Slováci chtějí změnu - a myslím, že to dotáhnou do konce

Skupina slovenských studentů minulý pátek uspořádala už druhou celonárodní demonstraci, která reaguje na vraždu investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky a na následný aktuální vývoj politické situace. Na náměstí v Bratislavě přišlo více než 60 tisíc Slováků, další desetitisíce se připojily v regionech. Požadavek protestujících zněl jasně: chceme předčasné volby. K vyřešení situace už podle nich nestačí, že Robert Fico (Smer) rezignoval a jeho spolustraník Peter Pellegrini je pověřen složením nového, resp. zčásti obměněného kabinetu. „Robert Fico a jeho strana nejsou pro nás zárukou důvěryhodné vlády, protože jsou s nimi spojeny velké korupční kauzy. Kromě demonstrací můžeme svou vůli vyjádřit jedině ve volbách,“ říká jeden z hlavních organizátorů slovenských protestů, student práv Juraj Šeliga.

Co Slovensko v posledních týdnech prožívá?

Na Slovensku dochází k vzepětí většiny slušných lidí, kterým není osud naší země lhostejný. Stejně tak jako jim nebyl lhostejný v roce 1998 za Mečiara nebo za sametové revoluce. Lidé méně a méně věří vládě a hlavním představitelům státu. Tuhle reakci spustila vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – a také jeho článek, který poukázal na propojení vládní strany Smer s mafií. Nehledě na to, že už předtím jsme se v médiích mohli dočíst o velkém množství kauz.

A co se tedy změnilo?

Myslím, že lidé toho mají už plné zuby. Stačí si zrekapitulovat poslední tři týdny. Zavraždění novináře, další odhalení týkající se napojení vládní strany na podezřelé podnikatele a v reakci na to pokojné shromáždění slovenských občanů. Poté premiér Fico řekl, že projev, ve kterém se prezident vyjádřil k nastalé situaci, byl napsán v zahraničí: že Andreje Kisku i demonstranty řídí George Soros a že je to pokus o státní převrat. Strašil lidi, že se chystají násilné demonstrace, kde se budou vyskytovat zahraniční agenti. Většina lidí si uvědomila, že současná vládní moc je tak arogantní, že je schopná dělat ze svých vlastních občanů blázny.

V pátek demonstrovalo odhadem v Bratislavě 65 tisíc lidí a další desetitisíce se sešly po celém Slovensku. Čekal jste to?

Doufali jsme, že lidé nezůstanou lhostejní. Ale přiznám se, že jsme byli nervózní. Sice vidíte reakce na Facebooku a ohlasy z regionů, ale na konci dne, kdy se člověk musí rozhodnout, jestli se zvedne z obýváku a půjde na náměstí, je to něco úplně jiného. Ale lidé přišli, i když pršelo. O to víc je to pro nás povzbuzením. Kdybyste viděli tu atmosféru: lidé stáli, zpívali hymnu a u toho se objímali a plakali.

Smyslem protestů byl požadavek předčasných voleb. Nevidíte jinou cestu?

Chtěl bych připomenout, že tenhle požadavek měl svůj vývoj. Naším hlavním a původním požadavkem stále zůstává nezávislé vyšetření vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky. A aby vyšetřování mohlo být z pohledu občanů nezávislé a dalo se jeho výsledkům věřit, nemůže ministerstvo vnitra a policii kontrolovat vládní strana a její představitelé, kteří jsou i podle článku Jána Kuciaka napojeni na zločinecké organizace. Druhý požadavek, který byl následně vznesen, bylo sestavení nové důvěryhodné vlády. Jenže jaká přišla reakce? Premiér Fico strašil občany a odrazoval je od účasti na dalších protestech, na náš požadavek žádná odpověď nepřišla. Poté tedy odstoupil ministr vnitra Robert Kaliňák, ale lidé se začali ozývat, že tohle už nestačí, že odstoupením jednoho ministra vláda ani premiér Fico důvěru zpět nezískají.

Ale Fico demisi nakonec podal a vládu, která má být z části obměněna, bude sestavovat Peter Pellegrini (Smer).

Fico a jeho strana nejsou pro nás zárukou důvěryhodné vlády, protože jsou s nimi spojeny velké korupční kauzy. Fico demisi navíc podal se sarkastickým úsměvem a prezidentu Kiskovi řekl, že neodchází, že to pro něj tímhle nekončí a bude velmi aktivním předsedou své strany. A Peter Pellegrini ani nedostal slovo. Zdá se, že nejsou schopni v této situaci vytvořit takovou vládu, ve kterou by slovenští občané měli důvěru. Poslanci Smeru mohli do vlády nominovat i nezávislé osobnosti, které jsou veřejně činné a na Slovensku respektované. Bylo to přece v jejich rukách – ale nic z toho se nestalo. Pouze vyměnili figurky, které ve výsledku stejně nejspíše ovládá Robert Fico. Proto požadujeme předčasné volby.

A co předčasné volby vyřeší? Není pravděpodobné, že znovu vyhraje vládní strana Smer?

Samozřejmě je tu riziko, že Robert Fico znovu vyhraje nebo dostane hodně procent. Jenže my nejsme politici, jsme jen občanští aktivisté a předčasné volby jsou legitimním nástrojem občanské společnosti. Kromě demonstrací můžeme vyjádřit svou vůli právě ve volbách. Nicméně situace se od posledních voleb, kdy drtivě vyhrála Ficova strana, velmi změnila. Důkazem je i to, že důvěra ve vládu a v nezávislé vyšetřování rekordně padá.

V jednom z propagačních videí mluvíte o „nové šanci pro slušné Slovensko“. Kdo by ji mohl na slovenské scéně v tuto chvíli představovat?

Já bych nerad jmenoval někoho konkrétního. A také věřím, možná trochu naivně, že se do příštích voleb – ať už budou předčasné, nebo ne – zformují subjekty, které budou ochotné a schopné respektovat principy slušnosti, pravdy a právního státu. Je to všechno na lidech, kteří doposud váhali, jestli do politiky jít, nebo ne. Teď přichází jejich šance.

Kdo všechno za organizací demonstrací Za slušné Slovensko stojí?

Hlavně studenti a občanští aktivisté, kteří nejsou součástí žádné politické strany. Jsme jen parta mladých lidí, je nám nejčastěji mezi 25–28 lety. V užším týmu je nás devět. Je tu manažer z médií, studentka architektury, ale i středoškolská studentka. Já si dodělávám doktorát z ústavního práva na Právnické fakultě v Trnavě. A jsme v kontaktu s lidmi v regionech, kteří se sami ozvali – většinou jsou to také studenti.

Předpokládám, že většina z vás už předtím byla nějakým způsobem aktivní.

Ano, lidé z našeho týmu organizovali například Protikorupční pochody. Někteří z nás stáli i za iniciativou Pamätaj, která bojovala proti přijetí novely zákona o slovenském Ústavu paměti národa, která měla okleštit jeho činnost, nebo za Komenského institutem, který se věnuje vzdělávání učitelů. Takže ano, většina z nás byla už předtím součástí různých neziskových organizací nebo jiných občanských iniciativ.

Setkali jste se i s negativním ohlasem, třeba od voličů Smeru?

Ano, různí lidé nám píší různí emaily a obviňují nás ze všeho možného. Ale považujeme to spíše za dozvuky Ficových slov, podle kterých jsme Sorosovi agenti nebo loutky opozice. Jenže my jsme jasně ukázali, že to tak není: na pódiu nestál ani jeden aktivní politik, byl to zcela apolitický projev nespokojených slovenských občanů.

Komunikujete s Českem? V Praze se konala demonstrace na podporu slovenských protestů.

V Česku je parta lidí, se kterou už delší dobu komunikujeme, potkali jsme se na Protikorupčních pochodech, kdy nám pomáhali. Jsou to lidé hlavně z Prahy a Brna. Jedna z členek našeho týmu dělá doktorát na Masarykově univerzitě v Brně, takže k propojování dochází i v rámci studia. Kromě toho velké množství Slováků studuje v České republice – a přišlo nám úžasné, co v pátek Slováci v zahraničí udělali. Sepsali společně dokument, který jsme rozeslali do slovenských regionů. Psali, že v tom svou rodnou zemi nenechají - a že se na Slovensko chtějí vrátit, i když nyní pracují nebo studují v zahraničí.

Myslíte, že zájem na Slovensku neopadne?

Věřím, že lidé se postaví „za slušné Slovensko“ a že svůj názor vyjádří nejen při demonstracích, ale i ve volbách. Všude cítím obrovskou naději. I když dnešní události vyznívají negativně, lidé konečně získávají pocit, že mají šanci něco změnit: že má smysl zajímat se o veřejné dění. A oni opravdu chtějí něco změnit, přestože vědí, že ta změna nepřijde dnes nebo zítra. Proces se ale rozběhl -  a po tom všem se začne mnohem více lidí zajímat o veřejný život a více slušných lidí vstoupí do politiky. Ještě před třemi týdny by nikdo neřekl, že Robert Fico podá demisi. Nebo že odstoupí ministr Kaliňák, za jehož rezignaci už přes rok bojují lidé z Protikorupčního pochodu. Slovenští občané chtějí změnu - a myslím, že to dotáhnou do konce.