Podívejte se na dokument o ženě z ikonického snímku s TGM

Ve spolupráci s webovým dokumentárním portálem DAFilms.cz vám tentokrát nabízíme do neděle zdarma ke zhlédnutí několik zajímavých snímků od studentů z katedry dokumentu na pražské FAMU.

V roce 1928 při státní návštěvě Žďáru nad Sázavou pozvedl Tomáš Garrigue Masaryk do náručí tehdy tříletou Evu Neugebauerovou. Ze setkání vznikl ikonický snímek, fotografie byla těsně před protektorátem vydána i v emisi známek. Jeho protagonistka Eva, celebrita demokracie, jež sotva stačila nastoupit, ovšem ze země na počátku 50. let utekla. Přes Šumavu se dostala až k Chicagu – kde ji letos na jaře se štábem navštívil její prasynovec, dokumentarista Jan Rousek. Tak vznikl snímek V Masarykových rukou: 

Komentář k hroutící se civilizaci ve čtyřech dějstvích obsahující stopové prvky islamofobie, ateismu, bulvárních médií, Marka Zuckerberga, plesnivého chleba, demonstrantů, gastarbeiterů, egyptologů a skepse. Tak popisuje festival v Jihlavě dokumentární esej Andrana Abramjana nazvaný Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se založený na názorech egyptologa a archeologa Miroslava Bárty, jenž pojednává o kolapsu starých velkých civilizací a paralele ke kolapsu té naší, současné.

„Syn operetní hvězdy a ředitele Zpěvohry Národního divadla v Brně na divadlo paradoxně neměl moc času. Od patnácti let se živil jako gay prostitut a tempo sexu, drog a diska porevolučních let bylo tak rychlé, že ho semlelo a nakonec vyplivlo s virem HIV.“ – Tak zní anotace na snímek Karel Lampa od Natálie Císařovské.

A ještě dva snímky spjaté s pohřbem Václava Havla. Poslední „V“ Václava Havla od Jana Rendla – „krátký film odehrávající se na státním pohřbu, který ještě naposledy komentuje odcházející státník“. A pak miniatura Srdce Havel režiséra Viktora Portela: „Davy lidí se scházejí na pohřbu Václava Havla a poslanci zatím schvalují zákon o tom, že se Václav Havel zasloužil o stát. Metaři mezi tím v noci odklízejí donesené svíčky a umělci z nich slévají monumentální srdce. Jako by se ale s tím, jak se jednotlivé svíčky postupně roztékají, ztrácela i nutnost Havlův odkaz nějak osobně interpretovat.“