Respekt se osamostatnil

Pro Respekt je to historický okamžik – od prvního listopadu se osamostatnil, a spoluvlastníkem se navíc stala sama redakce. V době, kdy dochází spíše ke kumulaci médií u silných vlastníků, je to překvapivý krok. Svým způsobem je to čin na české scéně nevídaný. Jak k tomu došlo a co to všechno znamená? 

Noví majitelé

Málokterý obor prochází tak zásadní proměnou jako svět médií. Lidská komunikace se nástupem internetu a zejména sociálních sítí mění tak dramaticky a rychle, že to zatím nejsme schopni pořádně zpracovat. A lidská komunikace je hřiště, na kterém se média pohybují. Proto jsou zasažena tak výrazně. Navíc na několika úrovních zároveň. 

Inzerce se přesunula dominantně z médií na Facebook a Google, takže vypadly klíčové příjmy. Zároveň ubývá lidí, kteří jsou ochotní za obsah platit, takže redakce ztrácejí finance i z této strany. Přitom zároveň narostly náklady na tisk, papír či distribuci. A začalo se šetřit. Hodně šetřit. Odhaduje se, že na světě přišlo o práci na 40 % novinářů a zanikly stovky, v USA tisíce titulů. 

Média proto musejí být schopná zkoušet nové cesty, rychle reagovat na výzvy a přemýšlet, jak oslovit čtenáře. V případě titulů jako je týdeník Respekt, navíc ono oslovování musí být v seriózní podobě. Poslední roky jsme měli dojem, že bychom potřebovali na výzvy odpovídat rychleji. Vydavatelství Economia obsahuje několik titulů s rozdílným obsahem a pak je těžké věnovat všem pozornost a hledat pro každý odlišná řešení. Proto jsme se dohodli na přátelském rozchodu.

Majitel vydavatelství Zdeněk Bakala souhlasil s prodejem ve chvíli, kdy vyslechl náš projekt, který je novinářský. Jinými slovy nešlo o prodej Respektu jinému bohatému majiteli. Takové nabídky v minulosti opakovaně odmítal. Tady je třeba Zdeňku Bakalovi poděkovat za to, že po celou dobu naprosto ctil naši nezávislost. To vůbec není samozřejmá věc. A poděkovat chceme i kolegům v Economii, se kterými jsme roky spolupracovali.

Ve chvíli, kdy jsme se domluvili na možnosti osamostatnění, hledali jsme investory, kterým bychom mohli věřit. I v tom je situace unikátní, redakce hledala spoluvlastníky, a ne naopak. Jako první jsme oslovili slovenský Denník N. Důvodů bylo několik. Naše redakce jsou si velmi blízké. Působil jsem v první redakční radě Denníku N a členem tamní redakce je můj předchůdce v Respektu Martin M. Šimečka. Vždy jsme ale patřili k obdivovatelům práce našich slovenských kolegů, ať už té novinářské či technologické. Respekt hledal a bude hledat inspiraci u těch, kteří umí něco lépe než my. V Denníku N vyvinuli například předplatitelský systém na světové úrovni a jsme rádi, že ho rovněž zavádíme. 

Druhým spolumajitelem bude László Szigeti, respektive jeho rodinná nadace. László Szigeti je přední slovensko-maďarský intelektuál, po roce 1989 působil ve Verejnosti proti násiliu, založil a řídil knižní nakladatelství Kalligram a spolu se syny a Zsoltim Bindicsem podniká v pěstování rajčat.

Třetím partnerem je Nadace Independent Press, která už v Česku v mediální sféře působí. Stala se spoluvlastníkem českého Deníku N, kde jasně ukázala, že ctí nezávislost médií. Čtvrtým a posledním spolumajitelem je sama redakce. Je to pro nás výjimečný okamžik, můžeme spolurozhodovat o svém osudu, navíc máme stejný podíl jako tři zbývající majitelé.

Byl jsem u všech jednání od prvotní myšlenky až po uzavření kupní smlouvy a sepsání vlastnické dohody. Po celou dobu byla jednání férová a doslova po většinu času jsme uzavřeli dohody jen stisknutím ruky. Vzájemně jsme si důvěřovali a ctili všechny dohody. Fakt, že každý máme stejný podíl, takže nikdo netoužil mít dominantní postavení, ukazuje unikátní přístup všech zúčastněných.

Staronová mise

Tak tu teď stojíme plní nervozity, očekávání, ale i naděje, že se nám podaří zvládnout těžké období, které je před námi. Jsme na kopci, kde hodně fouká, a jediný, kdo nám může pomoci upevnit základy, jste vy. Vždy jsem psal s pokorou a upřímným vděkem, že o budoucnosti Respektu rozhodují nejvíc čtenářky a čtenáři. Bez vás nemá naše práce smysl a bez vás nebudeme mít prostředky, abychom ji vykonávali. Dnes, kdy se vydáváme na tuto nejistou, ale podle nás rozhodně správnou cestu, vás proto chceme požádat více než kdy jindy: přidejte se k nám. Staňte se našimi předplatiteli. Máme v plánu udělat mnoho nových věcí, nápadů máme naštěstí stále víc, je jen otázka, jestli se nám podaří je zafinancovat.

Se vznikem samostatného Respektu, stěhováním a vytvářením nových systémů je pochopitelně spojena řada nákladů. Budeme vděční, pokud se zapojíte do našeho crowdfundingu. Případně o něm dáte vědět dalším lidem. 

Respekt v prvním čísle před třiatřiceti lety napsal: „Respekt je možné projevit a na druhé straně si ho i získat. Projevem respektu však není neutříděné přebírání všech názorů a informací, které máme k dispozici, ale právě pozornost těm, které si svou povahou, pravdivostí a upřímností respekt zasluhují.“ V této misi chceme pokračovat i nadále. 

Často se vrací do debaty otázka, jestli už nejsou klasická média přežitkem. Věříme, že je to přesně naopak. Čím složitější svět je, čím větší počet dezinformací se šíří, tím důležitější ověřená fakta jsou. A ve chvíli, kdy se různí autoritáři pokoušejí o posílení svých pozic, jsou to vždy zejména média, kdo chrání veřejný zájem. Tím, že kladou nepříjemné otázky, hledají odpovědi, kontrolují mocné a informacemi spojují společnost.

Těšíme se na vás