Tak nám osvobodili Lópeze

Venezuelský opoziční vůdce Juan Guaidó podnikl v uplynulých hodinách další pokus o uchopení moci, tentokrát s podporou části venezuelské armády. V tuto chvíli vše nasvědčuje tomu, že vyprovokovat celonárodní povstání se mu po prvních napjatých hodinách nepodařilo. Situace je nicméně stále nejasná a opozice vyzývá k dalším mohutným demonstracím, jež by se dne měly konat ve středu.

Pokus začal v úterý brzy ráno, kdy někteří příslušníci tajných služeb SEBIN  vypověděli poslušnost vládě Nicoláse Madura a osvobodili z domácího vězení jednu z klíčových postav opozice, Leopolda Lópeze. Charizmatický předák, který byl letos v lednu jedním z architektů jmenování Juana Guaidóa dočasným prezidentem, se pak objevil na záběrech pořízených před vojenskou leteckou základnou La Carlota, poprvé od roku 2014 na svobodě.

Pod kontrolou

Juan Guaidó, uznávaný více než padesátkou zemí včetně Česka jako vrcholný představitel země, tam v tříminutovém videu oznámil zahájení Operace svoboda a vyzval armádu a obyvatelstvo  k povstání. Letecké složky armády jsou ve Venezuele (ale také třeba v sousední Brazílii) tradičně považovány za elitní a jejich příslušníci za nejméně manipulovatelné režimem. Na pomoc skupině vojáků a opozičních vůdců vzápětí vyrazili demonstranti a před základnou došlo zjevně k ozbrojenému střetu, ale do jejích prostor opozice nepronikla.

Další vývoj byl chaotický, Guaidó se spolu s Lópezem objevili na několika místech Caracasu v čele demonstrací, nepokoje se odehrávaly i v několika dalších venezuelských městech - a na hranici s Kolumbií se s nabídkou pomoci objevili venezuelští vojáci, kteří v uplynulých měsících dezertovali z venezuelské armády a uprchli přes hranice.

Režim tentokrát reagoval dramaticky a neváhal sáhnout k násilí. Po sociálních sítích i v médiích kolovaly záběry bílých obrněných vozidel najíždějících do demonstrantů, je slyšet střelba. Některé zdroje hlásí jednoho mrtvého a několik zraněných. Vše nasvědčuje tomu, že postup vlády uspěl a že loajální armádní složky dostaly už během úterních dopoledních hodin situaci pod kontrolu.

Hlava režimu, Nicolás Maduro, se až do večera pohyboval na neznámém místě. Kolovaly pověsti, že se chystá k útěku na Kubu, ale Maduro vyvrátil, když se večer objevil obklopen režimními a vojenskými špičkami v prezidentském paláci a přednesl hodinový projev. Pokus opozice popsal jako “šarvátky připomínající převrat” a snažil se dávat najevo, že má situaci pevně ve svých rukou.

Do jaké míry je to pravda, je obtížné odhadnout. Nejvýznamnější zahraniční podpory se povstání dostalo ze Spojených států: poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton veřejně v projevu ze zahrady Bílého domu “prozradil”, že špičky venezuelského režimu již delší dobu vyjednávají pod záštitou USA s venezuelskou opozicí  o odstranění Madura a předání moci.

Bolton jmenoval těžké váhy včetně ministra obrany, velitele prezidentské stráže nebo předsedy nejvyššího soudu a vyzval je, aby dostáli svým slibům a začali jednat. Pochybnosti vládly okolo šéfa tajných služeb, částečně proto, že se na svobodě ocitl opoziční předák López, kterého měli v domácím vězení hlídat, částečně proto, že o něm nebylo celý den nic známo. Při večerní demonstraci jednoty režimu ale bylo vše při starém. Co přesně se v zákulisí odehrávalo, zda režimní špičky skutečně hrají dvojí hru, nebo zda se Bolton snaží zasévat nedůvěru a paniku v řadách obklíčeného režimu, není možné zjistit.

Stovky ruských poradců

Situace v zemi je totiž zásadně asymetrická. Venezuela prochází naprostým ekonomickým kolapsem, ale silové složky jsou pevně v rukou režimu. Tomu zásadním způsobem pomáhají stovky kubánských a ruských “vojenských poradců”, kteří drží armádu pod dohledem, a především Kuba funguje jako jakási vnější tajná služba zajišťující pořádek v řadách venezuelského bezpečnostního aparátu.

Zahraniční podpora má naopak podobu sankcí a oficiálních diplomatických gest. Zahraniční spojenci opozice opakovaně odmítají silové řešení krize, výjimkou jsou Spojené státy, které se ovšem  zjevně k žádné vojenské intervenci nechystají - a o schopnosti prezidenta Donalda Trumpa věnovat krizi v Latinské Americe soustředěnou pozornost panují pochyby. Madurův režim naopak podobné zábrany nemá, do země od vypuknutí krize přicestovaly stovky ruských poradců doprovázené letouny plné zbraní.

Situace ve Venezuele zůstává nadále chaotická. Část opozice je po úterním pokusu rozprášená na spřízněných ambasádách: vojenští velitelé údajně na velvyslanectví Brazílie, zmíněný Leopoldo López se i s rodinou uchýlil nejdříve na chilskou ambasádu a později na španělský konzulát. Pokud povstání skutečně selže, bude to již druhý neúspěšný pokus od letošního ledna. A vyhlídky opozice v takovém případě nebudou zrovna růžové.