Piráti: Uber a Airbnb je třeba ošetřit zákony, ale Praze i pomáhají

Pirátské straně připisují nejnovější průzkumy vzrůst preferencí a velké šance na vstup do sněmovny. K jejich tématům patří informační otevřenost a jednou z věcí, o niž by v případě úspěchu mohli usilovat, je tzv. veřejná kartu soudce, které by zároveň bylo možné odvolat. „Je to mechanismus ke zvyšování kvality, zlepšuje chování na všech stranách,“ říká Jakub Michálek, místopředseda Pirátů, který vede klub strany v Zastupitelstvu hl. m. Prahy.

Jak by to fungovalo?

Tvořil by ji životopis soudce včetně toho, kdo jej navrhl do funkce. Potom soupis všech řešených kauz. Vypíchnuté by byly ty významné – třeba kde nadřízený soud konstatoval, že soudce porušil zákon, nebo způsobil průtah.

Čili problematické kauzy.

Ano. Nebo zajímavé kauzy. To není opatření kvůli tomu, že jsou všichni soudci grázlové. Mohl by tam být i rozsudek zajímavý z právnického hlediska.

Ty by vybíral kdo?

Soudce sám, mohl by mít možnost vybrat třeba tři případy-, aby byly viditelnější. Právě na tom se vytváří osobní zodpovědnost, nějak rozhodl - a to rozhodnutí si bude muset obhájit před odbornou obcí. Můžou to číst ostatní soudci, právníci, profesoři, mohou o tom vést kritickou debatu.

Takže by na veřejné kartě byly případy, které si soudce vybral jako svou vizitku, a pak ty problematické.

Ty, které vyšší instance zrušila kvůli pochybením, a ty které jsou důvodem navazujících řízení, hlavně kvůli průtahům. Včetně škody, kterou soudce svým průtahem způsobil.

Soudce by podle vás měl jednou za pět let hodnotit výbor v Senátu.

To ještě není jasné, je to můj návrh, posiluje dělbu moci. Dnes je soudce nevolený, nenese prakticky žádnou odpovědnost a ještě by chtěli soudci rozhodovat sami o sobě. To je absurdní a vede to k nízké kvalitě soudnictví.

Pak je tu hodnocení občany, tedy každým, kdo se soudcem přišel při výkonu jeho funkce do kontaktu. Jakou by tohle hrálo roli?

Informativní. Pro ty, kteří se dívají na kartu soudce, aby si udělali úsudek. A motivační pro soudce, aby se i při složitých kauzách snažil jednat s lidmi vstřícně. I když třeba účastníci prohrají, měli by říct: Ano, tohle řízení bylo dobře vedené. Jistě, část účastníků se vždycky bude mstít, ale musí tam být nějaký jasný vzorec. Když se obě strany soudního sporu shodnou, že řízení bylo špatné, a děje se to systematicky pět let, je to jasná indicie, že něco není v pořádku.

Nebojíte se, že to bude soudce nikoliv motivovat, ale stresovat? Když vám někdo vynadá na ulici, je to také pouze informativní, ale není to úplně příjemné.

Sebehodnocení musí snést každý řidič Uberu i každý jeho cestující. Podívejte, co musí snést politici.

Soudce, řidič Uberu a politik jsou přece jiné role. Soudce se zodpovídá spravedlnosti.

Je to mechanismus ke zvyšování kvality, zlepšuje chování na všech stranách, což je nutné, aby společnost líp fungovala. Soudce je veřejný funkcionář, který bere sto tisíc měsíčně, snést veřejnou kritiku je minimum.

Politici by podle vašeho návrhu soudce hodnotili. Neovlivnilo by to soudce, kteří budou rozhodovat o jejich trestní odpovědnosti?

Hodnocení bude probíhat jednou za pět let. To už jsou jiní politici.

Ale i kdyby, mohou si to ti jiní pamatovat. Soudci jsou prakticky neodvolatelní právě kvůli tomu, aby rozhodovali nestranně a nebojácně. Tohle ale zčásti zmizí, čím to nahradíte?

Transparentností onoho hodnocení, které bude zcela veřejné. Jinak soudce je odvolatelný v případech, které stanoví zákon.

Velmi obtížně.

Podle našeho návrhu by to bylo také obtížné. Má řešit hlavně dlouhý chvost justice, aby se obměňovala a přicházeli do ní výkonnější lidé.

Takže počítáte s tím, že by soudci běžně odcházeli a byli odvoláváni.

Samozřejmě. Části soudců by vadil veřejný dohled a odešli by sami. Na jedné straně je to super job: nemáte zodpovědnost, berete sto tisíc a nikde nejsou vidět výsledky vaší práce. Dodnes se nezveřejňuje judikatura nižších soudů.

Rozsudky jsou veřejné.

Ale musíte si podat žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím. To není reálná veřejnost a reálná kontrola.

O osudu soudce by na podnět senátorů měl rozhodovat kárný senát. Jak ten vznikne?

Na základě už existujících kárných senátů při Nejvyšším správním soudu. My bychom je jen chtěli vychýlit víc ve prospěch ne-soudců. Dnes jich je v kárném senátu polovina. Chceme vyloučit teoretickou možnost, že by se soudci navzájem chránili.

Ve vašem dlouhodobém programu také píšete: “Současný systém počítá s tím, že výkonná moc je se zákonodárnou mocí úzce propojena. V praxi to znamená, že vláda není hodnocena podle toho, jak vládne a spravuje zemi, ale podle toho, jaké navrhuje zákony. Vládnoucí koalice si uzurpuje nejen moc výkonnou – řízení ministerstev a přípravu rozpočtu podle priorit vlády – nýbrž i moc zákonodárnou – tvorbu zákonů. Parlament neplní svůj zákonodárný úkol.” Jak by to mohlo být jinak? Vláda vzejde z poslanecké sněmovny, která vzejde z voleb. Jak jinak zaručit zhmotnění výsledků voleb?

Jedním z řešení je klouzavý mandát, kdy není možné být ministr a poslanec zároveň.

To je ale maličkost. Když místo ministra A nastoupí náhradník B, bude hlasovat stejně jako by hlasoval pan A.

To není pravda.

Stranická disciplína se zpravidla dodržuje. Je to záruka, že bude plněn volební program.

Jak funguje koaliční vládnutí? Zákon se dohodne předem na radě a potom směřuje do poslaneckých klubů. V momentě, kdy ministři vlády nemají v poslaneckých klubech hlas, může to mít na rozhodnutí klubu vliv. Ministři nemohou tolik protlačovat politiku vlády.

To může mít vliv?

Posílí to kontrolní mechanismus. Aby se politika vlády příliš neodchýlila od programu strany. Je to korektiv. Poslanci budou autonomnější.

Čili v té větě jde zkrátka o to, aby ministr nebyl zároveň poslanec.

Ano. O oddělení funkcí. Pamatujete si Stranu zelených, když byla ve vládě? Měla čtyři ministry a šest poslanců. Vládní představitelé měli většinu v klubu, Poslanecká sněmovna nemohla kontrolovat vládu. Jak to asi fungovalo?

To byl dost výjimečný případ, zpravidla jsou ministři v poslaneckých klubech v menšině. Ať už to tehdy fungovalo jakkoliv, byl to problém Strany zelených, ne kontroly vlády Poslaneckou sněmovnou.

Nene, to je systémový problém.

Ještě slova: “vláda není hodnocena podle toho, jak vládne a spravuje zemi, ale podle toho, jaké navrhuje zákony.” Pomocí zákonů se vládne a spravuje země.

Správa neznamená navrhování zákonů. Správa je to, jak funguje ministerstvo, jestli fixlují zakázky, jak se naplňuje rozpočet.

Podle toho ministři samozřejmě hodnocení jsou.

Ano, ale ne primárně.

Nicméně vládne se pomocí zákonů.

Vládne se aplikací zákonů. Za to, jaké jsou přijaté zákony, zodpovídá sněmovna. Jde nám o to, aby vlády nedělaly legislativní smršť. Ale jistě, zákony předložit musí.

Ve své povolební strategii píšete, že nebudete spolupracovat s SPD, KSČM, nepodpoříte vládu s převahou ANO a pak s “osobami s korupční minulostí”. Kdo to posoudí?

Náš poslanecký klub.

Předpokládám, že kdo je na vašem vězeňském předvolebním autobusu, ten je nepřijatelný – Kalousek, Sobotka, Babiš.

Může se stát, že Andrej Babiš vyjde z trestního stíhání tak, že to udělal někdo jiný, ale osobně to nepředpokládám.

A kdyby byl Andrej Babiš v kauze Čapího hnízda očištěn?

Kdyby se to vážně stalo a kdyby neměl žádné kauzy…

…ale on už ji má. Čapí hnízdo, minimálně.

No právě. Myslím, že to bude velmi problematické, a myslím, že bude velký tlak na to, aby Andrej Babiš nebyl ve vládě po dobu trestního stíhání.

Z vaší strany?

Ze všech stran. A tak je to správně.

Jste pražským zastupitelem za Piráty, kteří často mluví o nových technologiích. Právě jim je připisován úspěch Ubere a Airbnb. Má s nimi Praha podle vás problém?

V jistém smyslu. AirBnb je jednou z příčin, proč se zvedá cena nájmů v centru Prahy - byť ne tou nejpodstatnější. Uber je zase neupravená konkurence standardnímu taxi. Je to hlavně velká výzva podívat se na současné regulace zákony a aktualizovat je. Pro digitální platformy jsou nepoužitelné.

O to jde, jsou tu tři možnosti: zakázat je, nechat je zcela volně, nebo hledat soužití.

Hledat soužití. Jako s každým novým vynálezem, na který není možné aplikovat technicky staré předpisy.

A je to nový vynález?

Ano, rozšíření digitálních platforem je podmíněné tím, že máme v kapse telefon a kolem sebe síť. Všechno dostupné - a to tu donedávna nebylo.

Ale platforma je jen nástroj, za kterým se skrývá stará známá služba. Nejde tu o sdílení, Uber je prostě taxík a AirBnb prostě hotel.

To je jasné. Zároveň jsou třeba u Uberu řidiči, kteří nejsou profesionálové. Nejezdí pravidelně, jen když mají volno. Je tu nutné jasné rozlišení, kdo je podnikatel a kdo – řekněme -  amatér. Nemá smysl, aby se na amatéry uplatňovaly všechny regulace. A to odlišení už známe, podle zákona o daních z příjmu je 30 000 ročně přivýdělek. Kdo si ročně vydělá víc, je profesionál a měl by podléhat regulacím.

V čem je tedy potíž? Proč takové emoce, když všechny nástroje máme?

Třeba tu vedeme naprosto stupidní spor, jestli má uber auto mít majáček taxi. To je nelogický nesmysl. Majáček slouží k přilákání k přilákání pozornosti, to Uber z podstaty nepotřebuje. Jediné, co je potřeba, je nálepka na kapotě, aby mohl být řidič v systému, magistrát jej mohl kontrolovat, a s jeho souhlasem za něj může firma Uber platit daně. A ať má profesionál, který jezdí s Uberem, připojištění vozidla. To samé platí o AirBnb.

Co je v případě AirBnb ona nevymáhaná regulace?

Opět nemusíme vynalézat kolo: když dnes máte hotelovou provozovnu, musí být ten prostor zkolaudovaný. Pochybuji, že každý byt nabízený dnes přes AirBnb takovou kolaudaci má, nebo by ji dostal. To by taky vneslo určitou korekci na trh lidí, kteří přes AirBnb pronajímají byty profesionálně.

Počítáte s tím, že obě firmy budou s úřady spolupracovat. To ovšem dělají nerady.

Samy to nedělají. Ale když změníme zákony a firmy uvidí, že stát si ví rady, tak rády začnou vyjednávat, co všechno by ještě mohly udělat a jak by mohly spolupracovat. Na druhou stranu si nemyslím, že by si politici měli na sdílenou ekonomiku nějak hodně došlápnout. Praze pomáhá, jezdí sem turisté a třeba díky Uberu jsou ušetřeni hrůzostrašných zážitků s nepoctivou částí zdejších taxikářů. Konkurence se hodí.