Demokraté zahájili proces odvolání Donalda Trumpa

Šéfka amerických demokratů v dolní komoře Kongresu Nancy Pelosi v úterý nečekaně oznámila, že zahajuje proces odvolání prezidenta Donalda Trumpa pro podezření, že požádal představitele třetí země o zasahování do vývoje na domácí, tedy na americké politické scéně. Zde je několik základních otázek a odpovědí:

Už zase?

Ano, už zase. Američtí demokraté strávili více než dva roky sněním o tom, že se jim podaří vyvolat impeachment, a předčasně tak ukončit funkční období Donalda Trumpa. Spoléhali přitom na zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který se dlouhé měsíce snažil dokázat, že dnešní prezident nebo jeho spolupracovníci během předvolební kampaně vědomě spolupracovali s Ruskem. Šetření neskončilo úspěchem, byť Mueller zanechal jako otevřenou možnost odvolání prezidenta kvůli pokusu o maření výkonu spravedlnosti. Umírněná část demokratů právě v čele s Nancy Pelosi se však do impeachmentu nikdy nehrnula a přes nátlak radikálnějších demokratů zmíněnou možnost nevyužila. I proto je nejnovější vývoj vnímán jako dramatický zvrat.

Co je tedy nového?

Na první pohled mnohé. Tentokrát není ve hře Rusko, ale Ukrajina. Nejde o snahu cizí země aktivně se míchat do americké politiky, ale naopak o pokus amerického prezidenta vtáhnout o vlastní vůli cizí vládu do americké politiky. V případě prvního podezření mohlo jít o pokus zavázat si budoucího prezidenta, který tehdy ještě ve funkci nebyl a jehož vítězství ani zdaleka nebylo jisté. Nyní se jedná o snahu úřadujícího prezidenta zneužít své obří moci a vydíráním přinutit prezidenta Ukrajiny, tedy mnohem slabší země závislé v mnoha ohledech na postojích a penězích Washingtonu, aby se dal do služeb svého amerického protějšku.

Co se vlastně stalo?

Po Washingtonu začala v posledních týdnech kolovat informace, že neznámý whistleblower disponuje informací, jež se týká prezidentova kontaktu s neznámou cizí mocností. Novináři deníku The Washington Post vzápětí zjistili, že whistleblowerem je někdo z prostředí zpravodajských služeb, což situaci dodalo na zajímavosti. Následné pátrání žurnalistů odhalilo, že se zmíněná osoba byla ve své stížnosti zablokována vládou, pro niž vlastně pracuje. Novináři začali skládat dohromady střípky, všimli si například, že letos na jaře bylo z nějakého důvodu pozastaveno vyplacení slíbených několika stovek milionů dolarů ukrajinské vládě. Zhruba ve stejnou dobu začali Trumpovi lidé, především jeho právník (a bývalý starosta New Yorku) Rudy Giuliani, veřejně napadat v médiích Joe Bidena kvůli roli, kterou sehrál jako viceprezident v odvolání tehdejšího ukrajinského hlavního vyšetřovatele.

Co Biden provedl?

Podle informací, jež začal Giuliani a spol. vypouštět do médií, se Biden jako Obamův muž číslo dvě zasadil o odvolání ukrajinského vyšetřovatele, aby zabránil vyšetřování vlastního syna Huntera – ten byl členem správní rady ukrajinské energetické společnosti, která se dostala do potíží pro podezření z korupce. Biden prý Ukrajincům vyhrožoval, že pokud vyšetřovatele okamžitě neodvolají, pozastaví jim americká vlády výplatu obrovské dolarové pomoci. A tady to začíná být trochu komplikované.

Co tedy víme?

Zkrátka, dnes víme, a Trump to nepopírá, že v telefonátu letos v červenci Trump gratuloval ukrajinskému prezidentovi Zelenskému ke zvolení a během telefonátu osmkrát zmínil, že by ukrajinská prokuratura měla Bidena a jeho syna začít vyšetřovat. Víme také, že o něco později byly zadržované stovky miliónů ve prospěch Ukrajiny uvolněny.

Sliboval Trump v telefonátu, že peníze uvolní výměnou za informace o Bidenových?

To nevíme, Trump ale v úterý večer oznámil, že přepis celého rozhovoru nechá zveřejnit. Demokraté se však zjevně domnívají, že prezident nemusel být natolik alopatický a že si jeho ukrajinský protějšek poskládal věci dohromady i bez otevřené výzvy.

Je Biden v podezření?

Jeho stoupenci říkají, že celá věc je nesmysl, že odvolání tehdejšího hlavního ukrajinského vyšetřovatele žádala řada západních zemí, jež posílaly na Ukrajinu peníze. A že se později ukázalo, že vyšetřovatel - který byl opravdu odvolán - se o firmu, v níž Bidenův syn působil, vlastně spíše skandálně nezajímal. V každém případě tady demokraté balancují na tenkém ledě, protože vysvětlovat nebude muset pouze současný prezident.

Mohou demokraté Trumpa skutečně odvolat?

Základní situace je stejná jako dřív. Pokud vyšetřování nashromáždí důkazy, mají demokraté ve Sněmovně reprezentantů (dolní komoře Kongresu) dostatečnou většinu. Zcela jiná situace je v Senátu, který rozhodnutí dolní komory zablokuje, pokud republikáni svého prezidenta neopustí. Když se o odvolání hovořilo dříve, vyslovovali umírnění demokraté obavy, že Trump pak jednoduše prohlásí, že ho Kongres očistil a prokázal jeho nevinu. To hrozí i teď.

Proč se tedy demokraté do celého pokusu vůbec pouštějí?

Obvinění jsou zřejmě tak pádná a tlak radikálnější části strany včetně prezidentských kandidátů natolik silný, že Nancy Pelosi již nemůže proces dál brzdit. Šéfka demokratů teď prohlašuje, že „nikdo nemůže stát nad zákonem“ a že Trumpova neochota spolupracovat s Kongresem nedala demokratům jinou šanci. Připomeňme si ale také, že touha řešit nepříznivou politickou situaci „silou“ je na straně demokratů jaksi neodolatelná. Minulý týden se například několik prezidentských kandidátů pokusilo vyvolat proces odvolání soudce Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha, jehož jmenování vyvolalo silné rozpory vloni na podzim. Demokraté se opírali o informace novinářek deníku The New York Times, ale předložená fakta se kázala být zavádějící a pokus selhal podobně jako loňská snaha zablokovat soudcovu nominaci.

Jaký bude mít pokus dopad na blížící se volby?

Situace se může samozřejmě vyvinout různě, ale nezdá se, že by se Donald Trump zrovna třásl strachy. Demokraté okolo Nancy Pelosi již dříve argumentovali, že veřejnost o impeachment příliš nestojí. Demokratičtí kandidáti navíc dnes v průzkumech nad Trumpem vedou a právě Joe Biden nejvíc. Debata se teď ovšem od programových rozdílů a rozdílů v osobnostech posune zpět k vyšetřování - a Trumpovi lidé budou stavět postup prezidenta na roveň s údajnou zkorumpovaností jeho nejnebezpečnějšího rivala. V každém případě se slovo „Biden“ bude objevovat v těsné blízkosti slova „korupce“ dostatečně často na to, aby to oslabilo jeho postavení u řady váhajících voličů. Třeba ale demokraté vědí něco, co se k novinářům a na veřejnost ještě nedoneslo…