Česko ve volbách není rozdělené na město a venkov, ale podle kvality života

Tak jako v mnoha minulých volbách, i letos se po prvním kole prezidentské volby se opět objevily komentáře poukazující na rozpor mezi tím, jak odlišně volí velká města a jak venkov. Při povrchním pohledu to skutečně mohlo vypadat, že město volí Petra Pavla a venkov Andreje Babiše - a na sociálních sítích se hned objevila spousta rádoby vtipných komentářů ve stylu „Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávistí“. Při bližším pohledu ale vidíme, že tohle rozdělení úplně neplatí; je to spíš mýtus, který pomáhá posilovat určité stereotypy. O tom, koho lidé volí, rozhoduje do velké míry kvalita života v místě, kde žijí, říká politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci - a ta může být vysoká i na venkově. A kvalitu života neurčují jen příjmy, ale i měkčí parametry.  „I chudší regiony, kde se dobře žije, mohou mít vyšší kvalitu života než některé s relativně vyššími příjmy. Hodně důležitý je spolkový život,“ dodává politolog.

Jak tedy volil venkov a jak města?

Opravdu se nedá říci, že venkov volil výlučně jinak než města. My jsme na univerzitě s kolegy před dvěma lety vytvořili mapu Česka, ve které jsme znázorňovali rozdílnou kvalitu života v různých částech země, přičemž vyšší kvalitu znázorňovala zelená barva a nižší červená. A když si tu mapu vezmete a srovnáte ji s mapou výsledků prvního kola prezidentské volby, jsou skoro stejné. Tam, kde je vyšší kvalita života, vítězil Petr Pavel plus Danuše Nerudová a Pavel Fischer, a tam, kde je nižší, zase Andrej Babiš. Máme tedy rozdílný typ venkova: venkov, který je relativně bohatý, a venkov chudý.

 Kde je ten bohatý venkov?

 Jsou to třeba různá turistická střediska, ať už v Krkonoších, na Šumavě, v Jeseníkách nebo v Beskydech, kde se volí většinou pravicově, a není to dáno tím, že by výsledky ovlivňovali lidé z měst s vyřízenými voličskými průkazy. Ty obce dobře vypadají, je tam hodně drobných podnikatelů, majitelů penzionů, sjezdovek a vleků, kteří volí jinak. A jinak tam volí i bezprostřední okolí těchto lidí. I když tam žije člověk, který má základní vzdělání, pracuje v pohostinství a teoreticky by měl volit Andreje Babiše, tak volí spíše Pavla, Nerudovou a Fischera.

 Jde tedy čistě o bohatství vyjádřené ekonomickými ukazateli, nebo i o něco jiného?

 Oblast s vysokou kvalitou života nemusí být nutně bohatá co do příjmů obyvatel. Třeba Vysočina má hodně malých obcí, průměrná mzda je tam nižší než v Moravskoslezském či Ústeckém kraji, ale přesto je tu vysoká kvalita života. Poznáme to na jiných ukazatelích, jako je průměrná délka dožití, známky žáků ve školách. Vysočina je paradoxně typickým českým venkovem, ale velkou podporu tam má vládní koalice nebo vládní strany, v prezidentských volbách Petr Pavel nebo minule Jiří Drahoš.

 Dá se ta oblast popsat geograficky?

 Celkově je to takový pás, kam patří i Královéhradecký kraj mimo Sudety, tedy Broumovsko a odlehlé regiony na severu. Dále tam patří Pardubický kraj, opět kromě bývalé sudetoněmecké části. A ten pás jde přes střední Čechy až do Jihočeského kraje a skoro až do Plzně. V Plzeňském kraji je výjimkou Tachovsko, je region, který má historicky velkou podporu KSČM. A konečně do toho pásu patří i východ Libereckého kraje kromě okresu Česká Lípa, který charakterem spadá spíše do ústeckého regionu. Mezi oblasti, kde vítězil Pavel, Nerudová a Fischer, pak patří Jihomoravský kraj, což je zase jiný venkov, takové ty vinařské vesničky, tahle oblast volí vždycky proti Babišovi. Určitou anomálii v rámci kraje tvoří okolí Znojma, což jsou opět Sudety. Tam jsou sice také vinaři, ale k vínu mají jiný vztah než třeba v Mikulově. Do těchto regionů jezdím často a přijde mi, že je obrovský rozdíl mezi vinařskými rodinami, které vinohrad mají 300 nebo 400 let, a těmi jako ve Znojmě, kteří ho získali po Němcích po roce 1948. Znojmo je tedy regionem, kde je vždy vysoký volební zisk Andreje Babiše nebo Miloše Zemana. Vysokou kvalitu života mají obce ve Zlínském kraji, kde má Andrej Babiš naopak nízký zisk. Zkrátka když se tedy podíváme na mapu volebních výsledků, tak nám to neříká, že je to obce versus velká města.

 Co všechno kvalitu života určuje?

 Jak už jsem řekl, až tak zásadní není třeba průměrná mzda, i chudší regiony, kde se dobře žije, mohou mít vyšší kvalitu života než některé s relativně vyššími příjmy. Hodně důležitý je spolkový život, jak hodně se tam ti lidé potkávají a organizují akce, třeba pořádají hasičský bál, myslivecký ples, že tam mají tělocvičnu, že funguje hospoda, že mají nějaké místo, kde se sdružují, jsou aktivní. Jasně vidíme, že třeba v organizování společných akcí s jinými obcemi jsou části na Vysočině ve Zlínském kraji nebo v Jižních Čechách mnohem aktivnější než třeba ty v bývalých sudetoněmeckých oblastech v Ústeckém či Karlovarském kraji.

Nejsou pro kvalitu života podstatné věci, jako je dostupnost nemocnic a dopravní obslužnost?

Ano, dopravní dostupnost je velký faktor. V naší mapě vidíte, že obce, které mají nejdelší dojezdovou vzdálenost do krajského města, většinou vyjedou červené a mají tedy nižší kvalitu života. Jsou to buďto Sudety v příhraničí, nebo tzv. vnitřní periferie, tedy oblasti na hranicích krajů. Dobře je to vidět třeba na hranicích Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje, odkud je to do všech tří krajských měst daleko.

Společnost je teď před volbami rozjitřená, kampaň byla agresivní, mluvilo se o válce. Voliči Andreje Babiše jsou často vystrašení, že jejich děti chce Petr Pavel poslat do války, voliči Petra Pavla zase nesnášejí Babiše za to, že náladu vyhrocuje a lže. Přetrvá tohle vyhrocení i po volbách, nebo se atmosféra zase uklidní?

Já myslím, že společnost bude ještě dlouho rozdělená, možná už napořád. To rozdělení je dané strukturálními faktory, které formují i náš stranický systém. Jestli Andrej Babiš skončí v politice, tak místo něj přijde někdo jiný, kdo bude zase cílit na jeho voliče ve strukturálně slabých oblastech. Nevidím šanci, že by tento segment voličů oslovila tradiční sociální demokracie nebo podobná strana. Třeba v Itálii je dělení na sever versus jih už dekády a je to v něčem hodně podobné. Velká města volí tradiční strany a periferní venkovské regiony volí populistická hnutí, jako byl Berlusconi nebo teď různá postfašistická uskupení. V Americe je to také podobné - a je těžké to změnit. Musely by se odstranit ty strukturální problémy.

 A to nejde?

 Třeba v Rakousku se rozdíl mezi regiony trochu zmírnit povedlo právě pomocí strukturálních reforem. Jediná cesta, jak zmenšit popularitu populistů, je přes zvýšení kvality života. Strukturálně postižené české regiony mají dnes ohromnou příležitost, z evropských dotací teď Moravskoslezskému, Ústeckému a Karlovarskému kraji tolik peněz, že jejich hejtmani podle svých slov nevědí, za co to utratit. Mají obrovskou možnost zlepšit život občanům, ale já se obávám, že ty peníze půjdou spíš do projektů, které nebudou zaměřeny na kvalitu třeba spolkového života, ale třeba do pomníků politikům, jako je předražená sportovní hala. Což je samozřejmě pěkné, ale my potřebujeme dát peníze malým sportovním klubům na vesnici, aby tam mládež sportovala a stýkala se. Podpořit aktivní spolkový život, skauty, mládežnické organizace. Přes to podle mě vede ta cesta. V těchto regionech je také potřeba posílit školství - v Karlovarském či Ústeckém kraji chybí kvalifikovaní učitelé, což je obrovský problém, který zhoršuje dostupnost vzdělávání, a žáci tam mají nejhorší výsledky.

Co může prezident dělat pro to, aby pomohl snižování těchhle strukturálních rozdílů a zasypávání příkopů mezi lidmi? Jeho pravomoci jsou v tomto směru velmi omezené.

Já myslím, že Danuše Nerudová to uchopila ve své kampani celkem intenzivně. Prezident může pomoct symbolicky, zvednout to téma, jezdit do těch regionů. Pavel pochází z Ústeckého kraje, takže tamní situaci zná a mohl by se pokusit pomoci se zlepšením regionálního rozvoje. Zároveň působí klidně, vyrovnaně, nemá potřebu rozjitřovat emoce, což by v symbolické rovině také mohlo pomoci Českou republiku zklidnit. Pokud vyhraje Andrej Babiš, tak se obávám, že bude pokračovat s populistickou politikou zaměřenou na své voliče, jako to dělal dosud, ale regionům to nepomůže.