Těsná volba

Ursula von der Leyen byla těsnou většinou devíti hlasů zvolena novou šéfkou Evropské komise. Získala 383 hlasů, potřebovala 374. To je dobrá zpráva, i když si lze samozřejmě představit lepší řešení.

Systém spitzenkandidátů, v jehož rámci jednotlivé poslanecké frakce volily už před volbami své kandidáty do vedení Evropské komise, dával smysl. Byl totiž krokem k otevřenější politice směrem k voličům, jakkoliv ti se potom ve volbách rozhodovali podle svých národních kandidátů na poslance.

Německá ministryně obrany von der Leyen byla naproti tomu vybrána evropskými premiéry za zavřenými dveřmi bez spolupráce s parlamentem, který v rámci pravidel komisi schvaluje.

Těsná volba vzbuzuje podezření slabého mandátu. Nakolik se ale výsledek odrazí ve fungování komise, ukáže teprve praxe. Rozhodování v Evropském parlamentu nelze posuzovat zkušenostmi z parlamentů národních. Při každém hlasování se hledá většina zvlášť a napříč politickými frakcemi. Na hlasování o evropských normách se tedy těsný poměr hlasů pro von der Leyen nemusí nutně negativně odrazit. Lze najít i výhody. Těsné hlasování lze vnímat svým způsobem jako lekci Evropské radě a jejímu pokoutnému výběru.

Zároveň je dobře, že se reprezentanti Unie dokázali shodnout a evropská politika pokročí dál. Nekonečné dohady, bezvýchodné hledání “ideálních” kandidátů a souboj parlamentu s Evropskou radou by k ničemu dobrému nevedly. Velmi různorodá bruselská politika je založená  kompromisu podstatně víc, než jsme zvyklí z národní úrovně - a ten je proto třeba ctít jako hnací motor evropských institucí.

Křesťanská demokratka Ursula von der Leyen měl blíž k podpoře pravé části spektra, bojovala tedy hlavně o hlasy levice. Té také naslibovala věci, která se teď mohou zdát obtížně splnitelné. Jde hlavně o usilovnější boj s klimatickou změnou nebo posílení sociálních opatření, jako je evropská minimální mzda. Slíbila do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů ještě výrazněji, než k čemu se v minulém období zavázal parlament — místo o 40% má jít o 50–55%. Jde o politický rámec, k jehož naplnění je dlouhá cesta.

Čeští reprezentanti ODS už na sociálních sítích podobné sliby kritizovali jako radikální zelenou ideologii. Problém je ale spíš v české optice, pro kterou se zdá být radikální už i pozice německé CDU. Rychlejší redukce skleníkových plynů je dnes v západní Evropě naprostým politickým mainstreamem a nelze čekat, že se to neodrazí i na práci nové Evropské komise.

Kromě ODS volbu Ursuly von der Leyen nepodpořili ještě komunisté, Okamurova SPD ani Piráti. Především u ODS je patrné, že se její evropská politika ještě víc posune do radikálních pozic, kde jsou už  komunisté i SPD.