Žádný kandidát nepřekonal dojem, že je jen popřením Zemana

Jiří Drahoš již delší dobu roli zastává hlavního vyzývatele Miloše Zemana. Průzkumy zatím ukazují, že by to byl právě on, kdo by postoupil do druhého kola a měl šanci stávajícího prezidenta porazit. Zeman má třicet procent loajálních voličů a zhruba patnáct procent dalších stoupenců, kteří jsou ochotni ho volit. Drahoš se drží v závěsu, lidé u něj oceňují především vzdělání, kultivovanost a schopnost reprezentovat. Tedy opak toho, co představuje Zeman a co na něm voličům vadí. Z veřejných vystoupení Drahoše i jeho ženy Evy, která ho všude doprovází, je vidět, že si jsou téhle slabiny soupeře vědomi. Při různých příležitostech opakují, že Drahoš vrátí prezidentskému úřadu důstojnost a že bude dbát na dodržování ústavy, kterou se Zeman několikrát snažil ohnout. „Stejně jako lidé milují lékaře, mají pozitivní vztah k vědcům. To ale neznamená, že musí nutně do druhého kola postoupit Drahoš. Horáček může překvapit. A překvapivé jsou v Česku každé volby,“ říká k nadcházejícím volbám politolog Stanislav Biler. V aktuálním Respektu 50/2017 najdete profily všech hlavních kandidátů, následující rozhovor je jejich doplněním a pozvánkou ke koupi „prezidentského“ čísla.

Vyhraje Miloš Zeman volby podruhé?

Myslím si, že ne. A dokonce i v případě, že vyhraje, to bude jeho prohra. Člověk, který za sebou chtěl zanechat nějaký pozitivní odkaz, ho devastuje a ničí každým svým vyjádřením.

Proč ne?

Průzkumy jsou jedna věc – v těch nehraje roli jen Zeman, ale to, že lidé milují úřad jako takový. I jeho voliči jsou zoufalí z toho, že se chová jako šílenec.

Miloš Zeman je podle průzkumu společnosti KANTAR pro ČT ve srovnání s ostatními kandidáty hodnocen nadprůměrně – pokud jde o vzdělanost, energičnost nebo to, že stojí na straně občanů. S čím si spojují voliči ostatní relevantní kandidáty?

S ničím. Nikomu z nich se nepodařilo překonat dojem, že jsou popřením Zemana. Nikdo z nich nedokázal nabídnout vlastní pozitivní příběh, který by byl strhující a energizující.

A jaká je šance, že ani nedojde k druhému kolu prezidentské volby?

To asi žádná.

Co může Zemanovi naopak uškodit?

Zemanovi škodí, kdykoli něco řekne. Je ostudou nejen pro ty, kteří ho nevolili, ale i pro ty, kteří k němu vzhlíží. Každým svým vystoupením je dehonestuje. Jeho slabou stránkou jsou i lidé, kteří ho obklopují. Jeho slabou stránkou je jeho mluvčí Ovčáček, jehož arogance a servilita je dechberoucí. V tom mu konkuruje snad jen Jaromír Soukup.

Nejpravděpodobnějším soupeřem Miloše Zemana v druhém kole je Jiří Drahoš. Než začal svou kampaň, dlouho to vypadalo na Michala Horáčka. Proč není tím hlavním protikandidátem, i když objel více českých měst, jak sám rád říká?

Drahoš má za sebou lepší příběh. Stejně jako lidé milují lékaře, mají pozitivní vztah k vědcům. To ale neznamená, že musí nutně do druhého kola postoupit Drahoš. Horáček může překvapit - a překvapivé jsou v Česku každé volby.

Mnoho komentátorů i voličů Drahošovi vyčítá jeho opatrnost, snahu se příliš se vůči nikomu a ničemu nevymezovat. Považujete jeho chování za správnou strategii?

Asi bych mu nedokázal nic lepšího poradit. Zeman je kontroverzní, Drahoš nabízí umírněnost a klid. Vlastní téma, kterému by se léta věnoval, nemá, takže kdyby ho teď začal prosazovat, nebylo by to příliš uvěřitelné.

Když Mirek Topolánek ohlásil kandidaturu, někteří to komentovali slovy, že na scénu dorazil konečně někdo, kdo dokáže Miloše Zemana porazit. Průzkumy přitom ukazují menší podporu než 10 procent.

Topolánek vládl relativně nedávno. Na jeho kauzy se nezapomnělo a jsou stále v živé paměti. To už může kandidovat Miroslav Kalousek. Šanci bude mít zhruba stejnou.

Takže „chvíle Mirka Topolánka“ nemůže ještě přijít?

Jedině snad kdyby Zeman na poslední chvíli položil kandidaturu. Topolánek by pak zaujal prostor alfa macha, který má na všechno jasný názor.

Mají kandidáti, kterým průzkumy nyní nepřejí, reálnou šanci dohnat současné favority?

Museli by vyměnit marketingové týmy, najít zdrcující téma a nastolit vlastní agendu, na kterou by museli všichni reagovat.

A nemůže u kandidátů, kteří jsou doposud považováni za outsidery, zafungovat roli tzv. faktor Schwarzenberg?  Ten se minule za měsíc a půl z necelých sedmi procent se stal nejvážnějším protikandidátem Miloše Zemana…

Stát se může všechno. Zatím je celá kampaň všech kandidátů naprosto neuvěřitelná nuda.

A je v něčem situace jiná než minule?

Jiná je v tom, že má hlavního favorita. Zemana. A všichni ostatní řeší, co si s ním počít. Museli by se z toho myšlenkového ghetta – musíme porazit Zemana – vymanit a místo něj řešit sami sebe.

Zvolili uchazeči o úřad správně, když většina z nich, a především ti podle průzkumů relevantní, jsou nezávislí, nikoliv jako straničtí kandidáti?

Určitě ano. Strany nemají u veřejnosti důvěru. když to řeknu hezky.

Je pro Miloše Zemana výhodou, že obhajuje prezidentský post?

Naprosto. Má svůj mediální prostor. Má média, která ho tlačí vpřed. Ať už to jsou Parlamentní listy a média Jaromíra Soukupa nebo i MF Dnes, jejíž šéfredaktor alfa samce miluje.

Myslíte, že ti, kteří si nepřejí na Hradě Miloše Zemana, budu volit hlavně tak, aby do druhého kola prošel silný kandidát, za kterým se pak většina voličů dokáže shromáždit?

Zatím to tak vypadá. Vypadá to, že pochopili, proč minule prohráli – a klidně zvolí fíkus, když bude mít naději na výhru.

Proč se vygenerovala zrovna tahle sestava kandidátů?

Protože vznikla představa, že může vyhrát pouze někdo nekonfliktní a přijatelný pro všechny. Tuhle představu živili komentátoři a média obecně. A třeba je to pravda. Posoudit to moc nejde, žádná reálná data nemáme.

Jak jste vy spokojený se spektrem prezidentských uchazečů?

Člověk, kterého já bych chtěl za prezidenta, nikdy nevyhraje. Ne v této zemi. Se současnými kandidáty jsem spokojen. Úřad prezidenta nepřeceňuji, takže nečekám a nehledám dokonalou bytost.

Sociolog stanislav Biler v minulosti pracoval jako dramaturg České televize a byl spoluzakladatelem původně satirického hnutí Žít Brno. Aktuálně pracuje na tiskovém oddělení veřejné ochránkyně práv. Názory zde publikované jsou jeho osobním stanoviskem.