Robert Šlachta: Bělidlo jsem nepil. Turek mi vše vysvětlil
S bývalým elitním policistou Robertem Šlachtou o tom, jak se v politice spojuje s Filipem Turkem, který posílá lidi do plynu a schvaluje jejich zabíjení, a jak je u toho jeho policajtské duši
Už jste si dnes naředil bělidlo na textil a vypil ho?
Ne, měl jsem zatím jen tři kávy a ještě jsem nejedl. A nic takového nedělám.
A proč ho nepijete? Automobilový závodník Filip Turek, kterého si vaše strana Přísaha spolu s hnutím Motoristé sobě dala jako jedničku na kandidátku do eurovoleb, to doporučuje coby lék – v knize, kterou vydal. A také vám vyléčí rakovinu: stačí, když si elektrodami, s nimiž jeho firma obchodovala, rozeženete parazity.
Tak tohle mi vysvětloval. To bylo podnikání jeho sestry a on to převzal spolu se sestrou po mamince, když zemřela. Říkal, že tu knihu ani nečetl a nikdy se v tom neangažoval a nic z toho neměl. Proto mě to bělidlo netrklo, protože já takové věci ani nečtu. To vůbec.
Byl to takový obchod s neštěstím lidí, kteří jsou nemocní a v zoufalství se upínají k šarlatánství. Filip Turek byl ve firmě Zapper-Club, která nabízela léčbu elektrodami, do předloňska jednatel a do minulého roku společník. Byl i vydavatel knihy, která adoruje bělidlo.
Pro mě bylo strašně důležité, že mi vysvětlil své postavení v tom. Že v tom nebyl aktivní. Peníze z toho žádné neměl.
Ale firma, v níž byl jednatel a společník, ano. Čí to tedy byly peníze, když ne jeho?
Bylo to podnikání jeho sestry, ne jeho, takže je nechal sestře, nebral si je. Tak mi to řekl.
Zapsal jste se do povědomí jako výrazný policista, šéf protimafiánského odboru. A proto děláme tento rozhovor. Chtěla bych zjistit, jestli vám spojení s Filipem Turkem nejitří vzpomínky: jako policista jste asi slyšel mnohokrát od lidí, které jste pak dostal do vězení – „já jsem v té firmě jenom jednatel, ale jinak s tím nemám nic společného“, ne?
To určitě. Je to samozřejmě jedna z věcí, nad kterou jsme si sedli, a pan Turek mi to vysvětlil. Že v té době pomohl sestře a nebyl to jeho způsob podnikání. My jsme se bavili i o tom – to mě zajímalo –, že se kamarádil s Ivanem Jonákem, když vyšel Jonák z vězení, to mi vysvětlil. A co pro mě bylo hrozně důležité, co z toho kdy těžil, zda na něj nevyskočí někde něco od daňové trestné činnosti po podvody a cokoli, kde by mohlo být podané trestní oznámení nebo sděleno obvinění – a to se dušoval, že ne.
Když někdo říká „je to moje firma a jsem v té firmě jen napsaný, jinak nic“, to vám jako bývalému policistovi, který tohle při výsleších slyšel stokrát, není nepříjemné?
No tak jasně, ale to byly výslechy, kdy má někdo třeba sděleno obvinění a máte na něj určité podezření. Kladl jsem mu na srdce, když jsem ho v lednu spolu s Petrem Macinkou z hnutí Motoristé sobě oslovil, ať je lídr kandidátky: Jdeš někam, kde hrozně fouká, a když mi teď zalžeš, zničíš život nejen sobě. Já se s tebou nechávám vyfotit, dávám tam své jméno.
Pro veřejnost jste policajt, který stíhal zlo. Pak vám útvar zrušili, tak jste odešel. Všechny kauzy, které vám politici vyčítali, nakonec skončily odsouzením – to mluvím o zásahu na Úřadu vlády. Pro část společnosti jste symbolem poctivosti.
To taky jsem…
A teď jste se spojil s člověkem, který se fotografuje se svastikami na svícnech. Byl jste někdy u pana Turka doma? Kolik těch svastik tam má vystavených?
Nikdy jsem u něj nebyl. Lidsky jsme si sedli, trávili jsme spolu v kampani dost času, bavili jsme se od aut přes politiku, ale doma se nenavštěvujeme.
Viděli jsme fotografii jeho svícnů s hákovými kříži, v televizi říkal, že má dýky SS a že je má po tatínkovi, prý sbírá předměty s touto tematikou. Touto symbolikou se ovšem zabývá policie, co obdivu k ní říkáte?
On to vysvětloval, že je vášnivý sběratel. A musím říct, že zrovna pokud jde o svastiky a dýky, kdybyste vzala policajty, tak byste našla ze sta dva, kteří tohle sbírají.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu