Kotrmelce Jiřího Zimoly: Proč odchází tentokrát

Tento týden se opět mluvilo o sociální demokracii a její budoucnosti. Důvodem přitom byla poměrně překvapivá věc. Bývalý hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola ohlásil rezignaci z postu prvního místopředsedy strany, kterým byl před pouhými  osmi měsíci zvolen na sjezdu. Jako hlavní důvod uvedl, že odchází, protože „představitelé širšího vedení ČSSD nemají zájem na změně strany, o kterou chtěl usilovat“. Co Zimolův odchod znamená?

Lánský přeborník

Pro lepší pochopení kotrmelců Jiřího Zimoly je důležité projít si jejich historii - není to poprvé, co z vedení odchází. Jiří Zimola v sociální demokracii se pohybuje už delší dobu. Z pozice starosty Nové Bystřice se už po osmi letech stal hejtmanem Jihočeského kraje. A ve volbách v roce 2013 se jako lídr kandidátky za Jihočeský kraj dostal i do Poslanecké sněmovny.

Také se ale v očích veřejnosti i členů ČSSD nezapomenutelně zapsal jako tzv. lánský pučista a člověk, ke kterému většina straníků po účasti na utajované schůzce na Pražském hradě obtížně znovu získávala důvěru. Zimola po neúspěšném pokusu sesadit tehdejšího volebního lídra a partajního šéfa Bohuslava Sobotku z čela ČSSD nakonec rezignoval na členství v předsednictvu a výkonném výboru strany. O rok později odešel i ze sněmovny, protože – jak poznamenal – nechtěl kumulovat funkci hejtmana s mandátem poslance.

Další Zimolova chvíle u moci v ČSSD přišla v roce 2018, kdy se partaj po neúspěšných sněmovních volbách potácela na hraně volitelnosti do Poslanecké sněmovny. Tehdy navíc nebylo jasné, jakým směrem se nakonec vydá. Na únorovém mimořádném sjezdu ČSSD se Jiří Zimola stavěl do pozice jediného zachránce, ale nakonec prohrál se současným předsedou Janem Hamáčkem, který byl přijatelnější variantou.

Zimola se stal prvním místopředsedou a Hamáček mluvil o ideálním základu pro uklidnění rozpolcené ČSSD. Od tandemu se očekávalo, že uspokojí dvě hlavní větve strany – zvlášť, když vedle sebe stál kompromisní, na veřejnosti umírněný předseda Hamáček a hlasitý kritik liberálního smýšlení i propagátor velmi úzké spolupráce s prezidentem Zemanem Jiří Zimola.

Podle analytika a znalce ČSSD Lukáše Jelínka z Masarykovy demokratické akademie však spolupráce Zimoly a Hamáčka nikdy dobře nefungovala. „Zimola řadu problémů ventiloval spíše přes média než přes struktury sociální demokracie,“ shrnul nejviditelnější příčinu České televizi Jelínek.

Ministr – ano, nebo ne?

Podle členů sociální demokracie byly pro Zimolovu slábnoucí pozici ve vedení ČSSD rozhodující dva momenty. Prvním z nich bylo založení platformy Zachraňme ČSSD v lednu 2018. Prvním bodem programu byla podpora Miloše Zemana v prezidentské volbě. Po volbách se pak z platformy stalo uskupení, jehož fungování přispívalo k napětí uvnitř strany, kdy se platforma stavěla do role alternativy vůči současnému vedení - jehož součástí byl paradoxně i Zimola.

Někteří straníci proto dodávali, že nikoli náhodou se spolu se Zimolou za platformu postavili i další lánští pučisté (například Hašek nebo Škromach). Vedení partaje se navíc obávalo, že velmi kritickými výstupy vůči ČSSD se platforma chystá na únorový sjezd, kde má ambici převzít otěže. Ale jak už bylo výše zmíněno, Jiří Zimola se předsedou nakonec nestal.

Druhý důležitý okamžik nastal pro něj po klíčovém rozhodnutí členské základny o tom, že strana vstoupí do menšinového vlády s Babišovým hnutím ANO. Nová vláda přirozeně hledala budoucí ministry a jedním z možných způsobů výběru bylo kritérium, podle kterého by ČSSD do kabinetu vyslala odborníky, ne stávající poslance.

Podle kuloárních informací Jiří Zimola nabídku ministerského postu dostal, ale napoprvé ji odmítl. Tehdy mu bylo nabídnuto ministerstvo kultury, ale on měl zájem o vnitro. Z rozhovorů s lidmi okolo vedení ČSSD nicméně vyplývá, že si rozhodnutí později rozmyslel a chtěl na ministerském postu (klidně i na kultuře) skutečně zasednout.

To už nicméně bylo pozdě, nominace byly hotové a odsouhlasené hnutím ANO. Právě proto Zimola na říjnovém sjezdu Ústředního výkonného výboru strany, čítajícím na 180 funkcionářů ČSSD, vyzýval k přeobsazení ministrů ze sociální demokracie - konkrétně ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který byl ve funkci teprve pár dní, a ministra kultury Antonína Staňka.

„Vnímal jsem, že tohle byl názor, který byl pro širší vedení poslední kapka. Když už ČSSD vyřešila své problémy s ministerskými nominacemi, měla konečně čas soustředit se na budoucí směřování. Ale Jiří Zimola začal opět zbytečně otevírat osobní spory,“ říká poradce předsedy Hamáčka a politolog Pavel Šaradín.

Proč zrovna teď?

Že názory a podpora Jiřího Zimoly nejsou dnes ve straně většinovou záležitostí, se definitivně potvrdilo na zmíněném zasedání Ústředního výkonného výboru. Na schůzi užšího vedení strany to byl především Zimola, který čelil ostré kritice kolegů. Na sjezdu mu vyčetli, že se jeho stanoviska a názory na politiku sociální demokracie dozvídají pouze z médií a že se neúčastní stranických zasedání.

Například když se Zimola měl dostavit na oficiální zahájení kampaně sociální demokracie před říjnovými komunálními a senátními volbami, nedorazil. Místo toho byl na Pražském hradě, kdy podle svých slov se Zemanem probíral obsazení ministerstva zahraničních věcí, aktuální politickou situaci i situaci uvnitř sociální demokracie.

Zimola po inkriminovaném zasedání ÚVV jen poznamenal, že v ČSSD probíhá „štvanice na lidi s vlastním názorem“. Žádné indicie naznačující jeho rezignaci tehdy ovšem nikdo včetně vedení nezaznamenal. Svědčí o tom i fakt, že předseda Hamáček se o jeho odchodu dozvěděl hodinu před oficiálním oznámením.

Proč Jiří Zimola tedy nyní odchází? Podle straníků a komentátorů se nabízejí tři možnosti. Svou rezignací se postupně připravuje na kandidaturu na šéfa ČSSD, o kterém se bude příští rok v březnu na dalším sjezdu znovu hlasovat. Tomuto scénáři by odpovídala i Zimolova slova, že se chystá až do sjezdu objíždět místní organizace po celé republice a bavit se se straníky o budoucím směřování ČSSD.

Dalším důvodem může být plán na založení vlastní strany, která by mohla být pokračovatelem platformy Zachraňme ČSSD. Obě zmíněné varianty ale Jiří Zimola zatím odmítá.

Třetí vysvětlení nabídl politolog Lukáš Jelínek. Podle něj si Zimola chce svým odstoupením rozvázat ruce pro další kritiku současného vedení. Rezignací se navíc může v očích veřejnosti alespoň částečně zbavit odpovědnosti za kroky, které vedení sociální demokracii v dávné i v nedávné minulosti za jeho přítomnosti dělalo. „A ačkoliv se to nezdá, Zimolův odchod oslabí předsedu Jana Hamáčka, který byl k němu doposud velmi konsensuální a na veřejnosti ho téměř nekritizoval,“ připomíná Šaradín.