Američané dětem na ulici rozdávali stodolarovky, pohoršuje se grónská diplomatka

Ještě než Donald Trump podruhé usedl v Bílém domě, zopakoval jedno ze svých mnoha výbušných témat z roku 2019. Dánsko by prý mělo USA prodat největší ostrov na světě. Později dodal, že je kvůli zisku Grónska ochoten použít i vojenskou sílu (Spojené státy mají na ostrově už přes 70 let vojenskou základnu). Dlouholetá grónská diplomatka Nauja Bianco vysvětluje, proč měli místní obyvatelé z Trumpova požadavku nejprve radost – po dlouhé době se o nich znovu začalo mluvit v globálním kontextu.

Jinak Grónsko zůstává spíše pozapomenuto. Dánové prý na svou někdejší kolonii (oficiálně zde vládnou více než 300 let) myslí jen tehdy, když se bojí, že ji ztratí. Ostrov, který byl po většinu své existence považován za zcela nehostinné místo, a ještě ve středověku tam nikdo trvale nežil, má s Dánskem dlouhý – a ambivalentní vztah. Význam Grónska vzrostl až v minulém století, kvůli strategické poloze v Severním ledovém oceánu, nerostnému bohatství, které se ukrývá pod zmrzlým povrchem, i transportní perspektivě (globální oteplování ve dříve zamrzlých vodách otvírá nové obchodní trasy).

Většina domorodých obyvatel se stále živí rybolovem a zdejší život by zatím nemohl fungovat bez subvencí. Dánské království na ostrov přineslo vzdělání i modernizaci, ale domorodí obyvatelé těžce nesou, že změna je málem stála jejich jazyk i kulturu. Část z nich se obecně nechce smířit s faktem, že malé vzdálené království zde definuje část kultury, určuje zahraniční politiku země a kontroluje mnoho aspektů jejich života, včetně třeba perspektivní těžby vzácných surovin.