Světlík: Miliardy platit Beranovi nebudu

Majitel strojírenské skupiny Vítkovice Jan Světlík už dostal písemný rozsudek pražského rozhodčího soudu, a má tak do tří dnů zaplatit finančníku Davidu Beranovi celkem 1,85 miliardy korun. Obří suma je podle rozhodců náhrada za 45 procent akcií Vítkovic, o něž David Beran před lety prohrál se Světlíkem soud. Beran je totiž prodal dál, ačkoliv Světlík na ně měl podle akcionářské smlouvy předkupní právo.

Podle původního verdiktu tak měl akcie dostat Světlík a Beranovi za ně dát 78 milionů korun. Beran se ale obrátil nedávno na další arbitráž a ta mu dala za pravdu, že hodnota akcií byla vyšší, tudíž mu vznikla škoda 1,69 miliardy. I s úroky se nyní suma vyšplhala na výše uvedených 1,85 miliardy. Světlík ale nic platit nehodlá. Obrátí se na soud, aby platnost rozhodčího nálezu odložil. Podle něj šlo o nezákonné rozhodnutí, kdy navíc jeden z rozhodců měl být podjatý. „Máme dost podkladů k žalobě na zrušení nálezu a okamžitě ji podáváme. Vylhaný nárok si nic jiného nezaslouží,“ komentoval to Světlík.

David Beran na výsledku arbitráže, a tedy i zaplacení celé sumy trvá. Za vylhané naopak považuje argumenty Světlíka o nezákonnosti verdiktu. „Rád bych se nyní seriózně dohodl s panem Světlíkem na způsobu úhrady tohoto dluhu. Opakuji, že mi vždy šlo o spravedlivé vyrovnání. Věřím, že se s panem Světlíkem dohodneme na takovém postupu, který by zejména nepoškodil samotný vítkovický holding,“ vzkázal dnes Beran ostravskému magnátovi.

S oběma aktéry kauzy jsme v srpnu přinesli rozhovor:

Jsou od pohledu jako oheň a voda. Kulaťoučký průmyslník, majitel ostravského kolosu Vítkovice Holding, nositel státního vyznamenání Jan Světlík a na druhé straně elegantní, dlouhovlasý finanční dravec pobývající často v Alpách či Karibiku, majitel firmy na půjčky a dobývání pohledávek Profireal Group David Beran. Před 12 lety je k sobě svedla náhoda, když Světlík sháněl peníze na privatizaci části Vítkovic. Beran mu je půjčil a dostal za to téměř polovinu akcií obří strojírenské firmy. Už za dva roky se však jejich cesty rozešly a od té doby, tedy neuvěřitelných deset let, se o akcie táhnou spory před nejrůznějšími soudy a arbitrážemi.

Jan Světlík: Tehdy už Beran nebyl akcionářem

Autor: HN

Jak si vysvětlujete, že ve vašem sporu o akcie s Davidem Beranem rozhodovaly dvě arbitráže?

Je to snaha Davida Berana vyvolat dojem, jako by se první arbitráží věc neuzavřela. Ale pro nás, stejně tak jako pro Nejvyšší soud a Ústavní soud, je to věc zcela uzavřená. Na základě platného odstoupení od smluv z roku 2002, kterými jsem akcie původně prodal Davidu Beranovi a v nichž byla rozhodčí doložka, se řešila arbitráž v letech 2007 až 2008. V roce 2008 rozhodla a soudy pak potvrdily, že si vzájemně vracíme plnění ze smlouvy. Tedy David Beran mi má dát akcie a já jemu vrátit původní cenu, za kterou je ode mě tehdy koupil, což mimochodem bylo 72,9 milionu korun, ne 78 milionů.

Čili jasné vzájemné si vrácení plnění ze zrušené smlouvy. Konstrukci, že by měl chtít něco navíc, si vymyslel pouze David Beran. Rozhodci nyní vůbec neměli právo o věci znovu jednat. Není žádná jiná smlouva mezi mnou a panem Beranem, ani žádná jiná rozhodčí doložka. Musím říct, že jsem ještě neviděl, aby arbitráž jednala bez platné rozhodčí doložky, když my navíc od prvního momentu namítáme, že rozhodovat nemůže.

Na druhou stranu, ani těch prvních 73 či 78 milionů korun za akcie jste doposud Davidu Beranovi nevyplatil. Proč tento spor trvá tak dlouho a už jste se nevypořádali?

To je jednoduché, je to finanční plnění – vrácení původní kupní ceny 72,9 milionu – proti fyzickému vydání akcií. Ty jsem nedostal a dodnes je pořád nemám. To není jednosměrné, ale obousměrné vypořádání. Jinak to ani být nemůže. Akcie leží roky v soudní úschově a dělá si na ně nárok skupina KKCG, která se dovolává k Nejvyššímu soudu. To, že to tak je, umožnil Beran chytristikou, kdy dal akcie do soudní úschovy, přestože je měl vydat mně. Což je věc, která se roky soudí.

Z čeho byla podle vás rozhodčím soudem částka 1,69 miliardy korun za původní podíl Davida Berana odvozena?

Tu si napsal Beran v žalobě k rozhodčímu soudu a rozhodci mu ji jen tak přiznali. Prý jsem se o ni obohatil při navýšení základního kapitálu v roce 2010. To je další nesmysl. On v té době už dávno akcionářem nebyl, smlouvy jsem platně zrušil v roce 2006, arbitráž k nim rozhodla v roce 2008. Navýšení kapitálu v roce 2010 se ho vůbec nemohlo týkat. Platná smlouva není, platná rozhodčí doložka není, Beran není akcionářem, přesto chce něco v souvislosti se zvyšováním základního kapitálu z roku 2010. Na kterém jsem mimochodem nic nemohl získat, můj podíl ve firmě zůstal stejný, naopak sám jsem musel do firmy zaplatit emisní kurs nových akcií. Nevěřil bych, že se tím bude vůbec rozhodčí senát zabývat. Navíc, když jsme tohle samozřejmě jasně doložili a jsou to i veřejně dávno známé věci. Pořád věřím, že je Česká republika právní stát, který nebude na něčí přání ohýbat právní zásady respektované od dob starého Říma.

Podle Vás se arbitrážní doložka z vaší původní akcionářské smlouvy na tento nový spor o hodnotu akcií nevztahuje a soud to tak vůbec neměl řešit. O jaké akcie se nyní ale vlastně arbitráž vedla, původní nebo nové?  A není právě v tom „zakopaný pes“?

To je podvodná konstrukce, kvůli které jsme podali na Berana i dva rozhodce trestní oznámení. Prostě je to podvod, který vypadá asi takhle: koupíte si akcie za 72,9 milionu, pak je máte vrátit zpátky a proti vrácení máte nárok dostat tytéž peníze zpět. Firma ale jede dál a navýší základní kapitál, nové akcie platně upíšou akcionáři. Vy už akcionář mnoho let nejste, ale vzpomenete si, že kdybyste náhodou ještě byla, tak byste asi – pokud byste se dobře vyspala - upisovala taky. A z toho snu vyvodíte, že i když jste nic neupsala a ani nemohla, jelikož už jste nebyla akcionář, někdo vám má přesto něco doplatit navíc k původní ceně původních akcií, kterou máte dostat. Je to blábol, ale zkouší to.

Víte, proč rozhodčí soud Vaše námitky nepřijal a arbitři považovali za možné spor řešit a rozhodnout?

Rozhodci jsou pražští advokáti a já si můžu myslet cokoli. Museli jsme navrhnout i jednoho rozhodce do senátu, přestože jsme zase hned namítali, že se to soudit vůbec nemá – kdybychom to neudělali, jmenoval by ho rozhodčí soud za nás. Jak to pochybné rozhodnutí vzniklo, se dočteme snad až v písemném vyhotovení rozhodčího nálezu. Ten zatím není a ústní verdikt byl vynesený bez zdůvodnění. Což je taky zajímavá věc. Divil bych se tomu, i kdyby šlo o pár korun, a tady se mluví o miliardách - a nikomu nepřijde divné, že je rozhodnutí vyneseno asi minutu po jednání senátu a nikdo ani neví, jak a proč se k němu dospělo. To není jen o našich připomínkách, že rozhodčí senát neměl o věci jednat, ale o celém systému, kdy se ignoruje fakt, že už je to od roku 2008 rozsouzeno a potvrzeno i Ústavním soudem. A předsednictvo rozhodčího soudu jako instituce se k pravomoci rozhodovat vůbec nevyjadřovalo – my jsme rozhodcům v průběhu řízení navrhovali, ať se předsednictva rozhodčího soudu zeptají, což podle jeho pravidel lze, ale oni to neudělali. Asi nechtěli slyšet odpověď.

Na rozhodnutí chcete podat žalobu. Když prohrajete, připouštíte možnost, že budete muset svůj vlastnický podíl ve Vítkovicích prodat, abyste takovou sumu dal dohromady?

To je nesmysl. Vůbec to nepřipouštím. Když se můžeme soudit už deset let, klidně můžeme i další roky.

Co Vám dekáda tahanic o akcie řekla o české justici?

Já bych to tak negeneralizoval. Ono je to taky o lidech. Samozřejmě, že tenhle poslední příběh je vrchol arogance k systému a pravidlům. Ale to předvedl Beran a jím zmanipulovaní rozhodci. To není věc celé justice. Naopak jsem přesvědčený, že normální soudy tento absurdní nález zruší.

David Beran: Nechci poškodit Vítkovice

Autor: HN

Jak vysvětlujete argument Jana Světlíka, že nedávná arbitráž už neměla právo cokoliv rozhodovat, protože spor o akcie uzavřela předchozí arbitráž v roce 2008?

To je pouze interpretace pana Světlíka, kterou se snažil argumentovat i v průběhu rozhodčího řízení. Pokud by jeho tvrzení byla pravda, tak by se rozhodčí soud v průběhu celého řízení, které trvalo více jak rok, s tímto argumentem vypořádal tak, že by mu dal za pravdu; to se však nestalo.

Rozhodčí soud nyní rozhodoval o úplně jiné věci. Předchozí soudní spory, které jsem vedl proti panu Světlíkovi, byly na zrušení rozhodčího nálezu z roku 2008, na základě kterého jsem musel panu Světlíkovi vydat své akcie. S takovým rozhodnutím jsem nesouhlasil a chtěl získat své akcie zpět. To se mi bohužel skutečně nepodařilo a moje žaloby byly zamítnuty. Rozhodl jsem se tedy logicky přistoupit k dalšímu kroku, a to uplatňovat neoprávněné obohacení pana Světlíka, který ode mě získal majetek v řádech mnoha miliard korun, přičemž by mi měl za něj zaplatit pouze desítky milionů korun.

Souhlasíte s tím, že jste nemohl být poškozen navýšením kapitálu ze strany Jana Světlíka v roce 2010, protože tehdy už Vám akcie nepatřily?

Ale nyní v podstatě nešlo vůbec o to, zda jsem byl či nebyl poškozen navýšením kapitálu v roce 2010. V rozhodčím řízení se rozhodovalo o mém nároku na vydání bezdůvodného obohacení, které získal pan Světlík tím, že jsem mu byl povinen vydat akcie v hodnotě miliard korun za protihodnotu v podobě desítek milionů korun.

Z čeho přesně vychází suma 1,69 miliardy korun, kterou by Vám měl Světlík zaplatit?

Částka byla stanovena na základě posudku soudního znalce.

Chcete spíš akcie Vítkovic, anebo peníze?

Mně jde pouze o spravedlivé vyrovnání. Nebráním se žádným jednáním o jeho podobě. Je na něm, zda je Pan Světlík schopen o takovém vyrovnání jednat.

Jste ochoten se dohodnout?

Mým cílem není jakkoli poškodit pana Světlíka, nebo snad samotné Vítkovice. Samozřejmě, že jsem ochoten se panem Světlíkem dohodnout, případně i na způsobu splacení částky, pokud není schopen celou sumu uhradit najednou. Jediné, o co mi jde, je - jak již jsem uvedl - spravedlivé vyrovnání.

Co Vám dekáda tahanic řekla o české justici?

Nechci a nebudu komentovat českou justici. Je to pro mě životní zkušenost, která každého z nás někam posouvá. Nejsem typ, kterého by uspokojovalo vedení soudních sporů nebo právních bitev, ale považoval jsem to za nutné k tomu, abych ochránil své zájmy a svůj majetek.