Havel, klima, minimální mzda. Nová Evropská komise může českou vládu překvapit

Evropští poslanci ve středu hladce schválili složení nové Evropské komise a v neděli 1. prosince se tak ujme evropské vlády tým bývalé německé ministryně obrany Ursuly von der Leyen. Její kolegium  získalo hlasy 461 europoslanců z celkových 751; proti hlasovalo 157 a 89 se zdrželo.

Komise se ujímá vedení s měsíčním zpožděním, protože u třech kandidátů na eurokomisaře si poslanci vynutili výměnu. Z hlasování vzešel tým Ursuly von der Leyen se silnějším mandátem než dosluhující komise Jeana-Claudea Junckera, který míří do důchodu. Potřebnou většinu však museli dodat zástupci tří frakcí, nikoli jen dvou největších tak jako dosud - což s sebou nese do budoucna větší prvek nestability a nutnost dojednávání ad hoc koalic.

Komise prošla také dílem českými hlasy, když pro ni zvedli ruku europoslanci za hnutí ANO, kteří jsou součástí liberální frakce Renew Europe (Obroda Evropy), a u lidovců sedící zástupci středopravých stran TOP 09, STAN, KDU-ČSL. Europoslanci za ODS a SPD hlasovali proti, stejně jako tři pirátští zástupci, kteří jsou součástí frakce Zelených (Greens/EFA) na půdě unijního sněmu.

Právě role jejich frakce bude do budoucna zajímavá. Ursula von der Leyen vsadila ve svých prioritách na boj s klimatickou změnou, která v květnových eurovolbách přiměla zejména mladé lidi napříč kontinentem zvednout se ze židlí a jít volit. Německá politička ještě těsně před hlasováním zopakovala svoji nabídku “zeleného údělu” pro Evropany do příštích pěti let, a očekávalo se proto, že zelení nový komisařský tým podpoří. Mnozí se však rozhodli zdržet hlasování nebo rovnou zvednout ruku proti a podržet si dosavadní opoziční roli, neboť novou komisi považují za málo ambiciózní v řadě oblastí.

Kvůli důrazu na ekologii přitom hlasovali proti komisi europoslanci ODS - Alexandr Vondra označil plán Ursuly von der Leyen za “zelenou hysterii” – i mnozí další konzervativci z postkomunistických zemí. A kvůli “zelenému údělu” zřejmě nová předsedkyně komise narazí také u české vlády.

Andrej Babiš se společně s maďarským a polským premiérem postavili proti ambicióznímu omezování skleníkových plynů v EU. Evropské státy se zavázaly omezit emise do roku 2030 o polovinu oproti roku 1990 a v půlce století pak chtějí dosáhnout uhlíkové neutrality. Většina zemí to podporuje a plně se za to postavila i Ursula von der Leyen, která v symbolickém gestu stráví příští pondělí svůj první pracovní den ve Španělsku na klimatické konferenci OSN. Následujících sto dnů svého mandátu chce věnovat méně symbolickým věcem, návrhu konkrétních kroků v souladu s dosažením uhlíkové neutrality EU do roku 2050. Česko, Maďarsko a Polsko se doposud vyjadřovaly k tomuto cíli odmítavě.

Podobně chce nová komise “více Evropy” v sociální oblasti, konkrétně zavést ve všech státech EU minimální mzdu - jako procento z průměrné mzdy, nikoli jednu totožnou mzdu - a také tady lze od české vlády čekat odpor. Jakoukoli regulaci na toto téma označil premiér Andrej Babiš na nedávném zasedání sněmovního výboru pro evropské záležitosti za “nepřijatelnou”.

Nová komise tak může české vládě přivodit nejedno nepříjemné překvapení. A může se stát, že tým Ursuly von der Leyen, za niž Andrej Babiš tolik lobboval, bude u nás záhy stejně kritizovaným tělesem jako končící Junckerova komise, která přitom v řadě oblastí postupovala velmi umírněně a vysloužila si kritiku za neakčnost.

Německá politička se ale vidinou srážky s východoevropskými vládami minimálně na začátku nehodlá nechat brzdit. Ve středečním projevu před europoslanci citovala větu Václava Havla o tom, že některé boje má smysl vést, i když je vidina na úspěch nejistá, a řekla, že právě to bude leitmotivem jejího týmu.