V Černé Hoře přibývá útoků vůči žurnalistům, ale diktatura to není

Před pár týdny došlo v Černé Hoře k napadení investigativní novinářky Olivery Lakić. Přímo před jejím domem v centru hlavního města Podgorici ji postřelil zatím neznámý útočník. V poslední době v Černé Hoře přibývá ať již fyzických útoků na novináře či nejrůznějších případů jejich zastrašování, jen málokdy se však tyto incidenty vyšetří. Bližší informace týkající se útoku i současné situace v Černé Hoře poskytuje přední český montenegrista František Šístek z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd na Univerzitě Karlově.

Čím se zabývá deník Vijesti, v němž působí postřelená novinářka Olivera Lakić?

Vijesti existuje 20 let a byl to první nezávislý deník v Černé Hoře. Po většinu 90. let mediální scéna v Černé Hoře fungovala podle zděděné struktury ze socialistické Jugoslávie: existovalo tam jedno státní rádio, jedna státní televize a jedny státní noviny. Vijesti byly tedy první nezávislé noviny, později následovaly ještě další. Zpočátku podporovaly spíš vládu premiéra Djukanoviće, jeho obrat směrem k západu a cestu Černé Hory k nezávislosti. Před referendem v roce 2006 list Djukanoviće podporoval velmi výrazně – A přestože se zabýval investigativní žurnalistikou, přivíral oči i nad některými negativnějšími aspekty jeho působení. Nicméně po roce 2006, kdy Černá Hora získala nezávislost, se deník začal k Djukanovićovi stavět poměrně vyhraněně. Od té doby je velmi kritický jak vůči jeho vládě, tak vůči nešvarům černohorské společnosti.

Jakou má Vijesti reputaci v černohorské společnosti?

Část obyvatel deník čte, byť obecně v Černé Hoře i na Balkáně klesají náklady novin. U části populace ale jejich obrat způsobil nedůvěru, protože dnes stojí na druhé straně barikády.  Často v nich dostávají prostor například politické strany srbské nacionalistické orientace nebo srbská pravoslavná církev, která se vyznačuje právě silným nacionalismem -  takže Černohorci jsou ve vztahu k těmto novinám rozpolcení stejně, jako jsou rozpolcení v politice. Nicméně útok na Lakić vzbudil všeobecné pobouření a napříč politickým spektrem není nikdo, kdo by jej neodsoudil.

Olivera Lakić byla již jednou fyzicky napadena, patří k předním novinářům v Černé Hoře?

Je známá jako investigativní novinářka zabývající se hospodářskou kriminalitou a kauzami s politickým přesahem. V Černé Hoře ale existují i známější novináři, kteří zároveň vystupují např. v televizi.

Lakić psala i o korupci nejvyšších politiků, spojuje se její napadení s konkrétní kauzou?

Zatím takhle daleko nejsme a podrobnější informace nemáme. V tom je právě problém: pokud je útok reakcí na něco, čím se zabývala, bude těžké to zjistit, protože Lakić v posledních měsících psala o řadě případů. O mafiánských klanech a korupčních kauzách spíš lokálního charakteru, ale zároveň o podezřeních, která vedla k nejvyšším místům. V jedné kauze s potenciálně větším přesahem šlo např. o pašování tabáku a ilegální výrobu cigaret na černohorském území. Pokud by byla pravda, že k tomu dochází, tak by se to mělo dít s vědomím části pohraničníků, a tím pádem i s vědomím přinejmenším části státních orgánů. Toto byl jeden z jejích větších posledních článků; ale konkrétně nikdo zatím nic neví, o motivech útoku se spekuluje.

Probíhající vyšetřování tedy k výsledkům nedošlo?

Zatím ne. Bohužel to v Černé Hoře není jediný případ, v posledních letech přibývá jak takových zastrašujících útoků vůči žurnalistům, nedávno jednomu novináři před domem vybuchlo auto, tak přímo fyzických útoků. Velmi často nebyly řádně prošetřeny a nedošlo se k úplně jasným závěrům, což platí i pro útoky na novináře z Vijesti. Je otázka, zda se něco dozvíme.

V jakém stavu se dnes nachází mediální scéna v Černé Hoře?

Samozřejmě jsou tu různé tlaky, zájmové skupiny - a jak jsem říkal, útoků na novináře v posledních letech přibývá. Není to ale rozhodně diktatura, kritika vlády nebo Djukanoviće osobně „kvete“ již dlouho. Dnes také samozřejmě řada lidí čerpá informace prostřednictvím internetu. V neposlední řadě jsou k dispozici média srbská či média z dalších bývalých jugoslávských zemí, takže to určitě není uzavřená země. Část opozičního tisku je vůči vládě velmi ostře vyhraněná, existuje tu i investigativní žurnalistika. Na to, jak je Černá Hora poměrně malá země, řekl bych, že je relativně názorově pestrá.

Po útoku na Oliveru Lakić vyšli demonstranti do ulic, jak velké byly protesty?

Vyšly stovky lidí, což jsou protesty větší, ale ne úplně masové. Černá Hora má tři čtvrtě milionu obyvatel, ale když probíhaly politicky motivované demonstrace, v hlavním městě v Podgorici dokázaly vyjít i tisíce lidí. Takže ano, byly tu protesty, ale nedají se označit z úplně masové.

Případu je věnovaná poměrně velká mezinárodní pozornost, kriticky se vyjádřily i evropské instituce. Černá Hora má přitom ambici v horizontu několika let do EU vstoupit – reaguje vláda pod tímto mezinárodním tlakem jinak než u předchozích případů?

Zatím se nestalo, že by vláda útoky na novináře např. vůbec neodsoudila. Samozřejmě tento útok se stal v centru Podgorici a týkal se novinářky z předního opozičního listu, takže byl jednoznačně odsouzen všemi politickými představiteli. Co z toho kdo vyvodil, se lišilo podle politické orientace. Samozřejmě fakt, že se ozvala EU a že o kauze referovala řada evropských médií, vede k větší míře distancování a medializaci případu.

Může z celé situace někdo politicky profitovat?

To je samozřejmě hypotetická otázka. Byl to zjevně útok výstražný. Tím to nechci bagatelizovat, ale v Černé Hoře se zbraněmi umí zacházet leckdo, dochází tam k různému vyřizování účtů… Ale toto byla skutečně jedna rána tak, aby Oliveru Lakić nezabila, byla celkem jasně „pouze“ výstražná. Budeme-li přemýšlet o tom, komu by to v tuto chvíli vyhovovalo, připomněl bych, že v Černé Hoře před měsícem proběhly prezidentské volby a vyhrál je zmiňovaný dlouholetý premiér Djukanović, který je i předsedou vládnoucí strany. Teď se chystají volby obecní včetně voleb v hlavním městě Podgorici, v kterém žije třetina obyvatel, takže jsou pro kohokoliv v politice klíčové. Nemyslím si, že by bylo v zájmu vládnoucí Demokratické strany socialistů, aby k něčemu takovému došlo a aby se na Černou Horu obrátila takhle negativně pozornost. Z tohoto hlediska jsem trochu skeptický vůči spekulacím, že v útoku měla prsty černohorská vláda, jak někteří tvrdí.