Prezident by se měl s mladou generací bavit a být na sociálních sítích

V centru Next Zone na Smíchovské střední průmyslové škole a gymnáziu se minulý čtvrtek konala jedna z dalších prezidentských debat. Těch je v posledních týdnech a měsících řada, výjimečná ale byla tím, že ji kompletně pořádali studenti. Na zaplacení všeho, co je k přípravě potřeba, sehnali grant, ve výběrovém řízení vybrali znělku i grafické zpracování přímo od studentů, kteří se danému oboru věnují, udělali si svůj vlastní průzkum a „sehnali“ všechny kandidáty z vedoucích příček volebních průzkumů ( s výjimkou Andreje Babiše, který se rozhodl debat před novým rokem neúčastnit) a zvolili si i vlastní témata blízká mladé generaci.

Debata s názvem Zavolíme 2023 přenášená do škol se podle prvních odhadů dostala asi k osmi  tisícovkám studentů. Přesná čísla ale zatím organizátoři nemají, přesto odhadují, že účast byla vyšší, neboť řada škol se nezaregistrovala předem. Každý ze sedmi členů organizačního týmu před debatou pracoval na svých projektech. Šest z nich studuje Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. „Chtěli jsme, aby to studenty zajímalo, chtěli jsme je zaujmout a vzbudit v nich občanskou angažovanost,“ říká koordinátorka debaty Anežka Tetřevová.

Kdy vznikl nápad ji uspořádat a jak se ustanovila vaše skupina, která pak tenhle nápad zrealizovala?

Prvopočátek vznikl ve Studentském parlamentu Plzeňského kraje, ve kterém tehdy působil nynější moderátor debaty Oldřich Neumann. Když jsme se rozhodli, že bychom udělali prezidentskou debatu, která by měla celorepublikové měřítko, řekli jsme si, že musíme také celou republiku zapojit. Vytipovali jsme si pár lidí a pár škol, u kterých jsme věděli, že jsou schopní zajistit kvalitu - typově Nerudovka, která nám zařídila grafický design debat.

V praxi to tedy vypadalo tak, že jedna škola připravovala grafiku, jiná zase znělku…

Zapojit studenty napříč regiony byl náš cíl. My už víme, že jsme schopní si vše připravit sami. Už to máme z předchozích debat vyzkoušené a dokázali bychom to, ale ztratilo by to ten celorepublikový rozměr. Navíc jsme studentům dali možnost praxe.

A celý štáb byl složený ze středo- a vysokoškoláků?

Grafický design a znělku připravili středoškoláci. Bylo úžasné sledovat třeba právě studenty z Nerudovky (Střední školy obchodu, užitého umění a designu, Plzeň – pozn. red.), kteří mají jako praxi obhajobu svých grafických návrhů klientům. Pro ně to byla praxe propojená se studiem. Udělali jsme výběrové řízení jak na vizuální identitu, tak na vizuál znělky, hudební složku zase nahrál studentský symfonický orchestr z Konzervatoře Pardubice. Pomáhali nám pedagogové, ale na druhou stranu si říkám, že i kdyby to dělali profíci, budou to taky s někým konzultovat - a nebylo to na škodu.

Jak výběrové řízení na grafiku probíhalo?

Pozvali jsme studenty z Nerudovky sem do prostoru, kde se následně debata konala. Měli možnost promítnout grafický vizuál, znělku, dostali mikrofon a měli svou koncepci obhájit. Pak jsme se v týmu poradili a zvolili výherce. Byli jsme překvapení, kolik studentů se přihlásilo: na vizuál to bylo sedm návrhů a jedenáct návrhů na znělku.

Kolik se do toho nakonec zapojilo lidí?

Kdybych do toho počítala orchestr, produkci nebo ty, s kterými jsme debatu konzultovali, blížíme se ke stovce lidí.

Jak jste sehnali peníze?

Ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia, kde jsme debatu pořádali, nás upozornil na možnost zažádat si na magistrátu o grant. Dali nám ho – a primárně z něj jsme to zaplatili.

Desítky zapojených lidí, vlastní grafika nebo znělka, to už je solidní základ. Budete v podobných aktivitách pokračovat?

Primárně bychom chtěli uspořádat debatu k volbám do Evropskému parlamentu v roce 2024, ale říkáme si, že do té doby je spoustu času, a přemýšlíme, jak toho využijeme. Zatím máme prostředky, materiál z debaty, od partnerů i regionálních koordinátorů, kteří se věnovali zejména marketingu. Ten teď můžeme využít na sociální sítě, ale do roku 2024 nám to stačit nebude. Právě teď tak probíhá diskuze, jak tuhle sílu využít.

Debata nesla podtitul „od studentů pro studenty“. Proč podle vás potřebují studenti vlastní debatu?

Už jsme nějaké debaty v menším formátu pořádali. Od svých známých, kterým je kolem čtyřiceti, jsem měla zpětnou vazbu, že jsou debaty hezky zorganizované, ale mrzelo je zaměření na studenty. Já jim na to řekla, že byla určená právě pro studenty, protože ostatní debaty byly naopak primárně pro jejich generaci. Studenty - a můžeme se bavit o tom, jestli je to dobře, nebo ne - nezajímají na prvním místě názory prezidentských kandidátů na ekonomickou situaci nebo na to, komu by udělil milost. Ukazuje se, že pro studenty má prezident určitý symbolický význam, právě proto jsme se rozhodli debatu udělat. Chtěli jsme, aby to studenty zajímalo, chtěli jsme je zaujmout a vzbudit v nich občanskou angažovanost.

Proč myslíte, že debaty o ekonomické situaci studenty neosloví?

Myslím, že je to tím, že se to studentů většinou zatím osobně netýká - i když samozřejmě jak koho. Nechci říct, že tomu nerozumí, ale není to něco, kolem čeho by se točil jejich život. Ale když před sebou mají kandidáta, který mluví i k nim, vzniká tu prostor pro vybuzení zájmu a energie.

Vnímáte, že by v posledních letech prezident promlouval k mladým lidem?

Nevnímám. Některé výroky současného prezidenta naopak mladé lidi od politiky odrazovaly. Prezident by podle mého měl spíše vzbuzovat v lidech jednotu - to je také jedna z věcí, kterou podle průzkumu, který jsme si nechali udělat, považují mladí jako důležitou.

Proč jste si nechali průzkum udělat a co vám ukázal?

Průzkum vznikl právě proto, že jsme debatu chtěli ušít studentům na míru. Když už ji tlačíme do škol, a někde se na ni dokonce museli povinně dívat, chtěli jsme, aby je zajímala. Měli jsme 765 validních respondentů převážně mezi 18 a 25 lety, ale byli tam i mladší a pár starších. Snažili jsme se, aby to také nebyly odpovědi jen z Prahy, což se nakonec povedlo. Hlavním tématem se ukázalo manželství pro všechny. Hodně jsme diskutovali, proč tomu tak je, a došli jsme k tomu, že je to právě díky symbolické rovině, kterou prezident zastupuje. V tomhle směru nemá žádnou legislativní moc, ale dokáže vytvořit - řekla bych až - mediální tlak a vyjadřovat se pro schválení. Coby další důležitá témata se ukázalo životní prostředí, zahraniční politika a rovné příležitosti obecně.

Co si pod rovnými příležitostmi představit?

Primárně jsme se věnovali menšinám - ať už sexuálním, národnostním nebo náboženským. Ale zároveň jsme měli i téma nerovností mezi muži a ženami. V debatě jsme se ale ke všemu nedostali, museli jsme ji držet na trochu „na povrchu“, abychom toho stihli co nejvíc.

Může v současnosti prezident sjednocovat společnost a být zároveň podporovatelem manželství pro všechny?

Pokud se budeme bavit o demokratickém principu, tak lidé podporující manželství pro všechny už většinu tvoří – ale ani Poslanecká sněmovna, ani prezident na to nereflektují. Myslím, že i to je jeden z důvodů, proč je tohle téma pro studenty tak výrazné.

Co by měl prezident ve vztahu k mladé generaci dělat?

Mám pocit, že panuje názor, že by měl prezident otevřít Pražský hrad. A měl by se s nimi bavit. To je samozřejmě trochu obecné, já nemám přesnou představu, jaké má prezident časové možnosti a jestli třeba může objíždět školy, ale každopádně by na mladé lidi neměl zapomínat. Určitě by měl být na sociálních sítích. Přirovnám to ke slovenské prezidentce Čaputové, která na nich aktivní je a to mladé lidi obrovsky táhne, byť způsob komunikace není vyloženě nastavený pro generaci Z. Je to sice formální, ale sama její přítomnost na sítích mladé lidi přitahuje.

Má Zuzana Čaputová ideální balanc v tom, jak komunikuje témata na sociálních sítích? Často se mluví o tom, že se politici snaží přebírat  jazyk mladých i jiné komunikační prostředky a nepůsobí to autenticky.

Jak říkám, její komunikace je formální a spisovná, ale vyzdvihuje témata, která zajímají mladou generaci. Všichni studenti si uvědomují, že nějakou míru formálnosti prezident mít musí. Nehrála bych si na mladistvou komunikaci – ostatně sociální sítě nejsou jen pro mladou generaci, ale pro všechny.

A jaký jste z prezidentských kandidátů nakonec měla pocit ohledně zájmu mladou generaci?

Někteří říkají, že kandidáti úplně nepochopili, že mluví k mladým lidem. To si nemyslím, spíše pro ně u některých otázek bylo složité odpovědět – nebyli na to připravení, nebyly to kolikrát úplně konvenční otázky. Já sama jsem byla nadšená, že debatu nevzali na lehkou váhu. Některých věcí si běžný divák nevšimne, ale my ano. Část kandidátů třeba citovala naše tiskové zprávy nebo příspěvky z našich sociálních sítí.