Francie přehradila Gazpromu divokou jízdu Evropou

Ve stínu diplomatického konfliktu s Itálií schválila francouzská vláda tento týden oficiální stanovisko k projektu nového plynovodu z Ruska do Evropy - a svým rozhodnutím pohnula dějinami víc, než kdyby odvolala všechny svoje velvyslance, co jich na kontinentě je.

Řeč je o projektu Nord Stream 2, konkrétně o nové energetické legislativě, která by měla na úrovni celé EU srovnat podmínky pro dodavatele energií ze třetích zemí a podřídit je většímu dohledu. Francie se dosud schválení normy bránila a po boku Německa představovala blokační menšinu, která na bruselském stole zastavila jakýkoli pokus ostatních států podřídit Nord Stream 2 nějakým společným pravidlům. Nyní však francouzské ministerstvo zahraničí informovalo, že země je připravená novou normu podpořit. Německo se tak ocitlo v izolaci.

Majitelem Nord Streamu 2 je ruský Gazprom a novým potrubím má přivést do Evropy dvakrát tolik plynu z Ruska než dosud. Plánovaná trasa plynovodu vede dnem Baltského moře a už je položeno okolo 600 kilometrů trubek, tedy zhruba polovina. Hlavní kohoutek na pevnině je v Německu. Nord Stream 2 tak vynechává tradiční tranzitní země, zejména Ukrajinu, a klíč k zásobování Evropy ruským plynem svěřuje do rukou v zásadě jen dvěma hráčům, Rusku a Německu. Přesněji řečeno Putinovi a tomu, kdo bude aktuálně stát v čele německé vlády.

Zejména Ukrajina a středoevropské země Nord Stream 2 od počátku kritizovaly jako bezpečnostně a geopoliticky riskantní projekt, protože zvyšuje závislost Evropy na jediném dodavateli, Gazpromu, a hned několik zemí na kontinentu předhazuje Putinovi ke hraní. Bývalý polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski nazval dokonce Nord Stream 2 “novým paktem Molotov-Ribbentrop”. Ukrajina a další země  navíc přijdou o stovky milionů dolarů ročně na poplatcích za tranzit plynu skrze své území, protože Rusko plánuje starší trasy utlumit.

Francie dosud solidárně stála po boku druhého “klíčníka”, protože investory Nord Streamu 2 jsou spolu s německými či britskými také francouzské energetické firmy. Co vedlo Paříž ke změně postoje, není zatím zcela jasné. Krok francouzské vlády také neznamená, že by se projekt Nord Streamu 2 zastavil. Už ve čtvrtek v noci jednali velvyslanci členských zemí EU v Bruselu a dohodli nové znění navrhované legislativy, která v kostce říká, že se členský stát, na jehož území ústí kohoutek od dodavatele plynu či ropy mimo EU, může rozhodnout, zda jej podřídí společným evropským pravidlům, nebo ne. Je tak na Berlínu, zda dá Nord Stream 2 pod evropskou kuratelu.

Ta představuje pro Gazprom potenciálně problém, protože nařizuje jak cenovou transparentnost a stabilitu - Kreml by tak nemohl adresáty plynu vydírat, kdy se mu to zrovna hodí -, tak povinnost oddělit od sebe dodavatele suroviny od majitele přepravní infrastruktury, a dále také povinnost nabídnout svoje trubky konkurenci a ještě garantovat 10 % kapacity třetí straně - tedy třeba odběratelům z dalších zemí.