Richterová: Chceme, aby státní aparát přitahoval iniciativní a tvořivé lidi

Pirátská strana si v online hlasování odsouhlasila předvolební koalici s hnutím Starostové a nezávislí. Ti už ji schválili minulý týden, když se pro ni vyjádřilo 92 procent členů vedení - a s výsledky se tak čekalo právě na Piráty. V pirátském hlasování bylo pro koalici nakonec 668 z 848 hlasujících – byť uvnitř strany existovalo menšinové křídlo v čele s Markétou Gregorovou, jež se obávalo o identitu a o to, že ve Sněmovně nebudou tolik vidět „pirátská témata“.

Pokud se spojení STAN a Pirátů ve volbách zadaří, jeví se pak jako jejich partner druhý vznikající opoziční subjekt, koalice složená z ODS, KDU-ČSL a TOP09.  A to přináší kromě jiného už nyní napětí v Praze, kde kandidátku dvojkoalice povede pirátská poslankyně a první místopředsedkyně strany Olga Richterová.  Jedničkou na pražské kandidátce trojkoalice má být totiž být předsedkyně topky Markéta Pekarová Adamová. Někteří představitelé pražské ODS ovšem podle Aktuálně.cz chtějí za svůj souhlas to, aby TOP 09, která se podílí na řízení metropole, podpořila odvolání pirátského primátora Zdeňka Hřiba.

Jaké budou první kroky při vytváření společné pražské kandidátky?

Musíme dát dohromady volební štáb a začít pracovat na společných bodech programu nejen pro Českou republiku, ale rovněž speciálně pro Prahu. STAN současně musí pokračovat primárními volbami o místa na kandidátkách. My je již máme rozjeté, přičemž na prvním místě budu já, další místo určené pro Piráty - tedy hned to druhé - obsadí předseda našeho poslaneckého klubu Jakub Michálek. Třetí místo je právě na Starostech, což bude hodně důležité. Zároveň u nás běží hlasování pro 4., 5. a 6. místo - a sedmé bude zase patřit Starostům.

Jak zabráníte tomu, aby si před volbami kandidáti nepřipravovali vlastní kampaň, což je proti koaliční smlouvě?

Úplně jednoduše: osobní kampaň ve smyslu „kroužkujte mě“ se dělat nebude. Takto jsme se domluvili v koaliční smlouvě. Je důležité zmínit, že lidé mohou kroužkovat, jak chtějí -  ale nikdo z nás zkrátka nemůže vést nějakým způsobem svou vlastní kampaň.

Ale jaká je praktická rovina? Co se stane, pokud ji někdo povede?

Ta je taková, že máme nějakou koaliční radu, s kterou takový prohřešek budeme řešit. Stejně tak jsme dali dovnitř svých stran jasně najevo, že to tak nechceme.

Dá se předpokládat, že vy budete mít na starost agendu ministerstva práce a sociálních věcí, až začnete se Starosty jednat o podrobném programu…

Ta agenda je strašně široká, navíc chodím zároveň na jednání našeho resortního týmu finance, vyvážení příjmové a výdajové stránky  je v téhle souvislosti nesmírně důležité. A jelikož agenda spadá i do všemožných sfér, spolupracujeme například s Tomášem Martínkem - naším dalším poslancem, který je v důchodové komisi. Máme projekt Senior, který se soustředí na klíčový prvek mezigenerační pospolitosti. Přijde totiž ekonomický pokles a důchody tolik neporostou – a ve spojení s demografickým vývojem za 10 let je to velká výzva. Na to se v tuto chvíli zaměřujeme.

Jak zaručíte to, o čem mluvíte, a zároveň naplníte prohlášení v již zmíněné koaliční smlouvě, že se jako koalice budete snažit o „štíhlý stát“?

Stát poskytuje neefektivní veřejnou správu, nefunguje pomoc skrze automatizaci a digitalizaci ve smyslu propojení databází, aby úřady, které spolupracují, byly hodny fungování úřadů 21. století. Lidé z firem si vůbec neumějí představit, jaké jsou bariéry na úrovni státní správy i v případě komunikace v rámci jednoho ministerstva - například mezi Českou správou sociálního zabezpečení a úřady práce. Překonat tyto bariéry znamená ušetřit spoustu lidské práce. Myslím si zároveň, že ne všichni úředníci pracují dobře. Je možné mít míň takových, kteří budou kvalitní, ale platově lépe hodnocení. To je zcela jiný přístup, ke kterému je důležité se postupně dobrat. A tím pádem k tomu, aby byl státní aparát atraktivní pro iniciativní a tvořivé lidi, ne jako dnes. Od toho se pak odvíjí kvalita zvládnutí nejrůznějších výzev; například i pandemie.

A takhle se zařídí štíhlejší stát?

Mnoho věcí pak může zvládnout samospráva - v tom se shodujeme se Starosty. Obce mají mít větší pravomoci, ale také větší a jasnější zodpovědnost, což je i příklad dostupného bydlení, kterému se věnuji. Samosprávy na to dnes nemají prostředky, přitom by to reálně mohly dělat. Na rozdíl od státu, který má být v tomto ohledu štíhlý a na takové věci nedosáhne - ale má tomu dát jasný rámec a pozitivně motivovat obce, které do takových věcí chtějí jít.

Vaším pravděpodobným koaličním partnerem by po volbách mohla být trojkoalice, jejíž část je zároveň s vámi ve vedení magistrátu.  Nebude to před volbami nutně přinášet napětí?

To nemám posuzovat já, ale voliči. Co je přípustná a férová snaha vysvětlit voličům svůj program a vysvětlit, v čem je lepší než program jiných – a co už je za hranou.

Takže žádná speciální strategie pro metropoli není?

Já jsem nikdy nezpochybnila, že demokratické strany v tomto bloku jsou jaksi nejpřirozenějším partnerem pro případné vládnutí. To, jak se budou chovat, je na nich. Kdybych si všemožné animozity připouštěla k tělu - a po lživých zprávách, které se o mně objevovaly, jich bylo hodně - nemohla bych dělat politiku. Na druhé straně se podívejte na pozměňovací návrhy, které jsme jen minulý týden společně s Markétou Pekarovou Adamovou a Věrou Kovářovou ze Starostů na nezávislých předložily ve Sněmovně. To je reálná spolupráce.

Kde podle vás bude Česko pod případnou vládou Pirátů za čtyři roky? Co je vaší prioritou?

Potřebujeme Česko nastartovat pro budoucnost, která je velmi nepředvídatelná, ale některé věci můžeme dělat už nyní - a to hlavně ve vzdělávání. Příprava na věci, které jsou nepředvídatelné a o kterých ještě ani nevíme, že budou potřeba. Ale rozhodně víme, že naše školství se na měnící se svět nepřipravuje. Chceme ho proto otevřít jiným, ale kvalifikovaným lidem. Pro budoucnost je mladá generace a kvalita vzdělání naprosto klíčová investice. Další věcí - a to je taky třeba řešit už nyní - je proměna průmyslu směrem k robotizaci. Podoba práce se během následujících pěti let změní. To jsou témata, která přesahují i stranické spektrum - a je třeba v tomto směru najít ještě širší konsenzus. Aby zkrátka státní instituce měly možnosti, jak se připravovat a adaptovat na možné budoucí scénáře, jejichž přesnou podobu ještě neznáme.

Chcete tedy přinést změnu ve vzdělávání nejen na úrovni škol?

V tomto směru je důležité zmínit i celoživotní vzdělávání. Budeme potřebovat i pracující seniory, kteří o to budou stát. Jsou to všechno propojené věci: společně se změnou demografického rozvržení Česka, o kterém jsem mluvila, budou velkou výzvou. A důležitou výzvou bude i řešení exekucí, jejichž počty poškozují ekonomiku a berou potenciál - kromě lidské tragédie je to právě ekonomický problém.