Trump sází na jaderné zbrojení. Vrací se atmosféra studené války?

Jestli zní něco jako ozvěny minulého století, pak jsou to zprávy o jaderných hlavicích a raketách středního doletu. Tahle tématika se v Evropě řešila v 80. letech a skončila podpisem Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) v prosinci 1987 ve Washingtonu. Ano, to byly ty legendární doby, kdy se spolu scházeli Michael Gorbačov a Ronald Reagan, pomalu se blížil pád Berlínské zdi a s ní i konec studené války.

INF je považována za klíčovou dohodu, díky níž bylo zlikvidováno 2692 raket schopných nést jaderné hlavice na vzdálenost 500 - 5000 km. Krok byl důležitý především pro stabilitu Evropy: předcházela mu vystupňovaná kampaň rozmisťování raket SS-20 na ruské straně a pershingů, tedy raket s plochou dráhou letu, na straně americké. Pamětníkům jistě dodnes zmíněné názvy nabudí příslušnou atmosféru. Ale abychom se dostali k věci: v sobotu oznámil Donald Trump na předvolebním mítinku, že klíčovou dohodu INF hodlá vypovědět a tento týden odjel věc projednat jeho poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton do Moskvy.

Načasování nejspíš skutečně souvisí s předvolební kampaní, ve Spojených státech se za dva týdny konají klíčové volby do Kongresu a prezident se snaží vypadat jako muž činu. Ve stejnou chvíli, kdy hrozí vypovězením letité jaderné dohody, zároveň nahlas uvažuje o rozmístění americké armády na jižní hranici země, k níž se blíží dav přistěhovalců ze střední Ameriky, a vyhrožuje několika tamním malým zemím odstřižením od zahraniční pomoci.

Jinak je nicméně vypovězení INF zcela v souladu s myšlením prezidenta Trumpa a jeho poradce Boltona. Prezident mluvil o modernizaci jaderného arzenálu už během kampaně. A o porušování zmíněné dohody ze strany Ruska se zmiňovali již členové předchozí Obamovy administrativy v roce 2015: Rusko vyvíjí nové raketové systémy, ale tvrdí, že létají na menší vzdálenost než 500 km, a tudíž smlouvu neporušují.

Američané si myslí opak a věc nelze ověřit, protože protokoly o inspekcích již před lety ztratily platnost a v napjaté atmosféře mezi oběma zeměmi nebyly obnoveny. Bolton je známý zastánce tvrdé ruky, stavěl se ostatně proti odzbrojovacím pokusům předchozí administrativy a o INF a o nutnosti jejího zrušení psal sám ještě před tím, než jej Trump uvedl do funkce. K tomu dodejme, že jeho uvažování má svou logiku: smlouva INF se týká pouze Spojených států a Ruska, ale mezitím podobné rakety vyvinuly další země, především Čína, a na ty se dohoda nevztahuje.

Rusové proti americkému kroku aspoň oficiálně protestují, ale vývoj nových systémů zastavit zjevně nehodlají a urputné jaderné zbrojení probíhá i na americké straně. Není to v žádném případě dobrá zpráva. Na jaderné zbraně obou velmocí jako bychom všichni zapomněli s tím, že zmizely spolu s onou Berlínskou zdí a atmosférou studené války; ale opak je pravdou. Staré dohody dobíhají, v roce 2021 přestane platit smlouva Nový start a po ní se v podstatě očekává třesk v jaderném zbrojení. (Situaci jsme podrobněji popisovali v Respektu: Neklid v jaderném klubu).

Donaldu Trumpovi nelze upřít, že se mu podařilo zklidnit situaci okolo jaderného programu Severní Koreje. Zároveň se ale snaží vyhrotit atmosféru okolo Íránu a nyní přichází na řadu Moskva. Trump se navíc nechal slyšet, že Američané teď budou zbrojit, dokud všichni nepřijdou k rozumu. Vzkaz se prý týká Ruska, Číny - a “kohokoliv, kdo chce hrát tuhle hru”.

Americký prezident zjevně sází na konfrontaci s tím, že zbytek světa nebude schopen držet se Spojenými státy krok. Vše se odehrává v atmosféře, kdy spolu Rusko a Spojené státy v podstatě nejsou schopny smysluplně komunikovat. V Kremlu nesedí Gorbačov a muž v Bílém domě se Ronaldu Reaganovi také příliš nepodobá.