EU se hned musí Ficovi dívat na prsty a případně zastavit proud peněz, říká přední německý politik
S Antonem Hofreiterem, šéfem evropského výboru německého Spolkového sněmu, o lekcích z ustupování Viktoru Orbánovi a o tom, že EU bývá ve výsledku akceschopnější, než kdokoli čeká
„Nemůžeme si dovolit druhého Orbána,“ komentoval minulý týden směřování Slovenska po volbě Petera Pellegriniho prezidentem šéf evropského výboru německého Spolkového sněmu Anton Hofreiter. Politik strany Zelených apeloval na to, aby Brusel v případě oslabení právního státu na Slovensku ihned omezil proudění unijních fondů. V rozhovoru s Respektem Hofreiter rozvádí svůj pohled na vývoj Slovenska i na schopnost EU bránit se autoritářům, kteří v členských zemích oklešťují demokracii.
Jaká hlavní rizika jsou podle vás spojená s Robertem Ficem a Viktorem Orbánem?
Musíme mezi nimi silně rozlišovat. Orbánovi se povedlo proměnit Maďarsko v zemi, kde už fakticky nejsou možné svobodné volby. Podle řady výzkumníků už není možné, aby ve volbách prohrál: vzhledem k proměně maďarské společnosti, prakticky neexistujícím nezávislým médiím či masivnímu tlaku na podniky, které jsou – když se vládě znelíbí – nuceny k prodeji pod cenou a končí v rukou Orbánových kamarádů. A když to neudělají, přijde finanční úřad nebo potravinová inspekce a zkusí na ně něco najít. Dnešní Maďarsko připomíná mafiánský stát. Oproti tomu Fico je nově zvolený. Zkouší jít podobnou cestou, když se například snaží oslabit veřejnoprávní média nebo zrušit protikorupční státní zastupitelství. Evropská unie ale vykonává na maďarskou vládu větší tlak než v minulosti – a i kvůli tomu si nejsem jistý, zda je Fico ochotný jít tak daleko jako Orbán.
Máme jednu velkou výhodu. Víme, co se stalo v Maďarsku, a tedy i to, jak teď možná bude chtít při omezování demokracie postupovat Robert Fico. Jaké konkrétní poučení si z toho musí EU vzít pro vztah ke Slovensku?
Orbána jsme de facto deset let jen sledovali. I Angela Merkel nebo bývalý bavorský zemský premiér Horst Seehofer ho chránili, jeho konzervativní CSU si ho často zvala. Tuto chybu nesmíme u Fica v žádném případě zopakovat. Musíme se mu od počátku dívat na prsty. EU má v ruce nástroj, mechanismus podmíněnosti (čerpání peněz z unijních rozpočtů podmiňuje dodržováním zásad právního státu – pozn. red.). Musíme se ho naučit použít hned, jakmile se objeví první tendence omezovat právní stát, svobodu slova nebo demokracii.
Co teď tedy navrhujete: jak vůči Ficově vládě postupovat?
EU by měla dát najevo, že vidí, co Ficova vláda dělá ve vztahu k médiím a právnímu státu – jehož fungování je ostatně i podmínkou společného evropského trhu. A již teď spustit mechanismus, který tyto kroky zkoumá, a v případě porušení pravidel zastavit proud evropských peněz.
Nevidíme ale opakovaně, že EU před autoritáři v tomto regionu nakonec couvne, protože potřebuje jejich hlasy v Evropské radě?
Ano, ta hrozba tu je. Našimi nejsilnějšími spojenci jsou v tomto ohledu Evropský parlament a národní parlamenty, které na sankce za nedodržování pravidel tlačí. Například zelený europoslanec Daniel Freund se na půdě Evropského parlamentu zasloužil o to, aby byla situace v Maďarsku detailně prozkoumána a aby po slovní kritice následovaly činy. V Německu zase poslanci využili článek 23 ústavy, kterým může Spolkový sněm v některých oblastech – například právě v ochraně právního státu – zavázat vládu ke konkrétnímu jednání.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu