Prigožin je připravený jít až do konce, ale Rusové občanskou válku nechtějí

Poslední červnová sobota roku 2023 se do ruských dějin zapíše jako den, kdy se poprvé za 23 let vlády prezidenta Vladimira Putina někdo pokusil o vojenský převrat proti oficiálnímu režimu. Alespoň si to myslí Jiří Just, novinář žijící v Moskvě, který sleduje dění v zemi v oficiálních televizních zprávách, na sociálních sítích i na zpravodajských webech. Oním vzbouřencem je Jevgenij Prigožin, oligarcha a velitel soukromé žoldnéřské armády, která si říká Wagnerova skupina a disponuje přibližně 25 tisíci bojovníky.

Wagnerovci během ruské invaze na Ukrajině sehráli významnou roli například při dobývání města Bachmut, ale jejich velitel zároveň dlouhodobě kritizoval ruské velení za neschopnost, korupci a nedostatečné dodávky zbraní pro své muže. V pátek večer, v předvečer puče, pak obvinil velení ruské armády, že zaútočila raketami na jeho vojáky. V sobotu ráno Wagnerovci v reakci na tuto údajnou agresi obsadili město Rostov na Donu, kde sídlí velení jižního křídla ruských ozbrojených sil. Odtamtud se vzbouřenci vydali na Moskvu, aniž (zatím) narazili na výrazný odpor.

„Ruská obrana se zřejmě buduje blíž k Moskvě. Její velení nejspíš předpokládá, že wagnerovcům dojde v uvozovkách šťáva, že budou muset natankovat a připravit doplnit zásobování. A až se unaví, že na ně zaútočí,“ míní Just. Prigožin sází na to, že se ruská veřejnost a armáda přikloní na jeho stranu, ale podle Justa zatím příliš neděje. „Jsou tu vidět jisté sympatie k Jevgeniji Prigožinovi a jeho vzbouřencům, ale většina lidí to komentuje spíše způsobem, že se ptají, co s to děje a proč - a říkají, že nechtějí občanskou válku. Takže bych spíš řekl, že většina lidí na sítích je v šoku a do jisté míry podporuje ruskou vládu,“ říká. Prigožin už nicméně podle Justa teď už nemůže couvnout a svoji hru musí dotáhnout až do konce – i kdyby měla skončit jeho smrtí.