Jeden maďarský kněz a jeden maďarský biskup mají tajemství. A jedno maďarské město hádá, co to může být

Dílo Ference Benkoviche běžný turista nevidí. Nemá k tomu důvod. Korzuje centrem Györu, které mu zvláštně připomíná italská města (není divu, když město z trosek znovu postavili v 18. století italští architekti), a na panelákový okraj nezavítá. Možná když jede k Balatonu, na dálnici zazmatkuje a omylem z okruhu sjede do města. Pak svůj omyl napravuje a z jižní výpadovky vidí rozlehlý moderní kostel svatého Ducha.

Ten tu, spolu se sídlištěm, postavili v osmdesátých letech. Postupem času na tomto málo prestižním místě Györu vyrostla cosi jako duchovní čtvrť. Ještě za komunistických časů domov pro vysloužilé kněze. Po revoluci katolická škola pro třináct set dětí a domov s pečovatelskou službou. A za tím vším stojí postava otce Benkoviche. Je to fascinující příběh, a samozřejmě velmi maďarský příběh.

Tuzemští katolíci by se nad představou, jak v roce 1985 na sídlišti v krajském městě budují impozantní kostel mimo jiné za peníze bohatých lidí z Libanonu, jen pousmáli. Ale maďarský komunistický režim tehdy dovoloval mnohé a podnikavý farář Benkovich toho uměl využít. Györ je katolické město a už na konci osmdesátých let tam bylo jeho jméno pojem. Porevoluční doba toho dovolovala ještě víc a syn rozkulačených sedláků, který se neštítil peněz a chápal, co všechno dovedou, své pomyslné panství na jihu Györu rozšiřoval.