Moody's: Chybí vám plán, co dál s dluhy. Uvidíme po volbách

Česku chybí plán, jak dát po pandemii státní pokladnu do pořádku. A pro pověst státu na finančních trzích je to negativní faktor, varovala v pondělí ve své zprávě o Česku ratingová agentura Moody's. Na snížení ratingu to podle jejího autora Steffena Dycka není, ale problém českého rozpočtu je v tom, že v rámci covidových opatření byl zatížen novými výdaji trvalého charakteru, což bude potřeba dříve nebo později řešit. „Uvidíme, co vzejde po volbách od nové vlády,“ říká analytik v telefonickém rozhovoru pro Respekt.

Vaše zpráva začíná upozorněním, že rozpočtový výhled současné vlády neobsahuje žádný „smysluplný scénář“, jak veřejné finance po nynějším covidovém vykolejení stabilizovat – a že je to „credit negative“. Co přesně znamená, když ratingová agentura objeví negativa pro kredit země? Horší rating?

Stojíme si za ratingem Aa3 se stabilním výhledem, k revizi v tuto chvíli nevidíme důvod. Ale u každé země ale platí, že ohledně svého ratingu čelí jistým výzvám. A Česko v tomto směru není výjimkou.

Jakým výzvám čelí?

Jedna je dlouhodobá a zmiňujeme ji už roky. Souvisí s demografií a potenciálním negativním dopadem rapidního stárnutí populace na veřejné finance, státní dluh a ekonomický růst. Nejen my, ale třeba i vaše Národní rozpočtová rada jasně popisuje, jak po roce 2030 bez penzijní reformy poroste dluhová zátěž. V Evropě najdete země jako třeba Dánsko, které tento problém vyřešily a nastavily své penzijní systémy tak, že dokáží stárnutí populace finančně vstřebat, aniž by vedlo k extra tlakům na státní rozpočet. V Česku je to jiné, ale jde o dlouhodobé téma, kde je potřeba počkat si na reakci vlády, až se k tomuto bodu země přiblíží. Další výzvou je odezva vlády na zhoršení rozpočtové situace v souvislosti s pandemií.

V čem tato bližší výzva spočívá?

Není to nic specificky českého, s rozpočtovými opatřeními přišly během pandemie i jiné země. I u nich to vedlo k velkým deficitům rozpočtů. Jsou ale země, které už signalizují, jak svoje finance vrátí do normálu. V případě Česka jsme nyní chtěli upozornit na to, že taková konsolidační strategie v rozpočtových výhledech dnešní vlády není - a že bude důležité, s čím v tomto ohledu přijde nová vláda po volbách.

Současná vláda argumentuje v zásadě tak, že stimulační balíčky nyní provádějí všechny země, že zesláblá ekonomika pomoc státu potřebuje a že český dluh je dost nízký na to, abychom si takovou intervenci mohli dovolit. Je v této argumentaci slabina?

V českém kontextu je důležité, že vláda do pandemie skutečně vstupovala ve velmi solidní pozici. S vyrovnaným rozpočtem, nízkým dluhem a nízkými splátkami, ale také s příznivou strukturou dluhu bez velkých závazků v cizí měně a směrem k zahraničním věřitelům. K tomu je třeba připočíst, že Česká národní banka funguje spolehlivě a předvídatelně a že ekonomika si vedla slušně. Měli jste tedy k fiskálním stimulům dost prostoru.

Využili jsme ho správně?

Určitě se dají vést debaty o tom, jak kdo svůj rozpočtový impuls strukturoval a na koho ho cílil. V případě Česka měly velký podíl – větší než jinde – výdaje, které jsou svojí povahou dlouhodobé a hůř je půjde vzít zpět. Například vyšší důchody. To se právě promítá do výhledu, který nyní vláda zveřejnila až do roku 2024. Jsou v něm docela hluboké schodky státního rozpočtu i poté, co pandemie pomine a ekonomika se vrátí do normálu.

Věříte tomu, že příští vláda s nějakou „konsolidační strategií“ přijde?

Chápeme, že se blíží volby a že jde o věc, která se bude řešit až poté. Ale bereme v potaz i fakt, že povolební politická jednání o vzniku nové vláhy mohou zabrat nějaký čas a že to fiskální konsolidaci oddálí.

Proč ji vůbec potřebujeme? Spojené státy i Evropa nyní také do ekonomik pumpují víc peněz na dluh. Jde vám o to, aby se dluh velikostně vešel do nějakých mezí, anebo o způsob jeho využití?

Neexistuje žádné magické číslo, které by určovalo strop pro správný dluh. Česko nemá s objemem dluhu problém. Spíš jde opravdu o strukturu výdajů. O poměr mezi stálými výdaji, které se opakují každý rok, a jednorázovými podpůrnými investicemi.

Povede dnešní politika k tomu, že Česko covidový výpadek dožene?

Loni česká ekonomika ztratila 5,6 procenta, a pokud připočteme to, o kolik mohla za normálních okolností růst, jste někde na mínus sedmi nebo osmi procentech. Podle nás není moc pravděpodobné, že se obratem vyšvihnete zpátky na původní křivku. Spíš pojedete v příštích třech čtyřech letech dál na paralelní úrovni někde o tři čtyři procenta níž.

Proč? Už nemáme na to dohnat bohaté země? Není právě teď k tomu ta správná příležitost?

Vaše ekonomika je skrze průmysl hodně synchronizovaná s Německem, takže poroste, ale poroste podobným tempem. Potenciál k posunu někam o patro výš, pokud jde o přidanou hodnotu, existuje - ovšem za podmínky hlubších reforem, které by pomohly posílit inovace a produktivitu. Tedy reforem třeba v oblasti školství nebo podnikatelského prostředí.