Vraťte ukradené umění do Afriky, vyzývá Macronova komise
Francouzský prezident pozvedl téma kolonialismu na nejvyšší politickou rovinu
Přes devadesát procent dochovaného afrického kulturního dědictví je v Evropě. Sochy, šperky, rituální předměty i královské trůny z Afriky odvezly, přesněji řečeno ukradly, evropské mocnosti během desítek let kolonialismu. Když chtějí vzdělaní Afričané své dějiny vidět, musí letět do metropolí bývalých impérií. Například ve francouzských sbírkách se nachází odhadem devadesát tisíc afrických památek. O možném návratu tohoto bohatství se mluví již delší čas, doposud debatu vedli kunsthistorici, muzejníci, afričtí intelektuálové a postkoloniální aktivisté. Emmanuel Macron ji však pozvedl na nejvyšší politickou rovinu.
“Nemohu akceptovat, že se většina kulturních pokladů mnoha afrických zemí nachází ve Francii. Musí být vystaveny v Paříži, ale taktéž v Dakaru, Lagosu a Cotonou,” řekl Macron, mimochodem první francouzský prezident narozený po rozpadu frankofonní koloniální říše, vloni během návštěvy Burkiny Faso. A po slovech následovaly i činy. Macron jmenoval odbornou komisi vedenou senegalským spisovatelem Felwine Sarrem, autorem knihy Afrotopia o dějinách africké demokracie, a francouzskou kunsthistoričkou Benedicte Savoy. A ta předminulý pátek zveřejnila radikální doporučení: všechny předměty nabyté během nerovnoprávných časů kolonialismu a nacházející se ve francouzských veřejných sbírkách by se měly vrátit do Afriky. Pokud o to vlády tamních států samozřejmě budou mít zájem a bude zaručena dostatečná péče o tyto památky.
Macron sám přitom tak radikální není, kromě návratu hovoří například o společných africko-francouzských výstavách nebo o možnosti dlouhodobého pronájmu, jenž by africké památky ponechal na desítky let ve francouzských výstavních síních. K prvním návratům však již dochází: bronzové sochy ze západoafrického království Dahomey, které koncem 19. století ukradli vojáci vedení francouzským generálem Alfredem-Amédée Doddsem, budou bez prodlení vráceny dnešnímu státu Benin. Předměty patří k těm nejcennějším v pařížském Quai Branly Museu založeném milovníkem afrického umění a bývalým prezidentem Jacquesem Chiracem.
Francouzský prezident oznámil, že v dubnu příštího roku v Paříži uspořádá mezinárodní konferenci, která bude konkrétní možnosti restituce afrického umění projednávat. A debata o návratu ukradeného bohatství již rezonuje i za hranicemi Francie. Guvernér Velikonočních ostrovů se ozval Britskému muzeu s žádostí o návrat sochy, která byla převezena do Londýna před 150 lety. Etiopie delší dobu požaduje návrat svých národních pokladů z londýnského Victoria and Albert Museum. Debata se vede i v Německu ohledně sbírek, které mají být vystaveny ve vznikajícím Humboldtově fóru v Berlíně.
Radikální návrhy Macronem jmenované komise pochopitelně sklízejí hodně kritiky, která míří na kategorický požadavek návratu památek do Afriky. “Nesmíme se stát zajatci kolonialismu,” prohlásil ředitel citovaného pařížského Quai Branly Museum Stephane Martin. Podobně šéf Britského muzea Hartwig Fischer kritizoval radikalitu návrhu, podle něhož je vše, co se událo během kolonialismu, možným předmětem restitucí. Francouzský týdeník Le Point píše o zaujatosti autorů, kteří propadli ideologii sebezpytu a odčiňování hříchů kolonialismu. Francouzská pravice pak ráda zdůrazňuje pozitivní stránky vlády nad Afrikou.
Chvála Macronovy iniciativy zní z levicových médií typu Liberation nebo z liberálního středového tisku, například londýnských Financial Times. “Návrat ukradených předmětů, z nichž se staly muzejní artefakty, je samozřejmě nesmírně náročnou výzvou. Ale to není omluva pro udržení statu quo, zvláště v případě subsaharské Afriky,” píší FT v redakčním komentáři, podle něhož by se muzea měla s Macronovou iniciativou popasovat. Debata o muzeích a návratu památek je součástí širšího přehodnocování koloniální minulosti, k němuž v metropolích někdejších impérií dochází (Respekt tuto debatu mapuje, více najdete v následujících textech: Impérium vrací úder,Dobře vychovaní barbaři, Zastavit, čelem vzad).
Mnohé africké státy investují do vlastních kulturních institucí a slábne tak často opakovaný argument, že se o vlastní kulturní dědictví nedokážou postarat. Když soukromá nadace rodiny Zinsou odkoupila z Francie v 19. století ukradený trůn místního krále, přišlo na jeho výstavu v Beninu čtvrt milionu návštěvníků. V Nigérii má například v roce 2021 vzniknout muzeum Království Benin, jehož ukradené kulturní bohatství je rovněž rozeseté ve veřejných a soukromých sbírkách v Evropě a Spojených státech.
Existuje již fórum, v němž Evropané a Afričané společně řeší budoucnost památek z tohoto zaniklého království. “Nejde jen o návrat afrického umění. Když někdo ukradne vaši duši, je těžké přežít jako národ,” řekl deníku The New York Times Kum‘a Ndumbe III, tradiční princ kamerunského národa Duala, který vede neziskovou organizaci AfricAvenir International zasvěcenou restituci památek do Afriky.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].