Epidemie nového viru není morová rána, lidstvo ji zvládne

Počet nakažených se blíží 4,5 tisícům a zemřelo už přes sto lidí, první případ potvrdilo Německo a několik podezření se už prověřuje i v Česku. V této situaci epidemiologové přišli s prvními odhady infekčnosti nového viru, který se poprvé objevil začátkem prosince v čínském městě Wu-chan. Vyplývá z nich, že virus je zhruba stejně nakažlivý jako jeho blízký příbuzný – původce SARS, jenž byl zdrojem celosvětové epidemie v letech 2002–2003. Tedy poměrně dost. Současná infekce se projevuje podobně jako běžné nachlazení, například kašlem, ale může přejít ve vážný zápal plic. Zneklidňující je dlouhá inkubační doba choroby a také to, že byl zaznamenán případ dítěte, jež infekci šířilo, aniž samo onemocnělo. Pokud by to byl častý způsob přenosu (na rozdíl od SARS, kdy se to dělo jen velmi vzácně), zvládnout tuto krizi bude mnohem těžší. „Ale není to novodobá morová rána, která vyhubí lidstvo,“ říká odborník na biotechnologie a popularizátor vědy Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby.

Znepokojují vás zprávy o rychlosti šíření nového viru v Číně i za jejími hranicemi?

Světová zdravotnická organizace zatím nevyhlásila celosvětový stav nouze. Ve výboru, který o tom jednal, nepanoval úplně jednotný názor, ale nakonec se přiklonili k tomu, že zatím k takovému kroku není důvod.

Na co výbor čeká?

Nejspíš na to, jak začne počet nemocných vyvíjet za hranicemi Číny. Jestli to budou jednotliví lidé jako dosud, nebo jestli se stane něco podobného jako během epidemie SARS, kdy se v Kanadě najednou objevily stovky případů. Britové teď spočítali, že jeden pacient nakazí současným virem dva až tři další lidi. To není málo. A inkubační doba je až 14 dní, což je na virózu hodně – nakažený přijde do styku s velkým množstvím dalších jedinců. SARS tak dlouhou inkubační dobu neměl. Na závěry je ale ještě brzo. Máme potvrzeny jednotky tisíc případů, ale nevíme, jestli je ve Wu-chanu aktuálně dalších tři tisíce nakažených - nebo tři sta tisíc.

Proč to nevíme?

Nikdo to teď nedokáže odhalit. Není to tak, že by na to Čína vykašlala. Její odpověď ne epidemii je teď mnohem lepší, než byla v době SARS, kdy tamní úřady nemoc tajily dva nebo tři měsíce. Ale Wu-chan je město, kde žije 11 milionů lidí na ploše 50 krát 30 kilometrů. Někteří mají jistě vážné symptomy, jiní mohou mít jenom rýmu. Přesto jsou vyděšení a jdou do nemocnic. Ty jsou pak přeplněné, nicméně fungují. Rozzlobilo mě, když Česká televize vysílala rozhovor s manželi, kteří si stěžovali, že si nemohou koupit domácí testy na koronavirus – a přitom když nepřijdou do nemocnice s pozitivním výsledkem testu, tak je nevezmou.

Proč?

Abyste si ten test mohl udělat, potřebujete aparaturu pro PCR (polymerázová řetězová reakce, metoda množení a čtení dědičné informace, používá se mj. ke stanovení přítomnosti mikroorganismu ve vzorku – pozn. red.) a další vybavení. To doma pochopitelně nemáte, takže koupit si domácí test je nesmysl. I další zprávy jsou podle mě přehnané. Na internetu kolují třeba záběry prázdných vykoupených obchodů, ale podle rozhovoru s českým studentem, který jsem četl, ve Wu-chanu fungují obchody i nákupní střediska . Připadá mi, že jsme svědky mediální hysterie.

Před nebezpečím ale varují i mnozí experti. Máme se bát budoucnosti? Může třeba virus ještě nebezpečně zmutovat?

Tyto takzvané RNA viry mutují pořád. Ten současný je nový, mnoho mutací ještě nestihl a určitě bude mutovat dál. Ale zabijácké viry, které své oběti usmrcují rychle, se brzy přestávají šířit a mění se v méně nebezpečnou formu. Španělskou chřipku způsobil chřipkový virus H1N1 a tento typ koluje dodnes, ale už není zdaleka tak nebezpečný. Rabiátský kmen, který vraždil ve velkém, musel zkrotnout, jinak by se nemohl šířit. Virus tedy nebezpečně zmutovat může, ale také se může díky mutacím stát méně nebezpečným.

Jak výjimečná je to situace?

Je dobré si uvědomit, že nové viry, o kterých jsme netušili, že mohou existovat, se budou objevovat i v příštích letech. Drtivá většina infekčních chorob, které se najednou odněkud vynoří, jsou takzvané zoonózy, nemoci, které se na nás přenesly ze zvířat. Často na člověka přeskočí v jihovýchodní Asii, kde žije velké množství lidí v těsné blízkosti drůbeže, ptáků, prasat, a jedí maso divokých zvířat od hadů po netopýry. Dřív podobné nemoci asi vznikaly taky, ale dnes je svět globální a hodně se cestuje, takže se snadněji šíří. Když se kdysi lidé v pralesích Konga nakazili ebolou, protože snědli neumyté ovoce potřísněné trusem kaloňů, vymřela jedna vesnice. Dnes se z pralesa sváží pokácené dřevo, všude jsou silnice, pašuje se bushmeat, tedy maso divokých zvířat…

Kam se pašuje?

Byl jsem v šoku, když jsem nedávno četl, kolik bushmeatu se pašuje z Afriky do Evropy. Když virologové analyzovali krev lovců bushmeatu v Kamerunu, byli překvapeni, jaké protilátky ti lidé v sobě mají, čím se museli nakazit, když třeba porcovali úlovek a škrábli se. Zdrojů zoonóz je obrovské množství. Nejsou jen v Asii, ale i v subsaharské Africe. Wu-chanský virus se nakonec podaří zlikvidovat, ale odkud na nás časem vybafne něco podobného nebo ještě horšího, nikdo neví.

Dostane se podle vás virus do Česka?

Myslím, že ano. Možná se tu i bude šířit a mohou umírat lidé. Na sezónní chřipku ale také každoročně zemře řada lidí;  a ta letošní je prý zvlášť zlá. Nechci situaci zlehčovat, současná epidemie je průšvih - a velký. Ale není to novodobá morová rána, která vyhubí lidstvo. Nakonec ji zvládneme, podobně jako jsme – byť možná i díky štěstí – zvládli SARS.