Velký rekord na Wall Street. Kdo věří Trumpovi, může se přidat 

Neslavnější burzovní index světa – americký Dow Jones – překonal historický milník 20 tisíc bodů. Číslo fungující už přes sto let jako jeden z barometrů celoplanetárního bohatství se tím vyhouplo na nejvyšší úroveň v historii, ale s novým rekordem je tu i dost otázek.  Je to jen bublina, která brzy splaskne a přivodí globální katastrofu? Anebo je to příležitost vydělat, protože vlak rozjetý Trumpovou energií jen tak nezastaví? Je nejvyšší čas koupit akcie, anebo (pokud nějaké máte) všechny prodat?

Fiesta na Wall Street bezesporu hodně souvisí právě s Donaldem Trumpem. Doma i ve světě ho mnozí sledují v mnoha ohledech s obavami jako neřízenou střelu, ale mezi lidmi investujícími na burze se podle všeho ujal konsensus, že americké ekonomice nový prezident prospěje. Od listopadových voleb Dow Jones stoupl téměř o deset procent a historické tabulky ukazují, že Trump je v tomto ohledu fenomén. Jak plyne z čísel agentury Bloomberg, žádného z prezidentů od roku 1900 burza nevítala v prvních týdnech tak nadšeně. Proč tomu tak je?

Trump slibuje ochranářská opatření, investice do infrastruktury a lepší podmínky pro výrobní sektor, což v kombinaci s údernou rétorikou „Amerika na prvním místě“ vzbuzuje očekávání, že americkým podnikům se za jeho vlády nepovede špatně. Dobře to vynikne právě v situaci, kdy se jako měřítko bere Dow Jones.  Index zachycuje průměrný pohyb akcií třiceti firem považovaných v danou chvíli za největší a nejdůležitější z těch, s nimiž se na newyorské burze obchoduje. A v aktuální třicítce je řada společností, které by z Trumpovy politiky mohly profitovat. Nejde jen o společnosti, jako je výrobce stavebních strojů Caterpillar, jehož akcie zdražily od voleb z 84 na 98 dolarů. Rostou třeba také farmaceutické firmy v očekávání větších tržeb po uvolnění trhu a rozmetání Obamovy zdravotnické reformy - nebo banky a naftařské firmy.

Tu největší – ExxonMobil – dosud vedl nový Trumpův ministr zahraničí Rex Tillerson, předpoklad je tedy takový, že za Trumpovy vlády se jí nepovede špatně. Vidina protekce pomáhá i jiným společnostem z Top 30: na index měl poslední dobou největší vliv vzestup akcií investiční banky Goldman Sachs, které letí vzhůru mimo jiné díky skutečnosti, že Trump se ve vládě obklopuje několika jejími bývalými a současnými zaměstnanci a že se očekává volnější regulace pro celé odvětví.

Navíc je tu číselná hříčka: konstrukce Dow Jones je taková, že nejdražší akcie z celé třicítky, což je shodou okolností právě Goldman Sachs, má v indexu také největší váhu. Kdyby rostla jiná akcie, na indexu by se to tolik neprojevilo, ale protože posílil právě největší tahoun, šel nahoru i celý index. Kdo by se chtěl zkusit na této vlně svézt a dát do amerických akcií vlastní peníze (zprostředkovat takový nákup je dnes u českých bank a brokerských společností běžná služba obnášející pro klienta ve finále jen několik kliků), musí věřit, že Trumpova politika bude skutečně účinná. Jinými slovy sázka na další růst je sázkou na Trumpa, i když rekordní úroveň americké burzy není samozřejmě jen jeho dílo.

Americká ekonomika je už delší dobu v dobré kondici, nezaměstnanost je nyní v USA nejnižší od roku 2007 a prognózy dalšího vývoje nebyly špatné s Trumpem i bez Trumpa. To mimo jiné dobře ukazuje aktuální politika americké centrální banky, která funguje nezávisle na vládě (Trump její šéfku mimochodem opakovaně kritizoval) a která už loni symbolicky ukončila dlouhotrvající éru levných peněz a začala zvedat úrokové sazby, v čemž by měla letos pokračovat. To mimo jiné pomáhá zvedat americký dolar, který je vůči zbytku světa nejsilnější za třicet let. Paradoxem je, že nový prezident je v úřadě do značné míry díky vlně frustrace a zlosti. Skutečnost je taková, že Trump rozhodně nezdědil spálenou zemi, nýbrž ekonomiku uprostřed rozjezdu – a je otázka, jestli jeho recepty umožní v jízdě pokračovat, nebo ne. Od toho se bude odvíjet i další vývoj na burze.

Nicméně pokud jde přímo o Dow Jones, růst má tak trochu zabudovaný už genech. Za prvé proto, že do jeho vývoje se nezakusuje inflace: index roste s tím, jak stoupají ceny, proto v dlouhodobém horizontu míří vzhůru, aniž to nutně znamená růst reálného bohatství. Za druhé proto, že třicítka společností, z jejichž akcií se index počítá, se v čase průběžně mění – v neprospěch těch, kterým se nedaří a na jejichž místo nastupují nové podniky, kterým se naopak daří. Z původní sestavy je v dnešní třicítce už jen General Electric. Stará škola typu AT&T nebo Kodak je pryč, aby bylo místo pro módní značky jako Apple nebo Nike. Historická hranice 20 tisíc bodů tak jednoho dne musela padnout, stejně jako jednoho dne padne i 40 tisíc. Otázka je kdy.