Letní obloha optikou Jiřího Duška

Jiří Dušek

Jiří Dušek vystudoval odbornou fyziku na Masarykově univerzitě v Brně (1996) a v roce 2002 úspěšně dokončil i postgraduální studium se zaměřením na uhlíkové hvězdy. Od roku 1987 až do listopadu 1998 byl předsedou společnosti Amatérská prohlídka oblohy. Je spoluautorem několika knížek (např. Náš vesmír, Jaderné zbraně - Stručná historie, Hvězdy dalekohledem) a v současnosti pracuje jako ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Kromě astronomie se zajímá také o cestovaní a arabské země.

V úterý 12. srpna 2008 kolem poledne proletí planeta Země nejhustší částí proudu drobných částic, které se v minulých staletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle. Některá tato tělíska se strefí přímo do Země a při průletu atmosférou se rychle ohřejí a vzápětí vypaří. My pak zahlédneme světelný doprovod takového zániku: sloupec plazmatu, ionizované a excitované atomy rozprášeného kosmického prachu. V případě proudu částic komety Swift-Tuttle se nám bude zdát, že tyto „padající hvězdy“ vylétají jakoby ze souhvězdí Persea, zhruba z téhož místa oblohy (tzv. radiantu). Právě podle souhvězdí Persea se těmto meteorům říká Perseidy, lidově též slzy svatého Vavřince (ze zprávy Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně).

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:20Petr Zasche, AUUKDobry den, jaka je navstevnost hvezdarny a planetaria v Brne za posledni roky? Trend klesajici nebo rostouci? Stale plati, ze laicka ceska verejnost je nadprumerna (co se tyce informovanosti v astronomii i navstevnosti hvezdaren)? Setkavate se i s nazory ze to je zbytecne a penize by se mely davat do neceho uzitecnejsiho?13:59Jiří DušekDobrý den, zdravím všechny tazatele.Názory o zbytečnosti institucí podobných Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně jsou zcela běžné. Jenom pro vyjasnění. Jsme městskou kulturně-vzdělávací institucí, která se v různých formách věnuje popularizaci moderních vědeckých poznatků – především z astronomie, ale také příbuzných přírodovědných oborů, podílíme se i na vzdělávání mládeže a dospělých, stejně jako na odborném výzkumu. Faktem ale je, že drtivá většina velkých evropských měst podobné organizace naprosto samozřejmě podporuje. V padesátých letech 20. století skutečně na území Československa vznikalo neuvěřitelné množství menších i větších hvězdáren. Tehdy jsme skutečně vypadali jako astronomicky výjimečná země. Od té doby se ale situace výrazně změnila. Ve všech ostatních státech Evropy v posledních dvaceti letech vznikají nové hvězdárny a planetária. Před dvěma roky jsem si na toto téma provedl jednoduchou statistiku: V Rakousku a Slovensku připadá jedna „veřejná“ hvězdárna na zhruba 400 tisíc obyvatel. V Německu a Švýcarsku na 550 tisíc obyvatel. Na stejné úrovni je i Česká republika.V případě planetárií je na tom „nejhůře“ Polsko, kde jedno takové zařízení připadá na 4,5 milionu obyvatel. Naopak nejlépe je na tom Slovensko, Francie a Německo, kde vychází jeden projekční přístroj na 1 milion obyvatel. Naše republika je po boku Rakouska a Velké Británie (zhruba 1,5 milionu obyvatel). Velmi slušný průměr, ale „jen“ průměr.Diskuze o smysluplnosti organizací našeho druhu vnímám jako důvod k zamyšlení, kam dál směřovat dramaturgickou nabídku – abychom zůstali atraktivní pro všechny potenciální návštěvníky, spolupracovníky i pracovníky. Důležité je poznamenat, že hvězdárny a planetária dnes nepředstavují jen „budovy“, kde se „přepočítávají“ hvězdy. V posledních letech se mění v centra propagující nejmodernější vědecké poznatky a postupy, propojující multimediální svět s reálným, pod skutečnou i umělou oblohou. To vše v precizní, obecně přístupné a vizuálně atraktivní podobě odpovídající aktuálním trendům ve vzdělávání a popularizaci. Konkrétně Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně si nemůže na nepřízeň stěžovat. Rozhodně totiž neuvadá. Minulý rok k nám zavítalo cca 81 500 návštěvníků, letos by jich mohlo být ještě více.:39Jan PrusaZhruba na JV obloze,před setměním svítí hodně jasná hvězda/planeta/,v úhlu cca 40 stupňů.Jsem laik,přesto mě zájímá,co to je?14:04Jiří DušekJedná se o největší planetu sluneční soustavy – Jupiter, která nyní tvoří dominantu souhvězdí Střelce. Viditelná je již za soumraku a zapadá krátce před svítáním. Určitě se na ni zkuste podívat nějakým dalekohledem – zahlédnete některé z největších Jupiterových měsíců. Mimochodem příští rok uplyne 400 let od jejich objevu.:16Táňa B.Bude možné Perseidy pozorovat z některých míst naší republiky pouhým okem?14:11Jiří DušekPlaneta Země proletí nejhustší částí proudu drobných částic, které se v minulých staletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle, v úterý 12. srpna 2008 kolem poledne. Pokud se tedy mezi 11. a 14. srpnem podíváte na ranní nebe, zahlédnete bez dalekohledu až několik desítek meteorů. Podmínky k pozorování Perseid však letos nebudou ideální, protože bude rušit svit dorůstajícího Měsíce. Bude přitom lhostejno, odkud se budete na Perseidy dívat.:11L. KretíkMá vaše hvězdárna nějaké prvenství - např. v objevu nové planetky, hvězda apod.?14:12Jiří DušekPracovníci Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně se zabývají především popularizací nejmodernějších vědeckých poznatků – nejsme tedy ani univerzitním ani vědeckým pracovištěm. Přesto všechno se alespoň okrajově věnujeme odborným pozorováním – především v součinnosti s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity. Lze bez nadsázky říci, že jsme se ve druhé polovině 20. století stali faktickým centrem amatérského astronomického výzkumu v Československu. Dnes tuto roli převzala nejrůznější občanská sdružení, která se snažíme v rámci možností podporovat. Každopádně, na žádné zásadní objevy přímo na půdě naší organizace si nepamatuji. Možná by mne ale kolegové vyvedli z omylu.:54Petr NovákMá počet obíhajících družic a satelitů (i vesmírného odpadu) vliv na kvalitu pozorování oblohy? Lze srovna situaci před deseti lety a nyní?14:27Jiří DušekNa kvalitu pozorování noční oblohy má zásadní vliv především stoupající světelné znečištění, které zvyšuje jas nebe a snižuje možnost sledovat slabé světelné zdroje. Proto (ale nejen proto) se velké profesionální observatoře budují v neobydlených, vysoko položených oblastech.Umělé družice kazí fotografické záběry s delšími expozicemi a jsou také zdrojem tzv. elektromagnetického smogu (např. rádiového rušení). Situace se samozřejmě zhoršuje, na vinně je ale konání člověka přímo na povrchu Země.Z poněkud jiného soudku je problematika tzv. kosmického smetí (nefunkční umělé družice, jejich trosky, poslední stupně nosných raket), které ohrožují provozuschopné (a velmi drahé) satelity.:35Milan BláhaLze z brněnské hvězdáryn pozorovat černou díru (tedy spíše jevy provázející její existenci)?14:33Jiří DušekGravitační síla na povrchu černé díry a uvnitř ní je natolik veliká, že nedovolí žádnému hmotnému tělesu – tedy ani elektromagnetickému záření – uniknout směrem ven. Černou díru tedy nemůžeme spatřit, ale můžeme sledovat její vliv na bezprostřední okolí. Nejčastěji o sobě černá díra dává vědět v situaci, kdy do ní proudí horký plyn zahřátý třením na teplotu až několik milionů stupňů Celsia. Příkladem může být objekt označovaný Cygnus X-1, který je právě o letních měsících z večera viditelný prakticky v zenitu. Dalekohledy o průměru objektivu alespoň 10 centimetrů se tedy nemůžeme podívat na černou díru, ale jejího obřího průvodce – hvězdu, ze které proudí horký plyn do černé díry.:42Vilem udatnyExistuje vladni narizeni ci smernice jak postupovat v pripade objevu nove platetky nebo jineho vesmirneho objektu? Jak byste postupoval pri zamereni meteoru bliziciho se k Zemi?14:38Jiří DušekDomnívám se, že nikoli. Existují však standardní postupy sestavené Mezinárodní astronomickou unií, která sdružuje profesionální astronomy celého světa (v současnosti téměř 10 tisíc vědců). Právě tato organizace se snaží udržovat pořádek v pojmenování nebeských těles (je jedinou, mezinárodně uznávanou autoritou). Kdyby se mi podařilo objevit jakékoli neznámé kosmické těleso, podal bych o něm informaci do jedné z centrál Mezinárodní astronomické unie. Tak by se o něm dozvěděli zainteresovaní astronomové na celém světě. Teprve pozorování v dalších hodinách, dnech a týdnech by ukázala, zda planetka či kometární jádro skutečně ohrožuje Zemi.Pokud by se přišlo na to, že se planetka v horizontu měsíců se Zemí skutečně srazí, nedalo by se nic dělat. Takovou katastrofu totiž zatím nelze obrátit.:59Majka KolenčíkováJe zmíněno, že rád cestujete a to hlavně do arabských zemí. Navštěvujete na svých cestách konkurenční hvězdárny? Kde bychom se mohli inspirovat a kde by naopak potřebovali podporu? Arabové byly známí svými matematickými schopnostmi - jak jsou na tom v současnosti se znalostí vesmíru?14:41Jiří DušekAno, mám rád východní země, dokonce jsem si tam našel několik blízkých přátel. Taky se mi podařilo navštívit řadu hvězdáren i planetárií (na východě i západě od České republiky). Je zřejmé, že moderní způsoby popularizace vědeckých poznatků vyžadují patřičné finanční prostředky – inspiraci je tedy nezbytné hledat především v evropských zemích, event. ve Spojených státech. Tamní interaktivní expozice jsou v mnoha případech skutečně úžasné.Je pravdou, že Arabové v minulosti představovali špičku v astronomickém výzkumu. Stopou, která přetrvala dodnes, jsou základy v pojmenování nejjasnějších hvězd. Proto mnohá jména stálic začínají na hlásku „al“. Dnes ale arabské země hrají – stejně jako v mnoha jiných vědních oborech – spíše „druhou ligu“.:16Aktér XMají hvězdáři, hvězdopravci, astronomové a astologové svůj tajný spolek?14:43Jiří DušekKdybych řekl ano, přestal by být tajný :-):46Monika SlámováJaký je váš osobní názor na obavy z chystaného spuštění urychlovače částic, což by údajně mohlo dát vzniknout černé díře a způsobit tak zánik Země?14:49Jiří DušekNejsem odborník, ale podle mi dostupných informací je takové nebezpečí zcela vyloučeno. Je však zřejmé, že ostražitost a zodpovědnost všech vědců na počátku 21. století roste víc a víc.:42Jirka BohacekKtere souhvezdi mate vy, pane Dusku nejradeji, a proc?
Vite neco o moznosti „koupit“ si malou planetku - zaplatit a ona pak ponese vase jmeno?
Co rikate na prodej pozemku na mesici?14:55Jiří DušekTěžko říci, které souhvězdí mám nejraději… Rozhodně si rád prohlížím objekty ve Střelci. Právě tímto směrem totiž leží střed naší Galaxie, takže je zde obloha plná podivuhodných objektů.Je pravda, že si můžete u některé ze soukromých společností nechat pojmenovat slabou hvězdičku nebo koupit parcelu na některém z kosmických těles. Faktem je, že hezky vyvedený certifikát o „vlastnictví“ nebude mít větší cenu než je cena onoho potištěného papíru. Až na naprosté výjimky, odůvodněné historicky a nebo vědecky, jsou totiž hvězdy identifikovány pouze katalogovým označením nebo polohou na nebi. Vesmírný prostor je podle mezinárodního práva využíván ku prospěchu celého lidstva, takže „prodej“ hvězd ani částí jiných nebeských objektů Mezinárodní astronomická unie nejen neuznává, ale dokonce jej považuje za velmi neetické jednání. Navíc se číselné označení používá i z ryze praktických důvodů.Tímto děkuji všem tazatelům za zajímavé otázky. Někdy příště nashledanou! Zdraví Jiří Dušek