Vláda posílá firmám miliardy – kurzarbeit v pěti bodech

Povinně zavřené firmy, ale i ty, kterým kvůli koronaviru vypadnou zaměstnanci, zakázky nebo zásobování, budou mít nárok na velké kompenzace od státu. Princip, pro který ministři začali používat německý pojem kurzarbeit, spočívá hlavně v tom, že pokud firmy nebudou mít pro svoje lidi tolik práce jako dřív, dostanou pro ně velkou část mezd od státu, aby nemusely propouštět. „Týká se to téměř všech firem,“ vysvětluje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a jeden z hlavních vyjednavačů, kteří balíček pro vládu připravovali.

Kabinet spolu s balíčkem zvedl letošní schodek rozpočtu z 40 na 200 miliard, což signalizuje nevídaný jednorázový výdaj z veřejných peněz. Věc má ale řadu háčků – oproti německému vzoru si vláda v kurzarbeitu řadu věcí počeštila. Zatím se nic neschválilo třeba pro automobilky a jejich dodavatele, kteří zavřeli výrobu z vlastní vůle. Kompenzace mezd také zatím platí jen za měsíc březen a dále se uvidí.

Na Twitteru jste zveřejnil seznam pěti bodů, které vládou prošly. V této verzi tedy platí?

Ano, takto je mám potvrzeny z ministerstva průmyslu. Jde ale jen o rámec. Co nám zatím chybí, je metodický pokyn, jak přesně budou jednotlivá opatření právně zformulovaná. Ten bychom snad měli mít do pátku. Princip je ale dohodnutý.

Ještě před pár týdny by si nikdo tak objemnou injekci ze státních peněz neuměl představit. Jak dlouho jste věc připravovali?

Já jsem s ministerstvy jednal o kurzarbeitu poprvé už v roce 2009. Nyní jsme měli štěstí v neštěstí, protože už koncem roku jsme viděli, že některá odvětví tíží nezávisle na koronaviru útlum. Třeba oceláře. Proto jsme začali vyjednávat už na přelomu roku. První jednání, co by bylo dobré na tomto poli koncepčně změnit, jsme vedli na ministerstvu průmyslu v lednu. Bylo tedy teď na co navazovat, hodně nám pomohlo ministerstvo práce, kde jsou opravdu šikovní lidé, kteří přišli se zajímavým právním konceptem, jak kurzarbeit zrealizovat rychle a beze změny zákona, jen rozhodnutím vlády, v podstatě jako dotační titul. První reálná jednání jsme vedli před dvěma týdny, tedy v den, kdy se zavřely školy.

Proč to tak trvalo?

Celá věc je velmi živá. Kupříkladu ministryně financí ještě minulý týden nebyla úplně ochotna s tak velkými penězi ztotožnit.

Zkuste nejdřív vysvětlit pojem kurzarbeit. Otrocký překlad „zkrácená práce“ přece není úplně výstižný…

Jde o model převzatý z Německa, byť ne úplně kompletně. V Německu už funguje od finanční krize v roce 2009. Princip je ten, že když firma nemá dost zakázek, namísto propouštění jen zkrátí lidem úvazky a platí jim jen část mzdy. Zbytek doplácí stát, aby předešel nezaměstnanosti.

V Česku je to novinka, je to tak?

Ano, o kurzarbeitu se tehdy mluvilo i u nás, ale prošla jen velmi maličká část. Oproti Německu je teď rozdíl v tom, že tam firmy skutečně reálně platí své lidi třeba jen tři dny v týdnu - a na zbylé dva dny v týdnu peníze s lidmi řeší stát přes úřady práce. U nás půjdou mzdy dál přes firmy a stát jim je bude kompenzovat.

První dva body z vašeho seznamu prošly už ve čtvrtek. Za prvé, zaměstnanci v karanténě mají nárok na 60 procent platu – a ty jim plně bude hradit stát jako u delší nemocenské.

Ano, kdo má na karanténu lékařské potvrzení, je „jakoby“ na nemocenské za 60 procent platu a státu za něj firmě pošle sto procent z těchto 60 procent.

Bod dva zní, že když firma musela povinně zavřít, dostane na mzdy od státu 80 procent. Lidem ale musí dát celý plat, rozdíl tedy nese firma, ano?

Ano. Tento režim ale platí jen pro firmy, které spadají mezi odvětví vyjmenovaná ve vládním nařízení z minulého víkendu o povinném uzavření provozu. Tedy například na restaurace nebo některé obchody.

nějak takhle, čekáme na dopracování metodického pokynu pic.twitter.com/qMm8I55gvL— Jan Rafaj (@RafajJan1) March 23, 2020

Tato pomoc má platit už u mezd za březen. Ministryně Jana Maláčová ale vysvětluje fungování tak, že firma nejdřív musí svým zaměstnancům mzdy normálně vyplatit, vyúčtovat a poté si o kompenzaci těch 80 procent uzavřít smlouvu s úřadem práce. Není to zdlouhavé?

Byl vybrán tento model. I kvůli tomu, že to lze kombinovat s úvěrem z Českomoravské záruční a rozvojové banky – pokud to jinak nejde, firma si půjčí, mzdy vyplatí a pak peníze vrátí.

To je ale přece komplikované, navíc první balík pro půjčky z ČMZRB je už rozebrán - a druhá vlna, kde firmy budou o tyto úvěry žádat už u svých bank a ČMZRB bude jen ručit, se ještě nerozběhla…

Ale pokud jste firma, tak vaše banka vám takto mzdy profinancuje. Pokud ví, že 80 procent dostane od státu, neměl by to být v praxi problém.

Firmy se teď musí rychle rozhodovat. Některé už propouští, třeba známý případ skláren Moser nebo propuštěné servírky na úřadech práce v pondělních  televizních zprávách.

Tomu jsme přesně chtěli zabránit. Vše je bohužel velmi čerstvé a spousta podnikatelů ani neví, co se děje a jaké mají možnosti.

Příspěvek na mzdy dostanou firmy jen tehdy, pokud udrží sto procent mezd? Nemohou šetřit a mzdu lidem snížit?

Ne, to není podle zákoníku práce možné.

Třetí bod – stejný režim jako v bodu dva, pokud ve firmě nastane „částečné omezení provozu z důvodu většího počtu zaměstnanců v karanténě“. Co to v praxi znamená?

Řešení pro podniky, kde je provoz závislý třeba na jednom velkém stroji, který musí obsluhovat pět lidí najednou. Řekněme že tři byli spolu horách, teď jsou v doma karanténě a zbývající dva by jen v práci šoupali nohama. Provoz nemůže fungovat, proto i v tomto případě platí 80procentní příspěvek jako v bodu dva.

U tohoto bodu je ale poznámka, že v práci musí být aspoň 30 procent lidí. To na váš příměr pasuje, ale co když v karanténě skončí i čtvrtý dělník z pěti?

To už by měla firma řešit jinak. Vláda trvala na určitých omezeních, nicméně pokud bychom dostávali hodně podnětů, že je tato mez nastavena neprakticky, budeme o ní dál jednat.

Kdo bude vyhodnocovat, jestli je „omezení provozu“ oprávněné? Tedy jestli si firma nevymýšlí a jestli by ve vašem příkladu stroj přece jen nerozběhli i ti dva zbylí dělníci z pěti?

Ministerstvo práce a úřady práce.

Na ně spadne i řada dalších povinností. Budou stíhat i toto?

Ano, bude to pro ně práce. Ale je třeba vnímat, že státu tady jde o obrovské peníze a že kontrola musí být. Jistě může vzniknout obava, že to firmy můžou zneužívat. I proto si vláda nastavila určitá omezení, třeba že 80 procent neuhradí z každé mzdy, ale jen do mediánu. Také je to nyní na měsíc – byť tady je potřeba počkat na metodický pokyn, ministryně Maláčová mluvila o měsíci, z jiných zdrojů jsem slyšel dva. Každopádně si chtějí nechat možnost zatáhnout za ruční brzdu.

Pokud by to byl jen měsíc, znamená to pomoc jen se mzdami za březen?

Ano. Ty se reálně budou vyplácet v polovině dubna a pak bude čas vyhodnotit, jak s dubnovou výplatou. My bychom se rádi bavili aspoň o půl roce. V Německu existuje možnost takto fungovat až dva roky.

Co vám na to na vládě řekli?

Probíral jsem to s premiérem i s ministrem průmyslu, oni si uvědomují, že je třeba počkat, kdy a jak se vzchopí aspoň okolní země, na kterých jsme závislí. Ale nikdo s takovými věcmi nemá zkušenost. Potřebujeme tedy nejdřív vidět, jak se to celé bude chovat.

S jakými odhady nákladů se pracuje? Kolik stát takto utratí?

Je se domnívám že desítky miliard. Spíše vyšší desítky.

Jen za březen?

Ne, měl jsem na mysli aspoň kvartální období, které považuji za minimální. Je to můj odhad, ale opravdu nevím. Věc se vyvíjí. Třeba automobilový průmysl, kde zavřeli sami, je z toho nyní vyloučen.

Proč?

Logika je prý taková, že kdo zavřel sám od sebe úplně, nejede v režimu zkráceného úvazku. Tedy že už nejde o kurzarbeit. My jim vysvětlovali, že kdyby tedy Škoda jela jen na čtvrt plynu, nechala fungovat třeba jen administrativu nebo tam jen čistili koberečky, tak by nárok měli. Snažíme se to vysvětlovat, jde o továrny, na kterých zdejší ekonomika stojí. Ale je třeba skutečně vnímat ten rychlý vývoj – jak jsem říkal, ještě minulý týdne bylo těžké bavit se vůbec o tom, že bude prolomen schodek rozpočtu.

Nemůže někoho napadnout, že automobilky sice nedostanou nic, ale ten, kdo se zachoval správně – třeba Agrofert – peníze dostane?

To si nemyslím. Ten program je tak široký, že toto skutečně o Agrofertu není.

Poslední dva body pak říkají, že firmy můžou lidem zkrátit mzdu na 60 procent, pokud jim vypadne zásobování nebo odbyt, a že polovinu z těchto 60 procent zaplatí stát. Bude to ale stačit? I toto mohou být důvody, že se firma dočasně de facto zastaví a začne propouštět.

Jsme samozřejmě rádi i za to. Ale kritizujeme, že se kompenzace počítá z hrubé mzdy. Zaměstnanec dostává 30 tisíc hrubého, to lze snížit na 18 tisíc, z toho stát dá devět tisíc. Jenže zaměstnanec firmu nestojí těch 18 tisíc, ale s odvody 24 tisíc. Takže ono to vypadá jako polovina, ale nakonec firma dostane jen devět z 24 tisíc. My jsme žádali, aby byli odpuštěny i sociální platby.

A nic?

Vláda se vymlouvá, že to už nelze udělat bez zákona. My navrhovali, že lze oznámit prominutí penále a pak platby zpětně odpustit. Zatím jsme se tedy nedohodli. Berou to tak, že toto už je dost a že další věci nejsou ani dopočítané.

Nárok mají mít firmy, jimž spadnou výnosy o 30 procent. Jak se to bude měřit?

To zatím není přesně dáno. Ve vládním textu je slůvko odbyt. Teď se hledá nějaký klíč, zda meziročně, nebo meziměsíčně. Budeme muset najít metodiku a to zabere hodně práce.

Kdo to bude hlídat. Opět úřady práce?

Ano.

Píšete, že se bude kompenzovat 50 procent snížené mzdy, ale základ pro výpočet bude opět nejvýš mediánová mzda. Bohatší firmy tedy budou muset víc doplácet ze svého?

Ano, není to štědrý model jako v Německu nebo v Dánsku, což byly země, které jinak fungovaly jako vzor. Na druhou stranu díky za to, co máme, ti zaměstnavatelé by jinak neměli vůbec nic. Jsou firmy, které prý nezvládnou ani měsíc, ale většina nám říká, že jeden až měsíce s nějakými dopady zvládnou.

Váš seznam měl prý ještě další dva body, ale ty neprošly. Jaké?

Rozšířit program na ty podniky, které zavřely samy - jako automobilky. A na nepřetržité provozy, kde firma nejede naplno, ale zároveň nemůže úplně vypnout a pustit lidi domů, jako třeba v hutích nebo v chemických provozech.

Vše, o čem mluvíme, jde vstříc standardním pracovním vztahům. Plno lidí mimo velké podniky už ale dnes pracuje jinak, přes nejrůznější dohody nebo jako živnostníci. Nezapomene se na ně?

Pro OSVČ prošlo ošetřovné a prominutí odvodů – a nemělo by jít jen o prominutí záloh, ale i samotných plateb na půl roku, tak jsem to pochopil. Já se přikláním i k tomu, aby drobné provozy, kde třeba majitel je zároveň i výčepní, dostaly nějaké další kompenzace, třeba jednorázově 20 tisíc korun, to si myslím, že by bylo fér. A pak jsou tu další škody, smlouvy o dílo nebo zkažené potraviny v zavřených hospodách. Hledá se řešení, vím, že se na tom také pracuje, ale my jsme teď vší silou tlačili kurzarbeit a do dalších věcí jsem se nenořil.

Nebojíte se, že pomoc přijde pozdě?

Nejhorší by bylo, pokud se ty věci k běžným lidem nedostanou: začnou zmatkovat, propouštět, zavírat. Ale doufám, že to tak nebude.