váš názor na příčiny expenze měst v Evropě. Souhlasíte se závěry Evropské environmentální agentury (EEA), podle kterých spočívá příčina problémů v tom, že komerční zájmy jednotlivců a skupin potlačují prvky územního plánování a urbanistického rozvoje, které by respektovaly ekologické a sociální aspekty ve všech stadiích cyklu tvorby a uplatnění politiky? ( http://suta.blog.respekt.cz/c/5489/ ) Jak se díváte Vy na stávající stav územního plánování v České republice? Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.11:02Jan JehlíkMěsta vždy měla tendence expandovat, ale díky velkému množství společných zájmů (cílů) obyvatel držela „užitečnou“ a srozumitelnou formu. Myslím, že jednou z příčin problémů je právě onen citovaný „technologický“ pohled na územní plánování a urbanismus; jakoby existovala nějaká objektivní dobra, která pořád někdo ničí. Nic jiného než zájmy skupin a jednotlivců nevytváří náš lidský svět. Je samozřejmě pravdou, že sobecké a krátkozraké jednání je dnes velmi silné. Ale možná, že je kromě jiného reakcí na neustálé potřeby států a různých skupin nařizovat „to správné“. Zdá se, že moc neumíme vstřícně komunikovat, interpretovat reálný stav a nalézat opravdové hodnoty. Územní plánování a urbanismus je nejen u nás ve stavu nutného přerodu od plošné regulace k operativní iniciaci, od funkčního zónování k pružné formulaci vztahů. A nezapomínat, že nejde o pozitivistickou technologii, ale o architekturu, tedy individuální tvůrčí činnost.:52Hana KolářováPane architekte, není součástí problému také rozmach silniční dopravy? V článku je sice uvedeno, že výstavba satelitních městeček zvyšuje potřebu jejich obyvatel vlastnit automobil, ale není to i naopak? Přeci kdyby se podporovala železniční doprava, mohlo by k jistému zlepšení dojít.11:03Jan JehlíkJe to jak se slepicí a vejcem, ale máte pravdu – na nabídku dopravy reaguje výstavba vždy vstřícně. Tedy vážení míry dopravní zátěže a volby druhu dopravy je opravdu zásadní. Doprava musí být službou, nesmí určovat charakter veřejného prostoru, tedy i krajiny. To vnímám jako zásadní úkol architekta – nepodlehnout zdánlivě objektivním faktům „potřeby“ dopravy a soustředit se na kvalitu jím vytvářeného prostředí (například si uvědomit, že pojem ulice není to samé, co pojem silnice, že jde především o společně sdílený prostor). A s podporou železnice víceméně souhlasím, jenom abychom nekrmili nenasytu :), ona se stejně železnice nedostane všude.:30Martin PilařJaké je podle Vás řešení dané situace?11:06Jan JehlíkTo opravdu neumím jednoduše říct, ale snažím se odpověď hledat. To, co je v mé malé moci nyní, je výuka. Myslím, že výchova architektů v této věci je zanedbaná, protože ony nehodnotné lokality většinou vymezují architekti v plánech, navrhují tam domy … Počítám se zařazením uvedeného tématu jako jednoho z důležitých do výuky i výzkumu ústavu urbanismu Fakulty architektury. Ale architekt není Vševěd, to stále dokola omílané „životní prostředí“ je především výsledkem schopnosti lidí se dorozumět a dohodnout (nejsou žádní „oni“). A to je holt těžké. Ale již jen množství reakcí na tuto nepovedenou výstavbu v relativně krátké době je báječná zpráva – funguje to, co považuji za nosnou sílu – „Brownův pohyb“, akce a reakce. A z rychlostí tohoto pohybu a jeho směřování lze usuzovat na kvalitu společnosti.:05V. ŠmídKde, nebo z čeho vzniklo tzv. „podnikatelské baroko“?11:11Jan JehlíkOpět „Brownův pohyb“, akce - reakce. Zde tedy reakce na uniformitu a falešnou skromnost minulých desetiletí. Člověk, zdá se, má potřebu individuálně se vyjádřit a projevit. To lze skvěle na SVÉM domě. Ten, kdo se chce naparovat, se naparuje, ten, kdo má rád ozdoby, zdobí atd. Kromě toho je zřejmé, že lidé jsou opatrní k novému, mají stále silný vztah ke starým formám, jakýsi sentiment. Snad je za tím málo vnitřní svobody, protože přes jistou potřebu kvalitního, krásného a užitečného nakonec často volí formální a neužitečné. To pochopili obchodníci s typovými domy a nabízí ty „jakochaloupky“ či „jakopaláce“. A opět i do vlastních řad: architekti moc neumějí interpretovat tuto skutečnost a lidem s potřebou ozdoby, bohatšího tvarování či ornamentu málo nabízí kvalitní alternativu k minimalistickým (chcete li funkcionalistickým atd.) domům.:25laikNejsme svědky jen další módní vlny v architektuře a stavitelství? Všude jsou vidět nově stavěné hranaté kostky, ostré rohy, jednoduchost… Co když přijde vlna organické architektury ve stylu staveb pana Kaplického? Nezačne pak hromadné bourání a zbavování se toho starého?11:25Jan JehlíkI architektura podléhá módě, zajisté. I architekti. Kvalita architektury ale není ve tvaru či formě, to je mýlka, nejedná se o pouhý obraz domu. Ten musí být také užitečný a mít jakousi vnitřní přitažlivost, dalo by se říci nadčasovou „sílu“. Proto se většina architektů shodne na tom, co je „dobrá“ architektura, jakkoliv to nelze obecně pojmenovat (obdobně jako v umění). Myslím, že v této době lze vidět i „kostky“ i organicky tvarované domy, ta nabídka je věru pestrá. Ty „kostky“ jsou možná častější, protože jsou rozumné z hlediska stavěn a užívání, tedy jsou relativně levnější než jiné tvary. A když se navíc umějí „chovat“ k okolí a jsou i jinak krásné, není nad ně :) (viz slavná doba české meziválečné architektury). A bourání starého a jeho nahrazování novým probíhá po celý lidský věk, to nezměníme.:51Roman ZábranskýJaký máte názor na polyfunkční domy? Ve městech, ale i v jejich okolí?11:36Jan JehlíkZjednodušeně řečeno: čím více, tím lépe. Je to jako v přírodě - čím je struktura více diverzifikovaná (bohatá), tím má větší stabilitu. Stará sídla měla vždy jednotlivé tzv. funkce vnitřně prorostlé (např. v parteru obchod, vzadu dílna, nahoře bydlení). Hodnotou takového stavění měst je i bohatý život ve veřejném prostoru a ten se tak stává opravdu společným a v důsledku i bezpečnějším (protože stále obývaným). Je třeba si nenechat vnutit zdánlivou nezbytnost oddělenosti funkcí (ono funkcionalistické: bydlení, práce, rekreace …) například ve jménu hygieny, protože výslekem je potom „aseptická mrtvola“. Není lehké investovat, projektovat a užívat polyfunkční domy, lokality a města, protože je nutné hledat dohody, ale je to nezbytné.:49Václav NováčekNa jedné straně dochází k výstavbě „satelitů“, na straně druhé ovšem k vylidňování venkova. Bere se v potaz, že tyto dvě věci také souvisejí?11:43Jan JehlíkTo je opravdu známý jev, mnozí sociologové a urbanisté se tomuto fenoménu již dlouho věnují. Odpovědi nejsou lehké, možná si budeme muset připustit, že „ladovská“ vesnice je již minulostí, není - li dokonce od samého počátku iluzí. Důležité je ale vnímat rozdílnost - vesnice stále souvisí se zemědělstvím (každý zemědělec bydlí na vesnici, naopak to ale neplatí) a je stále jakousi komunitou (urbanisticky viděno - je dostředná). Tyto dva důležité aspekty „satelity“ (tedy příměstské bydlení) postrádají. Je otázkou, zda je časem nepřijmou, jde o velmi čerstvého „zrozence“, uvidíme, lidé nejsou hloupí.:32Sabina JanuchováSnížit ceny bytů ve městech? Má se to stát politikou magistrátů nebo k tomu dojde přirozeným vývojem?11:51Jan JehlíkNevěřím regulacím v dlouhodobé perspektivě. Ceny bytů (respektive nájmy) by měly být co nejdříve uvolněné, protože to za prvé ukáže pravdivý obraz (to žádná analýzy nebo spekulace nesvede) a za druhé umožní větší investování do staveb či rekonstrukcí bytových objektů. Nebojím se, že by lidé nechtěli bydlet v centrech, (sám v něm bydlím), jen si bohužel musíme projít cestami poznání sebe sama - mnozí „satelitní“ se opět stávají „městskými“. Nechtějme říkat, jaký typ bydlení je ten nejlepší, nabízejme všechny formy a umožněme výběr. A hlavně: vnímejme se jako součást svého okolí, potom půjdeme bydlet rádi do centra a nebudeme UTÍKAT, před čím, vlastně?:14Slavo MüllerV článku je zmíněno řešení (jedno z možných) v podobě výstavby bytových domů a výškových budov - souhlasíte s tímto?12:00Jan JehlíkNejsem příznivcem výškových obytných domů, ale rozumím tomu, že existuje skupina obyvatel, kteří takové bydlení preferují a skupina architektů, kteří je umí navrhovat. Cítím tam problém špatné komunikace „se zemí“ a mnoho problémů technických (stavební, hasičské, technologické apod.). Pokud je to však dobře řešeno a nejde o gesto, je to ok. Nemyslím ale, že takto lze řešit rozpínání měst, věřím více v jejich efektivní a intenzivní výstavbu v hladině 2 - 7 pater.:33Petr BoučekVýstavba nových silnic a dálnic, zlepšuje propojení měst, usnadňuje dostat se z bodu A do bodu B. Tím, že dochází k tomuto usnadnění cestování, dochází přeci k tomu, že lidé nevidí problém v tom, bydlet za městem. Když bych bydlel v Praze a věděl, že do Pardubic se budu dostávat jen velmi krkolomně, pak bych si často tu cestu rozmyslel. Zlepšoval bych prostředí ve kterém žiji, neměl bych takovou šanci „úniku“. A na tohle by museli reagovat i poskytovatelé služeb. Není to tak, že obrovské dálnice zkrátka jakoby „magicky“ nebo jako magnet táhnot nová a nová auta? Jak se na celou tuhle myšlenku díváte Vy?12:06Jan JehlíkPrincipiálně máte pravdu, ale cestou není stavět „krkolomné silnice“, to bychom mohli chtít zakázat auta, to by bylo ještě jednodušší. Nechtějme své problémy přenášet na druhé, řešme je teď hned a tady, u sebe. Prostě, když vím, že to škodí mě, ostatním a přírodě, tak to přestanu dělat. A potom ty silnice nebudou potřeba, že. Vím, že to je zjednodušující úvaha, ale mně je blízká. Já nechci ostatním něco zakazovat. Jako profesionál však mám povinnost navrhovat ty silnice dobře, tak, aby co nejméně škodily, když tedy chtějí lidé jezdit a jezdit, a upozorňovat na situace, kdy jde o nerozum.:05R. N.Obrací se na vás města s žádostí o vypracování územních plánů, nebo se architekti musí sami nabízet městům? Jak je ten proces právně ošetřen?12:13Jan JehlíkZpracování územních plánů je tzv. veřejnou zakázkou, tudíž výběr zpracovatele podléhá příslušnému zákonu. Může být učiněn buď ve formě tzv. veřejné soutěže, nebo prostřednictvím urbanistické soutěže. Ty obě vypisují pořizovatelé územních plánů, tedy obce nebo pověřené úřady. Mnozí architekti samozřejmě s obcemi spolupracují dlouhodobě, takže jistá forma nabídky je stále „ve vzduchu“. No a ostatní se mohou nabízet také, je to normální trh jako jinde. Právně je celý proces „ošetřen“ především zákonem o veřejných zakázkách a stavebním zákonem (volně nazváno) a množstvím další legislativy. Co je ale má největší zkušenost: dobrý plán je podmíněn dobrým starostou (je to jako s domem - ten dobrý má vždy dobrého investora).:45Lukáš Drdačlánek ale také ukazuje na propojení problému rozrůstajících se satelitů, jakýchsi ostrovů, které je třeba spojit pomocí výstavby silnic a problému vzrůstajícího automobilismu. Měly by být tedy ty ostrovy, každý z nich, samostatnou buňkou, schopnou samostatného života?12:21Jan JehlíkNelze to paušalizovat, ale myslím, že měly. Velkým problémem je právě nesamostatnost a závislost těch „novorozenců“. A součástí jejich dospívání je i nalézání sama sebe, své identity. V urbánní struktuře to znamená, že vznikne přirozené centrum, že vyrostou základní služby a obchody pro každodenní potřeby obyvatel a další atributy hodnotné obce. Ostrov se stane opravdovou obcí, plnohodnotně v obou významech toho slova. A obyvatelé nebudou „trosečníky z nouze“ ale opravdovou „společností z volby“.:03Mira HalasDobry den. Mate Vy pane architetke nejakou svou vlastni futuristickou predstavu toho, jak budou mesta vypadat treba za padesat, sto nebo dveste let?12:30Jan JehlíkOmlouvám se, ale nemám. Ale myslím, že se nebudou tolik lišit, jak si mnozí myslí. Když vidím staré plány měst, tak jejich podstata je stejná jako u měst soudobých - struktura veřejných prostorů (cest a míst) uvnitř měnivé hmoty staveb. A ta měřítka, užití i hierarchie se příliš nemění, mnohem méně než by se mohlo zdát. Pořád se nejlépe cítíme ve známém profilu ulice, pořád se nejlépe orientujeme vůči středu (dovnitř husté a vysoké, ven řídké a nízké), pořád cítíme, že příjemná délka bloku je tak do 200 m, pořád víme, že v centru najdeme více obchodů a života a tak dále a tak dál.:59St. MoučkaJak se stavíte k současnému trendu ponechat z historické budovy pouze fasádu a jinak postavit celý objekt nový?12:37Jan JehlíkNerad zobecňuji, každá situace je jedinečná. Principiálně mi ten trend ale blízký není, často jde o výraz neschopnosti a nepravdy. Věřím, že je nutné vstupovat soudobým projevem do starého, jde jen o citlivost a míru (tam se projevuje kvalita architekta, ne v okázalosti). V každé době se staré nahrazovalo novým, špatné lepším. Ale není to tak jednoduché . Nejde jen o dům, ale také o prostředí, ve kterém stojí. A do něj může být ta historická fasáda tak vrostlá, že by bylo chybou jí nahrazovat soudobým projevem. Nota bene kolik investorů a potažmo architektů umí nahradit to staré stejně či více kvalitním? A přitom je zřejmá nezbytnost útroby domů modernizovat, často i za cenu demolice (statika, stropy, technologie atd.):51St. MoučkaA jaký je Váš názor na stavbu mrakodrapů na pražském Pankráci? Neměly by se ty nové budovy stát novou dominantou Prahy a Pražský Hrad zkrátka postavit na kolečka a odsunout do nějaké vhodnější rezervace? :-) Děkuji za odpověď.12:47Jan JehlíkNemám v této věci pevný názor. Nemám obecně blízko k mrakodrapům. Ale myslím, že ta pankrácská debata je prospěšná (jako ta „knihovní“), nebojme se těm názorovým střetům, potřebujeme u nás cvičení v diskuzi a hledání shody jako sůl. Pořád ještě považujeme soupeře za nepřítele a ironii či zesměšňování za argument. Jak znám některé obhájce těch mrakodrapů, jde většinou o velmi citlivé architekty, kteří rozumí městům mnohdy více než mnozí konzervativnější kolegové. A všichni vnímají hodnotu Hradu, jen každý možná v jiném kontextu, městském i osobním. To je přeci normální.:52Milan ŠtěchSouhlasíte s tím, že EU možná nevědomky (ale možná také ne), svými kvótami a nároky (určování) na zvyšování rozlohy ploch určených pro pěstování plodin k výrobě biopaliv a ploch k výrobě ekologičtějších energií (větrné elektrárny) zapřičiní právě omezení vzniku zástavby okolo měst? A ještě - patří podle Vás větrné elektrárny do krajiny?12:56Jan JehlíkMyslím, že takovou sílu to mít nebude, ta kaše je horká teď… Ale já nerad mluvím v obecné rovině a v takovém měřítku jako je EU. Města, či sídla hledají a nacházejí své hodnoty uvnitř sebe sama (včetně své krajiny), v té OBCI a v každodenních aktech, jakkoliv jsou pro běžné oko neviditelné. Problémem naší krajiny je dle mého názoru její bezprizornost, krajina se stává obětí právě všech těch regulací a naší ignorance a sobectví. Je to celý řetězec (dalo by se říci „potravinový“): chci hodně levného jídla ve všech jeho projevech - to prostě klasická česká (zemědělská) krajina neumí, navíc ve zdravé formě, dodat. Tak pustne. A ty větrníky jsou někde problém, někde ne, to nelze dát do jednoho pytle. Ale bydlet se u toho asi opravdu nedá :). Navíc se obávám, že ta hra se nehraje o šetření energie …