V Evropě se odehrávají zásadní změny. A její lídři vědí, že na ně musí odpovědět stejně zásadními politickými kroky

„Amerika není naším protivníkem, a to hlavně proto, že si Evropa nemůže dovolit, aby jím byla. Osmdesát let ale děláme všechno s ohledem na USA – je to svalová paměť. Po čtyři generace jsme neinvestovali a nešli do války, aniž bychom mysleli na Ameriku. Nepřijímali jsme politická rozhodnutí, neutráceli peníze ani neplánovali budoucí strategie bez Ameriky. Bude trvat hodně dlouho, než se to změní – minimálně další dvě generace,“ říká v rozhovoru šéf bruselské kanceláře Financial Times (FT) Henry Foy. V Bruselu vede tým šesti novinářů zabývajících se různými oblastmi unijní politiky. Dříve působil jako zpravodaj FT v Moskvě a byl svědkem postupného utahování práv a svobod v Rusku, ještě než Kreml podnikl invazi na Ukrajinu. „Já sám jsem se v ohrožení tehdy necítil, ale moji ruští kolegové tento luxus neměli – někteří z nich skončili ve vězení, v exilu nebo ještě hůř,“ říká v rozhovoru.

Vedete tým zahraničních zpravodajů pro FT tady v Bruselu – jak to funguje?

 Mám tady tým šesti lidí, což je pro Financial Times opravdu hodně, ale ve srovnání s Bloombergem, Reuters, Politico nebo i s národními agenturami, jako jsou DPA nebo AFP, je to stále poměrně málo. Rozdělujeme si práci podle oblastí. Mám zpravodaje, který se věnuje financím a ekonomice, dalšího, který pokrývá problematiku hospodářské soutěže, technologií a digitální politiky. Pak máme zpravodaje pro obchod a Brexit, tedy vztahy s Velkou Británií, což je pro FT jako britský deník dost důležité. Dále je tu člověk na klima a zemědělství a další novinář pro spravedlnost, vnitřní záležitosti a migraci. Já osobně pokrývám zahraniční a obrannou politiku a zároveň sleduji Ursulu von der Leyen, Antónia Costu a obecně diplomatické dění v EU. A funguje to skvěle! Máme otevřenou redakci, každý ví, s kým kdo mluví, sdílíme informace a cílem je získat co nejrychleji potvrzené zprávy. I v šesti lidech jsme více než jen součet našich částí.