Gregorová: Podle mě by dávalo smysl, kdyby rezignovalo celé předsednictvo Pirátů
S europoslankyní a místopředsedkyní strany o volebním debaklu i dalším osudu vládní partaje
Před čtyřmi lety jste získali přes 90 mandátů, následně jste usedli do vedení devíti krajů a měli i jednoho hejtmana. Nyní jste obhájili jen tři křesla. Co se podle vás stalo?
To je těžké jen takhle od boku vyhodnotit, ale je faktem, že je to větší debakl, než jsme čekali – a kopíruje to výsledek voleb do Evropského parlamentu, kdy jsme podle průzkumu čekali 12 procent, a šest bylo nemilé překvapení. Zjevně se děje něco, co nedokážou průzkumy predikovat. Naše volební výsledky tak neodráží práci, kterou odvádíme, ani to, jak děláme kampaně. To neznamená, že v tom nemáme mezery, ale zjevně se společnost otáčí od Pirátů a obecně od liberálních hnutí. Moc se o tom nemluví, ale i pro STAN je to slabší výsledek, než čekali. Zvlášť s jejich názvem a původem v regionech. Myslím, že to má souvislost jak s globální politikou, tak s tím, že na národní úrovni jsme byli vnímáni jako moderní svěží strana s energií, která bude modernizovat a digitalizovat, ale z nějakých důvodů to lidé nevidí, nebo s tím nesouhlasí. A na tom budeme muset zapracovat.
Vládě Petra Fialy, jejíž jste součástí, věří rekordně nízký počet lidí. Proč se tato nelibost občanů nejvíce odráží ve volebních výsledcích Pirátů?
Nemyslím si, že je to jediný důvod, proč se od nás voliči odklánějí, ale ano, do nějaké míry je jasné, že naše výsledky souvisejí s neoblíbeností vlády. Na výsledcích ostatních vládních stran je vidět, že je důležité mít krajské osobnosti. Naše strana si ale hodně zakládá na demokracii, proto prezentujeme spíše výsledky než lidi. Zatímco jiní hejtmani jsou vždy vidět – PR je jejich druhé jméno. Je otázka, jestli to máme měnit a smířit se s tím, že lidé preferují osobnosti a že skrze práci to neprotlačíme. Nebo jestli z toho udělat naši přednost a víc to prodávat. Řešíme to od evropských voleb a máme už výsledky průzkumu. Nebudu o nich teď mluvit, nemáme je ještě vyhodnocené – ale trendy tušíme.
Martin Kuba, Jan Grolich nebo Martin Půta uspěli navzdory neoblíbenosti vlády – ukazuje se tedy právě to, že krajská politika hodně stojí na osobnostech. Proč se Pirátům za skoro 15 let existence nepodařilo vygenerovat viditelnou lokální tvář?
Jsou dva důvody. Jak jsem říkala, náš způsob prezentace politiky je propagovat výsledky. Druhou věcí je, že jsme potřebovali restrukturalizovat vnitřní řízení strany, například právě zodpovědnost za vedení kampaní. Je to docela radikální řez, ale výsledky se ukážou zřejmě až v případě sněmovních voleb.
Takže to není to konec Pirátů? Ten výsledek je skutečně debakl…
Je to nepříjemné, ale já to takhle nedokážu vnímat. Začínali jsme z ničeho, neměli jsme peníze ani lidi, teď máme oproti době, kdy jsem k Pirátům vstoupila, šestinásobek lidí a mnohem více než šestinásobek financí. Znám způsob prosazování naší práce: jak z ničeho, tak se všemi prostředky a mediálními poradci. Piráti mají stále co nabídnout. Je možné, že někým jsme stále trochu vnímáni coby antisystémová strana, takže když se vrátíme do opozičních pozic, bude to směrem k nám části lidí víc sedět. Nikdo neříká, že nechceme vládnout, ale antikorupční a hlídací pozice do nějaké míry souvisí s bytím v opozici.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu