Němečtí Zelení jsou na vzestupu. S dechovkou a v krojích

V českých médiích se často objevují zprávy o posilování Alternativy pro Německo, kterou by podle průzkumů volilo kolem sedmnácti procent Němců. Kromě nacionalistů je však na vzestupu i strana z opačného politického pólu: Zelení. Ve víkendových zemských volbách v konzervativním Bavorsku se s velkou pravděpodobností stanou druhou nejsilnější partají - a podle celostátních průzkumů by je též volilo přes patnáct procent Němců (aktuální průzkumy najdete zde).

AfD a Zelení mají jednu společnou vlastnost: jsou jasně vyhranění. Na rozdíl od sociálních a křesťanských demokratů, které účast ve vládách velké koalice tlačí k velmi kompromisní, středové, programově málo výrazně politice. AfD jednoznačně sází na posílení národní suverenity, kritiku přechodu k obnovitelné energii, omezení imigrace na nezbytně nutné minimum a obecně - slovy jejího šéfa Alexandera Gaulanda – na obranu německého způsobu života před globalizací. Zelení se naopak k propojování světa staví pozitivně; prosazují ekologický, feministický, promigrační postoj.

Během cesty za reportáží z Bavorska, kterou si můžete přečíst v aktuálním tištěném Respektu, jsme navštívili také mítink Zelených v podhůří Algavských Alp. Hvězdou setkání v Immenstadtu byl šéf strany Robert Habeck, jehož německá média často označují za nejvíce “cool” politika v zemi.

Nestydět se před městy

Pozoruhodný byl hudební doprovod mítinku. Straně s levicovými, alternativními, až kontrakulturními kořeny vyhrávala místní dechovka. Není to ojedinělý příklad, jak se Zelení v Bavorsku snaží přilákat i konzervativní venkovské voliče. V kampani zdůrazňují konzervativní hodnoty své strany - ochranu stvoření, křesťanskou pomoc bližnímu, péči o domovinu. Katharina Schulze, jedna ze dvou lídrů bavorských Zelených, na mítincích v pivních stanech vystupovala v kroji - a vůbec to nepůsobilo křečovitě.

V podobném duchu se nesly i projevy lokálních kandidátů v Immenstadtu. “Bavorsko je už teď mnohem zelenější, než se zdá,” znělo sálem s pobídkou, že to je třeba prokázat i ve složení zemského parlamentu. “Odmítám tezi, že jsou města otevřená světu a venkov uzavřený. Během uprchlické krize 2015 se ukázalo, jak vitální občanskou společnost na vesnicích máme, nemusíme se před městy stydět,” dodával allgäuský zelený Thomas Gehring.

Ludwig Hartmann je se zmíněnou Katharinou Schulze druhý volební lídr v Bavorsku - němečtí Zelení mají vždy včele strany pár, muže a ženu. I on své priority představil s ohledem na venkov: omezit nepromyšlené zábory půdy pro stavbu skladů či supermarketů na okrajích měst a “chránit tak tvář Bavorska a srdce vesnického společenství, které leží v obchodech a na trzích v centrech obcí”. Postupně přestat používat jedy v zemědělství a zpomalit vymírání živočišných druhů v Bavorsku. Zaručit autobusové a vlakové spoje v hodinovém rytmu do každé vesnice v Bavorsku - “protože na tohle se obyvatelé v tak bohaté spolkové zemi musí spolehnout”.

A také podporovat z Bavorska ze všech sil EU, protože “nejlepší dárek, který nám naši rodiče dali, je mírová Evropa. Naše generace nese odpovědnost za obranu a prohloubení evropské integrace, kterou předchozí generace musely vybojovat”. Hartmann řekl, že se jeho Zelení chtějí po volbách stát koaličním partnerem konzervativní CSU a utvářet bavorskou politiku z vládních křesel.

Potrestat CSU

Posledním řečníkem byl zmíněný Robert Habeck, od zimy jeden ze dvou předsedů Zelených na spolkové úrovni. Habeck je málokdy k vidění v obleku a kravatě, na mítinku i v televizních debatách působí neformálně. V Immenstadtu vůbec neřešil konkrétní politiku, nenapadal soupeře, třeba Alternativu pro Německo slovem nezmínil. Jeho projev byl o stylu politiky a potřebě jej změnit.

“V posledních dvaceti třiceti letech se prosadil postoj, že stabilní jsou ty systémy, do kterých se politici pokud možno nepletou a kde je málo pravidel. To je fatální přístup. Tím politika vzdává sama sebe,” nezapře studovaného filozofa. V tomto duchu kritizuje loňskou volební kampaň a soupeření mezi Angelou Merkel (CDU) a Martinem Schulzem (SPD). “Bavili se jen o nuancích, jako by neměli vize vývoje společnosti, anebo se je neodvážili přetavit do slov.

"Přitom tu již byly zásadní problémy, které si žádají vysvětlení a odpovědi: problémy EU, nerovnost, nedostatek bytů, klimatické změny, příčiny migrace,” pokračoval Habeck. “Měli bychom se odvážit hledat radikální odpovědi na tyto problémy.” Nikoli radikální ve smyslu ujeté, dodal pak - radikální v tom smyslu, že problémy řeší od kořene. Jako příklad uvedl potřebu omezit Amazon, Google a další technologické giganty, které daně neplatí v Německu. Toho je ale možné docílit jen radikálním krokem - zdaněním na evropské úrovni, a tedy navýšením kompetencí ve výběru daní Evropské unii.

Tón a obsah Habeckova projevu byl spíše reflexí současného stavu Německa než konkrétní politikou. I když hovořil o konzervativní CSU, která nedělní volby vyhraje, ale velmi pravděpodobně utrpí historické ztráty. “Fundamentálním úkolem politiky je dostat ze společnosti to nejlepší - a nikoli probouzet v lidech to nejhorší,” prohlásil a kritizoval zhrubnutí jazyka v německé politice. A právě CSU, jejíž předáci ze slovníku AfD přebírali výrazy jako azylová turistika, podle něj přenesla zhrubnutí jazyka od populistů i do politického středu. A za to je podle Habecka důležité CSU u voleb potrestat: “Protože se vzdali prosazování toho pozitivního a optimistického v politice, podlehli pokušení získat hlasy jednoduše vyvoláváním strachů.”

Habeck pak analyzoval důvody tohoto selhání u strany, která v Bavorsku déle než 50 let bez přestání úspěšně vládne: “Zapomněli, že neexistuje právo na výhru, zapomněli, že volby je možné prohrát, že porážky k demokracii patří. Pro CSU není porážka něčím v demokracii normálním.” Proto prý kolem sebe strana házela rukama, zkoušela přilákat voliče nacionalistickými hesly a vyvolávala kvůli svým bavorským problémům vládní krize v Berlíně, které například koncem června přerostly až do evropských obav o osud Schengenu. “Proto jsou tyto volby důležité i daleko mimo Bavorsko,” vzkázal šéf Zelených.