Místo pláží vyráží Itálie do temných časů

V Itálii až do tohoto týdne probíhal fascinující experiment: společné vládnutí populistické levice a populistické pravice, konkrétně Hnutí pěti hvězd bývalého komika Beppeho Grilla a Ligy (dříve Ligy severu) Mattea Salviniho. Pokus sice trval 14 měsíců, ale příliš dobře nefungoval a Itálii teď dovedl na pokraj chaosu, když ohlásil demisi premiér Giuseppe Conte.

Většina komentátorů se shoduje, že další vývoj ve třetí nejdůležitější zemi Evropské unie je naprosto nevyzpytatelný. Po brexitu, plíživé německé recesi a potřebě sestavit novou Evropskou komisi má tak kontinent další bolehlav navíc.

Salvini zjevně zkazil tamním politikům i novinářům dovolenou, podařilo se mu svrhnout italskou koaliční vládu v době, kdy rozžhavená Itálie tradičně vyráží na pláže, za což mu odstupující premiér vyčetl „závažný nedostatek ústavní kultury“. Conte, který má blíže k Salviniho koaličnímu partnerovi, Hnutí pěti hvězd, ho nicméně v projevu obvinil i z horších věcí - počínaje tím, že staví  vlastní a stranické zájmy nad zájmy země a ohrožuje ekonomiku.

Nevysvětlen zůstává pokus zprostředkovat pro Salviniho stranu Liga (dříve Liga severu) finanční podporu z Ruska, který před časem odhalili italští novináři. Salvini prý touží po totálním uchopení moci a ignoruje sekulární povahu země. Při těchto slovech kritizovaný muž sedící po premiérově pravici před zraky kamer políbil růženec. „Vláda končí právě teď,“ shrnul premiér. „Konečně,“ odvětil Salvini.

Horší okamžik si Italové mohli vybrat jenom stěží. Vláda potřebuje sestavit nový rozpočet, jeho základní obrysy musí předložit do poloviny října Bruselu. Ten si již dříve vymohl úsporné kroky namířené ke zkrocení astronomického italského dluhu, v opačném případě čeká Itálii od ledna prudké zvýšení daně z přidané hodnoty. Čtenář již nejspíše tuší, že Salvini je v roli zásadního obránce „italských zájmů“ a pro jistotu v uplynulých dnech nasliboval Italům pravý opak: další finanční injekci ve výši 50 miliard eur. V podání dosluhujícího vicepremiéra by Itálie "pravděpodobně mohla být nejbohatší zemí na světě“ - jen kdyby jí v tom zbytek Evropy nebránil.

Proč se Salvini cítí silný v kramflecích, je zřetelné. Liga silně uspěla již v jarních evropských volbách a od té doby její popularita jenom stoupá, podle nejnovějších průzkumů se podpora pohybuje okolo 35 procent. Témata nejsou nijak originální, v různých inkarnacích pravicového populismu se opakují stále dokola: migrace, migrace, migrace, velkou zemi se slavnou minulostí svírají zahraniční nepřátelé a domácí zrádci, což může napravit Bůh a pořádek.

Ve chvíli, kdy se Salvini během rezignačního premiérova projevu mazlil s růžencem a obracel oči v sloup, kotvila u břehů Lampedusy již devatenáctým dnem záchranná loď Open Arms nacpaná přistěhovalci, z nichž někteří se v zoufalství vrhali přes palubu a pokoušeli doplavat k italským břehům. Salvini v roli ministra vnitra lodi odmítal povolit vjezd do přístavu, italský soud však jeho rozhodnutí zrušil a několik hodin po pádu vlády loď skutečně na Lampeduse zakotvila. Lepší divadlo si Salvini přát nemohl.

Pokud by se svět točil podle něj, následovaly by nyní předčasné volby, po nichž by se pravděpodobně nejdůležitější ultrapravicový politik dnešní Evropy stal italským předsedou vlády, neboli by - vlastními slovy - „získal plnou moc“. Není nicméně vyloučeno, že se Salvini přepočítal, komentáře ve světovém tisku s takovou možností rozhodně pracují. Britský list The Financial Times se například domnívá, že Salvini měl největší šanci bezprostředně po evropských volbách a že zaváhal.

Dal tak soupeřům dost času na přeskupení sil a může se stát, že populistické Hnutí pěti hvězd překoná zásadní nechuť ke klasické středolevé Demokratické straně a odstaví Salviniho do opozice. O podobné spojení antisystémové a systémové strany se v již několik měsíců pokouší ve Španělsku tamní socialisté s hnutím Podemos. Zatím zcela neúspěšně, ale Španělsko není v tak složité situaci jako Itálie a rozhodně mu nehrozí, že v případě neúspěchu koaličního vyjednávání v jeho čele stane ultrapravicový obdivovatel Vladimira Putina. Matteo Salvini se možná přepočítal - ale v opačném případě stojí Itálie na pokraji něčeho velmi temného.