Západ posílal Putinovi víc a víc peněz. A teď se všichni diví, že Rusové neprotestují

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina se od nástupu k moci opíral o nepsanou dohodu, kterou s obyvateli uzavřel už před mnoha lety a jež zněla zhruba takto: Vy se nebudete zajímat o politiku a stát – a stát se na oplátku nebude zajímat o vás a nechá vás v klidu žít vaše soukromé životy. Výsledkem mimo jiné bylo, že se většina společnosti o politiku skutečně nezajímala – a mohlo jít o válku na Ukrajině, destrukci vnitřní opozice nebo uvěznění Alexeje Navalného. Putin ovšem dohodu porušil, když na podzim vyhlásil částečnou mobilizaci, v níž povolal do války na Ukrajině statisíce mužů. Právě mobilizace je pro obyvatele Ruska mnohem významnější událostí, než byl začátek a průběh války, myslí si známý ruský sociolog a politolog Grigorij Judin. „Rusové poprvé za několik desetiletí zažívají něco, co se dá nazvat sdílenou zkušeností,“ říká v rozhovoru pro Respekt.

Judin je jedním z mála nezávislých a kritických hlasů, které stále ještě působí na ruských univerzitách, ačkoli - jak sám říká - soukromá univerzita, kde pracuje, na to může brzy doplatit. Sociolog přesto odchod do exilu odmítá. „Tahle země se teď snaží okupovat Ukrajinu, ale z mého pohledu je okupované i Rusko; okupované lidmi, kteří se ho snaží zničit. Já musím bojovat ve své zemi,“ prohlašuje. Očekávat, že Rusové vyjdou hromadně do ulic a Putina svrhnou, je nicméně podle něho naivní představa. „Lídři západního světa mnoho let Putinovi posílali peníze. A teď se všichni najednou diví, že Rusové neprotestují proti Putinovi a válce. Jaké k tomu mají možnosti a nástroje?“ ptá se Judin, ale zároveň je přesvědčen o nevyhnutelné Putinově vojenské porážce.

Uplynul více než měsíc od chvíle, kdy ruský Putin ohlásil částečnou mobilizaci s cílem zastavit ústup ruských vojsk na Ukrajině. Od té doby se stále častěji objevují zprávy, že se čerství odvedenci vracejí z ukrajinské fronty v zinkových rakvích. Může mobilizace a její důsledky změnit dosud spíše lhostejný, či dokonce pozitivní vztah většiny Rusů k válce?

Určitě to situaci ovlivní, ale nejsem si jistý, že pouze jedním směrem. Spíše budeme svědky větší polarizace ve společnosti v závislosti na věku lidí, protože v přístupu k válce máme zcela evidentně mezigenerační konflikt. U starších obyvatel budeme svědky konsolidace kolem prezidenta - a co se týče mladých, tak uvidíme. Mladí jsou ohledně války obecně skeptičtější a pohled na přibývající zabité mobilizované vojáky pravděpodobně jejich obavy ještě prohloubí.

Proč mobilizace nevyvolá pocit obavy také u starých lidí? Dá se namítnout, že když matka ve válce přijde o syna, bude proti ní…

…anebo bude chtít, aby byl její syn pomstěn.

Před třemi týdny uspořádala agentura Levada průzkum, ve kterém vyšlo, že více než polovina Rusů cítí ve spojení s mobilizací úzkost či vztek a pouze čtvrtina pociťuje národní hrdost. Z toho by se dalo usuzovat, že podpora války klesá. Zároveň ale v průzkumech této respektované instituce vychází, že podpora Vladimira Putina je v průběhu války stabilně velmi vysoká a ani teď nijak neklesá. Jak tomu máme rozumět?

K tomu, aby člověk pochopil situaci v Rusku, jsou všechna tato čísla k ničemu. Rusko je plebiscitářský nebo také bonapartistický režim. To znamená, že pro lidi existuje jeden lídr, na něhož většina obyvatel deleguje všechna svoje politická rozhodnutí. Před pár týdny proběhl velmi dobrý průzkum uspořádaný agenturou Russian Field. Ptal se na otázku: Kdyby Putin zítra ukončil válku, podpořili byste ho? 75 procent lidí odpovědělo ano. Další otázka pak zněla: Kdyby Putin zahájil další ofenzivu a pokusil se dobýt Kyjev, podpořili byste ho? 60 procent taky řeklo, že ano. Tohle vám řekne všechno potřebné, abyste pochopili, jak v Rusku fungují průzkumy veřejného mínění. Ta otázka nezní, zda něco podporujete, ale pokud Vladimir Putin rozhodne tak a tak, podpořili byste ho? Pokud Putin začne jadernou válku, pokud bude chtít letět na Mars, pokud bude předstírat, že je žlutý tučňák, podpořili byste ho? Ať bude otázka jakákoli, odpověď bude vždy ano. Proto jsem skeptický, když lidé mluví o veřejné podpoře války. Je tu část populace, která ji podporuje, ale je to jen menšina, i když agresivní a velmi hlasitá. Většině společnosti je ale vůči válce lhostejná.

Můžeme o ní říci něco bližšího? Jak její postoje ovlivní mobilizace a množící se zprávy o brancích umírajících na frontě?

Mobilizace v každém případě narušila model, který v ruské společnosti platil po celou dobu Putinovy vlády. Tento model stál na principu, že když se nebudete zapojovat do politiky a budete se věnovat jen svému soukromému životu, tak se ani politika na oplátku nebude starat o vás. To byla dohoda, která platila mnoho let, teď byla porušena mobilizací. Rusové díky tomu poprvé za několik desetiletí zažívají něco, co se dá nazvat sdílenou zkušeností; po dlouhé době se děje něco, co ovlivňuje celou zemi. Počátek této války takovou událostí nebyl, je jí až mobilizace. Ve společnosti to způsobilo obrovský šok a zmatek, který stále trvá. Lidé na něj reagují různými způsoby. Někteří zastrkují hlavu ještě hlouběji do písku ve snaze držet se předchozího modelu. Mnoho lidí utíká za hranice nebo se skrývá. Řada lidí trpí úzkostmi. Psychologové a terapeuti hlásí velký nárůst traumatických symptomů ve společnosti. Výsledná odpověď na otázku, co to se společností udělá, přijde až za delší dobu.

Je tohle trauma patrné z každodenního života v Rusku?

Rozhodně, každý v Moskvě, se kým mluvím, to nějak reflektuje. Je to opravdu hluboká zkušenost. Samozřejmě máte lidi, kteří se drží předchozího způsobu života, pomáhá jim to vyrovnat se s touhle situací. Hodně lidí ale například přerušilo pravidelné každodenní aktivity, jako je sportování, chození do restaurací. Lidé je přerušují aspoň dočasně a zůstávají více doma.

Jaká je motivace lidí zůstat doma?

Hodně lidí se bojí, že budou odvedeni, a tak zůstávají doma. Řada lidí je prostě v šoku a snaží se to nějak vstřebat.

Co víme o lidech, kteří byli odvedení? Oficiálně bylo mobilizováno 300 tisíc lidí s bojovou zkušeností, zároveň víme, že pravidla byla při odvodech porušována a odváděli se často i lidé, kteří být mobilizováni neměli. Z jakých částí Ruska pochází většina branců? Z jakých jsou sociálních či etnických skupin?

Většina odvedených pochází z chudých regionů a regionů s výraznými etnickými menšinami, kde je pravděpodobnost vzdorování odvodu obecně nižší než třeba v Moskvě. Tohle byl při náboru vojáků vzorec v minulosti a platí to stále. Teď se ale mobilizovalo i v Moskvě a Petrohradu, což dříve nebývalo - a je to podstatné.

Vy jste nedávno napsal na Twitter, že Putin nepřežije vojenskou porážku ve válce, ve které dal v sázku celou zemi. Stojíte si stále za touto větou?

Absolutně.

Jak tedy k Putinově konci podle vás dojde?

Těžko říci, bude to záležet na formě, kterou tato porážka bude mít. Předpokládám, že jak se vědomí, že je válka prohraná, začne šířit mezi lidmi kolem Putina, bude přibývat i veřejných vyjádření, že celé dobrodružství byla chyba a přijde snaha hledat nový směr. Ke změně ale dojde až tehdy, kdy mezi elitami zavládne všeobecné přesvědčení, že je válka prohraná.

Vy se nedomníváte, že je tu stále možnost ruského vítězství? Do války se může zapojit Bělorusko a zaútočit ze severu na Kyjev. Západ může Ukrajinu přestat podporovat, protože už to mezi lidmi nebude populární. Nemůže Putin nakonec zvítězit, anebo se přinejmenším udržet u moci?

Za prvé, Bělorusko by pro Rusko nepředstavovalo vojenskou pomoc. Vojensky je to velmi slabá země se špatnou armádou, a pokud by se do války zapojila, pro Aljaksandra Lukašenku by to přineslo jen obrovské problémy. Za druhé, je možné, že Západ ztratí o válku zájem? Pravděpodobně ano, i když zatím se to neděje. Ale i kdyby k tomu došlo, stávající situaci to jen prodlouží. Protože Putinovým cílem není dobýt Kramatorsk na východní Ukrajině. Jeho cílem je vytvořit jiný světový pořádek. Jak víme z jeho ultimáta prezentovaného loni v prosinci, přeje si obnovit kontrolu nad východní Evropou. Dovolte mi, abych položil otázku já vám: pokud Putin vtrhne do České republiky, budou s tím lidé souhlasit? Nemyslím si. Znamenalo by to velký válečný konflikt. Je tu tedy otázka, zda se válka může rozšířit za hranice Ukrajiny. K tomu dojít může. A pokud Západ o válku ztratí zájem a bude tlačit na mírovou dohodu, rozšíření války se stane mnohem pravděpodobnější. Ale ani v tomto případě válka neskončí Putinovým vítězstvím. Nejhorší, co se může stát, je série událostí vedoucí ke změnám v globálním uspořádání. Čína zaútočí na Tchaj-wan, na více místech se rozhoří boje. Ale stále tu není možnost Putinovy cesty k vítězství, jsou tu pouze možnosti delší cesty k nevyhnutelné katastrofě.

Taková porážka ale může trvat měsíce i roky.

Pokud vývoj války setrvá na své současné trajektorii, tak si myslím, že nebude trvat tak dlouho. Uvedu tři důvody, proč Rusko válku prohrává. Za prvé, nemá na Ukrajině co dělat, takže vojákům chybí motivace k boji. Za druhé, čelí protivníkovi s neomezenými zdroji, čímž mám na mysli podporu ze strany zemí NATO. A za třetí, ruská armáda je extrémně zkorumpovaná a neefektivní, hierarchicky strukturovaná, nepružná. Tyto tři problémy nedokáže vyřešit. Putin se samozřejmě snaží vyřešit ten druhý problém tím, že tlačí na Západ a snaží se ho odradit od pomoci Ukrajině. Ale dokud tyto tři problémy přetrvají, nevidím pro Putina žádnou šanci na vítězství. Putin navíc ani neví, jak by vítězství v této válce mělo vypadat.

Pokud skutečně dojde na vaše slova a Putin nepřežije ruskou porážku, jaké Rusko přijde po něm?

I to bude záležet na konkrétní podobě konce války. Pokud bude trvat ještě dlouho a Rusko se v ní ekonomicky i lidsky vyčerpá, v zemi může nastat občanská válka vedoucí k rozpadu země. Ale řeknu vám jednu věc, která je podceňovaná. Nyní máme v Rusku velké množství lidí, kteří jsou proti této válce. Mluvím o desítkách milionů lidí. Tito lidé mohou proti této válce v současnosti dělat jen velmi málo, nebo si to aspoň myslí. Nevěří, že mají jakoukoli možnost se současnému režimu postavit. Nicméně čekají na příležitost, na chvíli, kdy se jim otevře nějaké okno. Chci tím říci, že v Rusku existuje poměrně široká základna pro jiný typ režimu. Jsou to mladší lidé, lidé zapojení do globální komunikace, progresivnější lidé. Pravděpodobně nejsou nakloněni Spojeným státům, ale vadí jim současná agresivní zahraniční politika Ruska. Vidím tu základnu lidí, na které by mohlo vzniknout jiné Rusko, ne imperiální, ale republikánské. Dostanou tito lidé příležitost? Nevím. Ale čekají na to, až budou moci zemi převzít od současných stárnoucích elit.

Tato možnost se zdá velmi vzdálená. Každopádně, co by měl Západ udělat, pokud Putinův režim skutečně padne? Po pádu Sovětského svazu prosil Michail Gorbačov Západ o nějakou formu ekonomické pomoci, o nový Marshallův plán, který by zabránil propadu Ruska do bídy a chaosu. Západ Rusku ekonomicky nepomohl, což podle mnoha politologů umožnilo právě nástup vlády tvrdé ruky, kterou zosobňuje Putin a jeho okolí.

Nevím, jestli by měl Západ vytvořit nějaký Marshallův plán, ale potřebujeme, aby došlo k reálné integraci Ruska. Já vím, že lidé jsou vůči tomu skeptičtí a řeknou: pokoušeli jsme se Rusko integrovat třicet let a podívejte, kam to vedlo. Ale co to bylo za integraci? Byla to integrace zkorumpovaných ruských elit, které okrádaly svoji zemi. Rusko je zemí, kde pouze osm procent obyvatel někdy navštívilo Evropu. A řekněte mi, kolik lidí z Evropy někdy navštívilo Rusko? Takže co to bylo za integraci? Byla to dohoda mezi zkorumpovanými elitami z obou stran. Musíme investovat do skutečné integrace, pokusit se o opravdovou kulturní výměnu. Lidé, kteří vycestují z Ruska, pak mají zcela jiný pohled na svět. Ze všech výzkumů vyplývá, že mnohem méně podporují tuto válku. Druhá věc je, že se musí najít nějaké místo pro Rusko v globální architektuře - včetně bezpečnostní architektury. Ano, tato válka bylo sebevražedné, arogantní, neospravedlnitelné rozhodnutí šíleného vůdce, ale jak máme zabránit tomu, aby se tento scénář opakoval, když budeme mít velmi silný vojenský blok hned za ruskými hranicemi? I kdyby v Rusku zavládla ta nejlíbeznější vláda, napětí bude dál existovat a bude tu znovu hrozit nebezpečí konfliktu. Rusko musí být zapojeno do nějaké globální architektury. Musí přijmout odpovědnost za udržování míru v regionu, pokud nechceme, aby zde tento konflikt zůstal na věky. Nemluvím jen o bezpečnostní architektuře, ale i o dalších globálních otázkách, které by se měly řešit se zapojením Ruska. Sem patří klimatická změna, migrace, krize demokracie.

A myslíte, že k pokusům o něco takového nedošlo? Rusko je přece součástí mezinárodních institucí jako G7, OSN…

OSN je něco trochu jiného. Ještě z něj žádná země nebyla vyloučena, není to elitní klub. Je to mezinárodní síť, která je během této války v krizi. G7 je pěkné místo pro Vladimira Putina, kde může sedět u stolu s dalšími lídry světa, ale pro obyčejné Rusy to má nulový efekt na jejich život. Pro Putina to byla platforma, jak podplatit světové lídry. Většinou se mu to nedařilo, ale v jiných klubech ano. Tyto kluby nejsou řešením.

Jak by tedy to řešení mělo vypadat? Má být Rusko členem NATO?

To si nemyslím, že je reálné. Je to blok, který byl vytvořen proti Sovětskému svazu - a poté, co se SSSR rozpadl, nebyl rozpuštěn ani přeorientován, což vytvořilo napětí. Nemyslím si, že má cenu snažit se zapojit Rusko do této aliance, protože to jde proti smyslu NATO. Ale celá bezpečnostní architektura se bude muset znovu promyslet. NATO bude muset mít jiný cíl. Bude zapotřebí vytvořit zastřešující rámec, který bude zahrnovat také Rusko a přinutí ho přijmout odpovědnost za udržování bezpečnosti v Evropě místo toho, aby bylo vytlačováno z Evropy co nejdál.

Následek současné války ale bude možná přesně opačný. Pokud někdo dříve tvrdil, že je NATO k ničemu, protože nebezpečí z Ruska nehrozí, je dnes za hlupáka. Tato válka podle mnoha lidí dokázala, že Rusko je nepřítel, před kterým je třeba se bránit.

Rozhodně. Říkám už dlouho, že NATO nemá žádného lepšího spojence, než je Vladimir Putin. Bez něho bylo téměř mrtvé - a podívejte se, jak vypadá nyní. Ale nemluvme jen o Putinovi a o NATO. Mluvme o našich zemích a vybudování architektury, která by byla stabilní. NATO je vojenský blok. Nemůžeme uvažovat o globální bezpečnosti jen podporováním cílů nějakého vojenského bloku. Proto stále mluvím o zastřešující organizaci, která by různé země mohla sjednotit a přinutila je spolupracovat. Samozřejmě neočekávám, že se NATO rozpustí, situace je mnohem horší, než bývala dříve; pro každého. A samozřejmě je za to zodpovědný Putin. Ale máme mu pomáhat vytvářet ještě větší napětí? Nemyslím si. A až dojde k jeho odstranění a současná šílená elita odejde s ním, neměli bychom dál vytvářet napětí a dláždit cestu k nástupu další šílené elity v Rusku. Musíme přemýšlet o nových strukturách se společnou, sdílenou agendou. To je jediný způsob, jak předejít dalším válkám.

Podle vás má tedy vzniknout globální bezpečnostní architektura, která zaručí světový mír a každá velmoc má nést odpovědnost za udržování míru ve svém regionu. To ovšem vyvolává spoustu otázek. Putinův nástupce, ať to bude kdokoli, si může myslet, že do sféry, kde má zajišťovat mír, patří třeba také Kazachstán, Ukrajina a další země, které přitom budou mít na věc jiný názor a nebudou o zajišťování bezpečnosti Ruskem stát. Bude tu stále týž problém: nebude jasné, kde Rusko začíná a kde končí.

To je problém, který se netýká jen Ruska, ale všech zemí, především pak zemí s imperiální minulostí. Co se stane, když se v budoucnu v Německu teoreticky dostane k moci lídr s imperiálními sklony a řekne, že je třeba rozšířit Německo na území bývalé Svatá říše římské národa německého. Budete mít stejný problém. Jak mu předejdete? Vytvořením sdílených struktur, jejichž cílem není jen se před někým bránit, ale vytvářet sdílenou odpovědnost. Ale také tomuto problému předejdete tím, že budete podporovat rovnováhu uvnitř těchto zemí. A o to se v případě Ruska v minulosti nikdo doopravdy nesnažil. Západní velmoci Putina mnoho let posilovaly. V tichosti přihlížely tomu, jak ničil vnitřní opozici. Sice si stěžovaly na porušování svobod a lidských práv, ale ve stejnou dobu Putinovi posílaly více a více peněz do jeho kapes. Dělaly to s plným vědomím toho, že vnitřní rovnováha v Rusku je stále více v troskách. A teď se všichni najednou diví, že Rusové neprotestují proti Putinovi a válce. Jaké k tomu mají možnosti a nástroje? Společnosti jako Nokia mu třeba pomohly vytvořit neskutečně účinný systém pro sledování občanů. Proti komu si tito lídři mysleli, že Putin svůj systém použije? Proti zločincům, nebo proti svým odpůrcům? Jaká byla reakce na otrávení Navalného? Změnilo to nějak přístup Západu? Jaká reakce přišla, když Putin otevřeně vydíral šéfy globálních firem, jako je Google a Apple? Opustily tyto firmy Rusko? Ne, podřídily se. Všichni se podřídili, protože všichni chtěli vydělat.

Vaše předpověď o Putinově porážce se zatím nenaplnila, ale jste autorem předpovědi, která se stala skutečností. Dva dny před ruskou invazí na Ukrajině jste řekl, že Putin se chystá začít nejnesmyslnější válku v dějinách. Jak jste si byl tak jistý, že k invazi dojde?

Opakuji to už několik let. Viselo to ve vzduchu celou dobu a všem to bylo jedno. Putin a jeho elity mají něco, co můžeme nazvat defenzivní mindset. Spočívá v tom, že jejich pohledu je válka na Ukrajině obranná válka. Mají upřímný strach, že jsou v existenciálním ohrožení a musí se bránit. Žijí v představě, že někdo neustále vymýšlí revoluci, která je má sesadit. Celková situace se zároveň v posledních letech zhoršovala. Putin začínal v očích nastupující generace ztrácet legitimitu. Zároveň se výrazně měnila situace za ruskými hranicemi, kdy Ukrajina postupně zvyšovala vojenskou spolupráci se Spojenými státy, což jí mělo zajistit nějaký druh bezpečnostních záruk.

Tahle kombinace by Putina postavila do špatného postavení, kdy by musel současně čelit rostoucímu odporu doma s rizikem, že napětí přeroste v povstání jako v Bělorusku, a zároveň měl vedle sebe velkou, kulturně blízkou zemi, která usilovala o vojenské záruky ze strany USA a snadno by se mohla stát pevností ruské opozice. Proto nosil Putin v hlavě už dlouho tenhle šílený strategický obranný plán, jehož výsledkem byla invaze. Od roku 2020, kdy změnil ústavu, bylo jasné, že jediná agenda je válka, ale nikdo tomu nepřikládal velkou pozornost. Takže rozhodně nešlo o to, že bych něco uhodl dva dny před invazí. Celá situace k tomu spěla a stále tím směrem spěje. Putin stále vnímá tuto válku jako obranný boj za svoji existenci. Není to válka o Ukrajinu. Putinova ambice je mnohem širší a nevzdá se, dokud nebude zastaven.

Říkáte, že od změny ústavy bylo jasné, že cílem je válka. Máte tím na mysli, že Putin prodloužil svoji vládu na neomezené období?

To jsem tím nemyslel. Celá ústava je krokem k absolutismu, k monarchismu - podle této ústavy může Putin udělat cokoli. Neexistuje věc, kterou by podle ní dělat nemohl. Zajistil si tím pole pro absolutní vládu. K čemu by tohle potřeboval? K čemu by také potřeboval odstranit veškerou vnitřní opozici uvnitř země? Cítil se ohrožený zvenčí a brzký konflikt s jinou zahraniční zemí se tedy stal nevyhnutelným. S Putinem není žádná vyhlídka na mír, protože on myšlenku míru nechápe. Je ve válce, která bude trvat, dokud bude naživu.

Jak je pro vás s takhle otevřeně kritickými názory vůbec nadále možné zůstat na univerzitě?

Samozřejmě, že každý člověk, který učí, je pod velkým tlakem. Ale nemůžete neustále přemýšlet nad tím, zda vás zítra vyhodí nebo zavřou.

Proč myslíte, že to ještě neudělali?

Nevím. Zeptejte se jich.

Cítíte na univerzitě snahy o totální kontrolu?

Nezávislé univerzity, kde působím i já, jsou pod obrovským tlakem. Ale státní univerzity, které tvoří většinu vysokých škol v Rusku, jsou na tom ještě hůř. Vyhazují se všichni, kteří jsou kritičtí.

Pocítil jste propagandu i na škole, kde působíte vy?

Působím na několika univerzitách. Moskevská vyšší škola ekonomiky a společenských věd je soukromou univerzitou, což je v Rusku velmi vzácná věc. Tam samozřejmě nemáme propagandu a nikdy ji mít nebudeme. Možná na to brzy doplatíme.  Na státních univerzitách bylo hodně lidí propuštěných, objevuje se tam otevřená propaganda - což tak ještě donedávna nebylo - a panuje velký tlak na profesory.

Jak otevřená propaganda vypadá?

Je to celý systém začínající ve školce přes základní a střední školy až na vysoké. Režim se snaží propagovat verzi historie, která vyhovuje prezidentovi, mění se osnovy, zavádějí se zvláštní přednášky. Propaguje se militarismus a armáda - to se tedy týká hlavně středních škol - s cílem normalizovat válku.

U vašeho jména na Wikipedii stojí, že v den ruské invaze jste se zúčastnil pouličního protiválečného protestu v Moskvě, kde jste byl zmlácen do bezvědomí a skončil v nemocnici. Musela to být šokující zkušenost. Proč jste ještě neopustil Rusko, jak to udělalo už tolik vašich kolegů z nezávislých médií a dalších institucí?

Určitě jste v posledních měsících mluvil s nějakými Ukrajinci. Ptal jste se jich, proč neopustí Ukrajinu?

Většinou říkají, že jsou vlastenci.

A to jsem i já. Tohle je moje země. Tahle země se teď snaží okupovat Ukrajinu, ale z mého pohledu je okupované i Rusko; okupované lidmi, kteří se ho snaží zničit. Já musím bojovat ve své zemi. Dělám to vícero způsoby. Třeba tím, že často cestuji do světa a zase zpátky, snažím se navázat a udržovat spojení s lidmi za hranicemi, protože elity kolem Putina se snaží izolovat Rusko od zbytku světa, což je šílený plán. Vždyť Rusko je evropská země.