Ústavní soud v případu Nikulin zpřesnil pravidla

Ústavní soud dospěl k tomu, že bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán porušil v případě údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina zákon. Tím, že nepočkal na definitivní vyřešení jeho žádosti o azyl. Konkrétně Nikulin u soudů žádal přezkoumání, že ochranu nedostal. Než řízení doběhlo, ministr Pelikán ho vydal do USA. Na samotném vydání úterní rozsudek nic nemění, Nikulin je v Americe a už se z ní nevrátí. Bude zde souzen, a pokud porota uzná jeho vinu, půjde za oceánem do vězení.

Rozhodnutí ÚS znamená to, že z pohledu strážců konstituce Robert Pelikán formálně pochybil. Nejde o bránění spravedlnosti a ohýbání zákona, soud zpřesnil výklad procesních předpisů. Odteď je bez jakékoliv pochybnosti jasné, že jakýkoliv příští šéf justice – bude-li rozhodovat o podobné věci – tak bude moci učinit až poté, co budou u soudů vypořádány námitky proti zamítnutí azylu.

„Kdyby ÚS takový postup, respektive rozhodnutí ministra jako protiústavní nezrušil, mohl by přispět k tomu, že k takovému ústavně nesouladnému předčasnému postupu ministra dojde i v budoucnu, čemuž je u takto vysoce závažného a obtížně napravitelného typu zásahu nutno jednoznačně předejít,“ zdůvodnil v nálezu soudce zpravodaj Radovan Suchánek.

Vydání Nikulina provázel od jeho zatčení v Praze v říjnu 2016 zvýšený diplomatický zájem. Kromě Ameriky, která na něj vydala mezinárodní zatykač, o něj náhle projevilo zájem i Rusko – a politici obou zemí lobbovali u českých úřadů za svůj nárok. Poté, co zdejší justice po několika odvoláních Nikulinových právníků rozhodla, že hacker může být vydán do obou zemí, vstoupil do věci ministr spravedlnosti Pelikán a poslal ho do USA.

Že se tak zachová, avizoval Pelikán dopředu v řadě neformálních rozhovorů. Jak později oficiálně vysvětlil, vedlo ho k tomu především to, že americká žádost byla z jeho pohledu mnohem lépe podložená, a ruskou naopak považoval za účelovou. Původně jasná věc se pro ministra Pelikána nečekaně zkomplikovala ve chvíli, kdy se kvůli hackerovi dostal pod tlak prezidenta. Miloše Zemana o to žádal jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Český prezident se tak s Pelikánem dvakrát sešel a naléhal na něj, aby Nikulina vydal Rusům.

Česko ruského občana Jevgenije Nikulina zadrželo v Praze původně na žádost FBI, zatykač vydal americký soud v Kalifornii kvůli podezření, že se Nikulin naboural do počítačových sítí společností LinkedIn, Dropbox a Formspring a zcizil z nich data sedmdesáti sedmi milionů uživatelů, mezi něž patří i řada vlivných lidí. Rusové o vydání žádají kvůli několik let starému podezření z trestného činu, který dlouho neřešili – spekulovalo se, že v žádosti jde hlavně o to dostat hackera z americké jurisdikce.

Američané si mysleli, že Nikulin mohl znát další hackery, kteří byli zapojeni do ovlivnění amerických prezidentských voleb. To byl další důvod, proč o Nikulina tolik stáli. Kalifornský soud v jeho věci dosud nerozhodl.