Přežije ten nejschopnější. Sherlock Holmes na stopě zločinu mezi upíry, vědci a haraburdím z kolonií

Psal se rok 1865. V Londýně už je třetím rokem v provozu první linka metra na světě. Spojenému království vládne královna Viktorie. Premiérem je lord Palmerston  (Henry Temple), který ovšem v říjnu 1865 zemřel. Vyšla Alenka v říši divů Lewise Carrola a za kanálem s ročním odstupem od Cesty do středu země knihkupci nabídli další vědeckofantastický román Julese Verna Ze Země na Měsíc v němž obrovské dělo Kolumbiáda vystřelí z Floridy kosmickou loď s posádkou na Měsíc. Ve Francii toho roku vychází také Upírka Paula Févala staršího. Dílo přivádí poprvé na literární scénu postavu krvelačné ženy -ženské upírky. Eduard Manet namaloval nahou Olympii ležící na lůžku a olejomalbu vystavil na Pařížském salónu, což vyvolalo značné pohoršení. V zemi tehdy vládl císař Napoleon III.

V Mnichově měla premiéru opera Richarda Wagnera Tristan a Isolda a Gregor Johann Mendel zformuloval zákony dědičnosti. Ve Spojených státech po atentátu zemřel prezident Abraham Lincoln. Skončila Občanská válka a USA zrušily otroctví. Na sklonku roku 1865 se v indickém Bombaji narodil Rudyard Kipling. Do vynalezení psacího stroje Christopherem Sholesem a dynamitu Alfredem Nobelem zbývají dva roky. Jaké nové žánry a změny přinesly do populární kultury překotné společenské změny a vědecké objevy prodchnuté vírou v pokrok a optimismem druhé poloviny takzvaného dlouhého devatenáctého století, než se mnohé sny rozplynuly v zákopech první světové války? To rezebírá literární historik Petr A. Bílek a novinář Štěpán Sedláček v dalším dílme podcastové série Týdeníku Respekt.