O euru i koruně s Luďkem Niedermayerem

Luděk Niedermayer

:00Petr PokornýDobrý den, prosím, nejde stručně: euro a světová krize. Nějak nechápu hlad po euru. Přece je dokázáno, že kde vznikla společná měna a jedna centrální banka, chudí zůstali chudými, bohatí bohatými! Např. Itálie - sever a jih a dokonce i USA až k chudému jihozápadu, což se dokonce vyvalilo při záplavách. Proč i ekonomové netlačí k pomalému přirozenému prolínání, ale chtějí jako politici velký třesk? Podle mě při dobrém vedení je možné vybalancovat „neshody“ v ekonomikách a malé výhody jednotné měny a složitosti přepočtů to násobně vynahradí.
A druhá: neumím pochopit jásot ekonomů (nikoliv populistických politiků) nad tvrdnutím eura před třemi léty. Vždyť to muselo být jasné i laikům, že Evropa při horším systému nemůže být tvrdší a může přijít katastrofa! Přece i Čína drží zuby nehty jejich kurz nízko, i když o tom jednají od doby Bushe staršího! A USA svůj hypoteční problém krásně vybalancuje snížením kurzu a vývozem, který nikdy nepotřebovala. Ani další cla to nezastaví! A já se ptám: co je to za ekonomy na důležitých místech, když toto nebrali tři roky (a déle) na vědomí? Včetně těch „Nobelových“.14:02Luděk NiedermayerDobrý den Vám i všem tazatelům…
Přechod na jednotou měnu nikdy nemůže mít realistické ambice řešit problémy, které na začátku uvádíte. To, jak je země a její lidé bohatí, opravdu rozhoduje komplex jiných politik. Ale je pravdou, že někdy i celkem úspěšné zejména menší země může rozkolísání kurzu destabilizovat.
Máte pravdu, že opačné „zlo“ než je příliš slabý kurz, tedy kurz moc silný, zemím také příliš neslouží. Na druhou stranu však s sebou nese i příjemné věci, typu nízké inflace, levných půjček či levných dovozů (které mohou podniky či celou ekonomiku modernizovat). Nic z toho, o čem tedy v dotazu mluvíte není ani úplně černé ani úplně bílé a navíc, pro liberalizované ekonomiky je možnost vlád či centrálních bank zásadně směnný kurz ovlivnit, velice omezená.:19Petr PokornýPokud mohu ještě jednu: Jaký je názor dnes - v roce 1997 Tošovský (ČNB) prudce zvýšil úrokové sazby až na 75 % a lombardní sazbu (pro komerční banky) ze 14,5% na 50%. A to dlouhodobě, tuším na půl roku. Tehdy nikde nebyly hotové peníze a vše muselo být na dluh. Jak měly přežít podniky (soukromníci), když si vzaly úvěry, měly rozvahu a dobu splátek a přesto, že byla práce, neměly na tyto ze dne na den a navíc šíleně zvýšené sazby a dokonce dlouhodobě? Pro mne z logiky věci to muselo vést k nesplácení úvěrů, nedobytnosti pohledávek, ztrátě bank a prudkému zabrzdění ekonomiky. Byla nerovnováha, ale já se domnívám, že kdyby to bylo třeba na čtrnáct dní či měsíc, výstraha by splnila svůj účel, ale nebyl by ten pro mě nesmyslný hluboký propad. Mýlím se? A pokud bude čas na odpověď, tak v čem? Znám v Praze desítky podniků - tiskáren a pod., které to položilo, i když zakázek měly více, než 100%… Spíše se domnívám, že to byl politický kalkul proti Klausovi, než nevědomost. Mýlím se? Jak je to dnes bráno z pohledu ČNB? (A můj dojem je, že ČNB je dnes vedena velmi dobře, ale nejsem ten správný na hodnocení) Děkuji za odpovědi.14:10Luděk NiedermayerVzhledem k tomu, že jsem „u toho byl“ Vám mohu opravdu slíbit, že v tom nebyl žádný politický kalkul. Centrální banky obvykle nemají ambice bojovat se svými vládami a když, tak obvykle nejsou na straně vítězů. V roce 1997 šlo o to, že české ekonomice hrozil, podle mého názoru, propad koruny, který by, opět dle mého názoru (který myslím ale sdílí nemálo ekonomů), ochromil ekonomiku mnohem víc než dočasné zpřísnění měnové politiky (a pokud se nepletu, tak ty hlavní úrokové sazby byly nad 20% spíše týdny než měsíce).
Ponechám stranou diskusi o tom, co bylo příčinou tohoto problému, neb o tom by se dalo diskutovat dlouhé hodiny…
Ale pochopitelně k tomu, abych názor o adektvátnosti tehdejšího postupu ČNB obhájil, bychom museli vyzkoušet i tu druhou cestu. Mohu jen konstatovat, že země, kterým se nepodařilo zastabilizovat domácí měnu se s důsledky tehdejší tzv. asijské krize potýkaly řadu let.:36LukášAko vidíte bezpečnosť systému prechodu Slovenskej koruny na Euro z pohľadu možných špekulácií finančných skupín?14:17Luděk NiedermayerTím, jak se čas do definitivního rozhodnutí krátí (na horizon týdnů či spíše dní) se zkracuje i čas na spekulaci. Pochopitelně, někdo hodně peněz vydělá, někdo prodělá. Ale je to celkem dost riskantní hra…
Poté, co kurz bude fixován už nastoupí jiné starosti, zejména logistické povahy, a já nepochybuji, že slováci jsou na ně velmi dobře připravení.
V každém případě osobně lidem, kteří se o úspěch tohoto projektu zasloužili (a já pevně věřím, že se dostaví), osobně moc blahopřeji…:53JankoKdyž budou důchody cca 10 000tak by koruna měla být k EURU alespoň 1 ku 5,nemyslíte?Jsem z Plzně.14:21Luděk NiedermayerUrčitě bych to důchodcům přál, ale zjevně to nebude hlavní, co o kurzu bude rozhodovat…
Zatím co důchody jsou reflexí toho, jaké jsou nyní v ČR platy, kolik z nich odvádíme na státní důchody a jak dlouho pracujeme, tak kurz k euru odpovídá širší konkurenční pozici naší ekonomiky. A ta opravdu na 5 Kč za euro, i přes značné zlepšení, nestačí.
Osobně si myslím, že potřebujeme penzijní reformu a je třeba, aby politici narovinu komunikovali s lidmi, co si stát může a nemůže dovolit. Pak budou mít lidě lepší možnost se budoucímu systému přizpůsobit…
Bohužel, nejen tyto diskuse jsou plné demagogie a populismu a tak je pokrok celkem pomalý…:53Miroslav ŠutaVážený pane Nedermayere, zajímal by mne Váš názor na kontroverzní plán primátora Béma na zorganizování letní olympiády v Praze. Jako ekonomickému laikovi se mi olympijský plán zdá být hlavně gigantickým beranidlem, které má pomoci napumpovat desítky nebo stovky miliard z veřejných rozpočtů do zakazázek s panem Bémem spojených firem do staveb s pochybným významem a nejistou návratností. Jak se na snahu prosadit olympiadu v Praze dívate Vy z ekonomického hlediska? Jaký vliv by dle Vás měly případně „olympijské investice“ na české veřejné finance a na plánovaný přechod z koruny na euro? Děkuji.14:26Luděk NiedermayerK olympiádě jsem se už párkrát vyjádřil, a asi bychom se na lecčems shodli. Ti, co tlačí myšlenku na olympiádu podle mého porozumění operují s přímými náklady na ni (které jsou na papíře sice velké, ale ne gigantické) a jaksi implicitně předpokládají, že stát v časovém termínu „do olympiády“ zainvestuje a postaví příslušnou infrastrukturu (nevím, zda má zahrnovat panem primátorem zmíněný rychlovlak do Brna, který tam bude za 45 minut). Ať již s ním nebo bez něj, jsou to opravdu obrovské náklady, a myslím, že stát nedisponuje takovými prostředky, aby tak rychle ideální infrastrukturu zajistil. Mám zato, že při obecném nedostatku peněz by se tyto měly vynakládat velmi uvážlivě na projekty, které zemi pomohou nejvíc. A to určitě není identická množina s tím, co by olympiáda vyžadovala.Druhým důvodem pro mne je i to, že osobně namám pocit, že stát zvládá velké invetiční projekty optimálně a projekty v olympijském časovém stresu by určitě byly dobrými případy toho, kdy bychom poněkud „přepláceli“.:16Richard S.Chtěl bych se Vás zeptat na Váš názor k atuálním zprávám o prodeji ČSA. Dočetl jsem se (E15), že o ČSA projevuje zájemn řada světových firem, mamažeři budou motivováni k prodeji tak že jejich odměna sebude odvíjet od částky převyšující 3 mld. - ale odhadovaná cena je 4–6 mld., takže mají velkou šanci, že na odměnu dosáhnou? Je podle Vás takový postup správný?14:33Luděk NiedermayerObecně u privatizovaných či dokonce jen státních podniků podle mne ano, ovšem, jak třeba vidíme u ČEZu, může špatná volba parametrů těchto nástrojů vést k poněkud absurdním výsledkům…:34Milan DluhošJe reálné, že by díky stoupající ceně potravin přistoupila naše vláda k zmrazení cen něktarých potravin?14:36Luděk NiedermayerDoufám, že ne, to považuji ve fugující ekonomice za naprosto špatné… Otázka pro mne ale třeba je, zda by nemělo dojít třeba ke změnám v pravidlech zemědělské politiky EU a podobně.:06IriDobrý den, čím to je, že koruna posiluje? Kdy bude výhodné zavést euro - bude-li to ovšem? Nebylo by lépe vzít si příklad z Norska? Děkuji a přeji hezký jarní den.14:37Luděk NiedermayerObecně koruna posiluje proto, že naší ekonomice se daří víc, než třeba zemím eurozóny. Ovšem vše má své meze, o pochopitelně silná kuruna sice zlevňuje naše dovolené a dovážené zboží, ale může ohrozit růst naší ekonomiky.
Osobně si myslím, že v podmínkách naší země, která je malou, otevřenou ekonomikou orientovanou na vývoz (dominantně do EU), nedisponující podstatnými přírodními zdroji, by zavedení Eura brzy bylo výhodné (ale s tím, že rizika pochopitelně existují, tak či onak).
Nemyslím, že Norsko, ale třeba i Anglie jsou proto odpovídajícími příklady..:41C. HávaJak se pane Niedermayere díváte na rozhodnutí zmrazit získané finance z chystané privatizace (ale zároveň možnost čerpat z nich na nutné záplaty - povodně, vichřice apod.)? Děkuji za odpověď.14:41Luděk NiedermayerOsobně si myslím už mnoho let, že stát by měl hospodařit s prostředky, které získává „standardním a pravidelným způsobem“. Tedy s daněmi, poplatky a podobně. Prodej majetku by měl probíhat s jiných motivací než je třeba „zalepit díry“, a mělo by k němu docházet po strategické úvaze.Dovedu si představit, kapitalizaci penzijního systému z těchto prostředků, ale moc jiných věcí mne nenapadá… Ani povodně či vichřice. Na ně by měly sloužit rozpočtové rezervy (bez ohledu na to, že populismus tytu placení kompenzací lidem, místo pojišťoven, je opravdu špatný nápad).:56Radek TkáčVáš postoj k atomové energii z pohledu ekonoma je souhlasný či naopak?14:44Luděk NiedermayerOsobně se při míře svých znalostí domnívám, že vzhledem k poloze a možnostem naší země nemá tento zdroj energie nyní alternativu. To nic nemění na tom, že bych se snažil razantněji podporovat úspory energií a dáváat vůbec mnohem silnější incentivy pro využívaní ekologicky přijatelnějších technologií.:04Jitka FárováV článku Tomáše Lindnera o hladu je zmíněn ekonom Paul Krugman, podle kterého nejspíš již narážíme na limity růstu globální ekonomiky (dochází ropa, půda i jiné zdroje), souhlasíte?14:47Luděk NiedermayerMyslím, že u takovýchto dlouhodobých vizí vždy dramaticky závěry závisejí na předpokladech. Pochopitelně, rostoucí bohatství velkých zemí v asii, by při jejich populaci a současných zdrojích vedlo k možnostem poněkud černých vizí do budoucna. Osobně ale mám intuitivně zato, že této rostoucí poptávce se přizpůsobí slovy ekonoma i nabídka (a částečně cena). Tento trend nepochybně přispěje třeba k využívání nových technologií a postupů a to by k udržitelnosti vývoje mohlo přispět.:18LucieDobrý den, zajímalo by mě jestli bychom si pomohli kdybychom měli Euro už v příštím roce jako Slováci. To že posiluje koruna je dobře, bylo by možné tomu nějak pomoci aby byla stejně silná jako Euro v Německu a v Rakousku a nemuseli jsme stále přepočítávat když tam jedeme na dovolenou nebo nakupovat? A kdy budou mít lidé stejné platy jako v Německu? Mám na mysli ty cca tři čtvrtiny lidí s průměrnými a podprůměrnými platy. Děkuji za odpověď.14:51Luděk NiedermayerZavedené eura nezmění zásadně ani ceny ani platy. přdstavme si ho tak, jako že se vše nyní vydělí 25. Na vyšší platy si musíme „vydělat“ výrobou kvalitního a žádaného zboží (a služeb), což se v poslední době v nemalé míře děje…
Jinak cesta k euru je nejméně 3 letý proces, a naše vláda ho doposud ještě nazahájila. Takže první možný termín je leden 2012.:03H.K.Obchodují i české banky na potravinových burzách? V jakém rozsahu?14:54Luděk NiedermayerBohužel, neznám odpověď. Nedávná doba přinesla obrovský nárůst účasti investorů na světových komoditních trzích. Ale myslím, že to je případ velkých a likvidních světových trhů (zejména derivativních burz třeba v Chicagu) a velkých světových investičních bank či speciálních fondů. Ale to je trochu jiná historka než naše burza a naše instituce.:05Josef LancingrDobrý den, pane,
již několik roků analytici říkají, že koruna bude klesat a že je nadhodnocena. Stejnou dobu tvrdím, že koruna je vzhledem k výkonům českého hospodářství podhodnocena a že bude nadále posilovat. Myslím si to i nyní, kdy opět finanční analytice předpokládají pokles koruny. Myslím, že bude spíše několik měsíců stagnovat a ke konci roku opět posílí. Co si myslíte vy?
Děkuji za odpověď.14:56Luděk NiedermayerObecně se mi zdá, že většina analitiků očekává postupné posilování naší měny. Akorát mnohdy se stane, že ve skutečnosti je nnohem větší, než ho očekávají. To jsou ty momenty, kdy většina trhu „čeká korekci“. Ta se dostavit nyní může (neb posílení je meziročně véce než 10%, což je zjevně víc, než „zlepšení“ naší ekonomiky), ale nemusí, neboť přizpůsobit se může ekonomika a to poklesem inflace a zpomalením růstu. Zjednodušeně řečeno..:36Miroslav ŠutaVážený pane Niedermayere, hodnotící zprávy OECD opakovaně konstatují o česká ekonomice, že „ukazatele znečištění, energetické a materiálové náročnosti stále zůstávají mezi nejvyššími mezi státy OECD“. Jaký může mít podle Vás tato skutečnost dopad na další vývoj české ekonomiky v nynějším období růstu cen komodit na světových trzích? Domníváte se, že by mohly české ekonomice v dlouhodobější perspektivě prospět prvky tzv. ekologické daňové reformy, které postopně zavádějí některé evropské země a které napomáhají internalizovat externí náklady? Pokud ani, jak? Pokud ne, proč? Děkuji za odpovědi.15:00Luděk NiedermayerMé technické znalosti v této oblasti jsou poněkud omezené, nicméně vysoká energetická náročnost naší ekonomiky je dána její pokračující orientací na zpracovatelský průmysl (do nemalé míry podpořenou zahraničními investicemi). To ovšem neznamená, že by nebylo žádoucí i při této objektivní skutečnosti používat ty nejvíce efektivní technologie. Jak zmíněné incentivy, tak vysoké ceny energií a surovat tento proces naštěstí jednoznačně urychlují.
Slabým místem jsou oblasti, kde existuje pro politky tak citlivý trade off mezi životním prostředím a krátkodobými zájmy lidí. Osobně bych byl proto i v této oblasti jednoznačněji směřovat k lepšímu stavu životního prostředí (jak třeba u požadavků na auta či vytápění, tak i u logistických omezení typu dopravy). I když to na první pohled nezní pro politiky lákavě.:58H.ZakovaVážený pane Niedermayere, dovoluji si Vám položit dva spolu související dotazy:
1) Co je pravdy na tom, že za posilující korunou stojí spíš nikoli růst české ekonomiky (jak je nám stále předkládáno), ale skupiny spekulantů? 2) Jaký je stav mezi nadměrným růstem koruny a neustálým oddalováním vstupu do eurozóny ve srovnání s okolními státy. Není právě ten extrémně vzdálený termín, v němž současná vláda připouští přijetí eura, ve skutečnosti „rájem“ pro spekulanty?
Děkuji Vám za odpovědi. H. Zakova15:06Luděk NiedermayerK první otázce bych řekl, že to bude, jako vždy, mix obého. Ekonomice se v posledních letech nebývale daří a navíc její hlavní ukazatele jsou celkem pevné. To možná vytváří představu, že koruna je jedním z „bezpečných přístavů“ v současném poněkud rozkolísaném světě. To by mohlo lákat vyšší zájem investorů, než je nám milé, ale na druhou stranu díky nízkým úrokům není koruna onou „zaslíbenou vysoce výnosnou investicí“.K té druhé části bych nad rámec dřívější odpovědi řekl, že vzhledem k tomu, že celý proces zavedení eura trvá nejméně 3 roky z čehož skoro 2,5 roku bude koruna plovat, nemyslím, že to je ten hlavní faktor stojící za současným vývojem. navíc, okolní Maďarsko a Polsko nemají termín také…To je pro dnešek vše, díky všem za zajímavé otázky a přeji hezké odpoledne. Luděk N.