Davos pro chudé. Slavné fórum je věnováno poraženým globalizace

Ekonomické fórum ve švýcarském Davosu, pořádané už 31 let jako summit příznivců globalizace a propojeného světa jako by letos netrefilo správnou dobu. Donald Trump ani nikdo z jeho týmu nedorazí kvůli aktuální domácí krizi odstartované záměrem oddělit Spojené státy od Mexika zdí. Theresa May hasí v Británii kalamitu, k níž země dospěla po záměru oddělit se od Evropy. Střet s globalizací řeší doma i Emmanuel Macron. Za nejzajímavějšího hosta je tak považován nový brazilský vlastenecký prezident Jair Bolsonaro.

Fórum začíná v den, kdy Čína oznámila nejslabší ekonomická čísla od roku 1990 a Mezinárodní měnový fond revidoval směrem dolů svoji prognózu pro následující dva roky. Mimo jiné kvůli napětí mezi Spojenými státy a Čínou, slabším vyhlídkám Evropy kvůli brexitu a nejisté budoucnosti světového obchodu.

„Fáze globalizace je pryč, aspoň tak jak ji známe,“ povzdechl si minulý týden na setkání s novináři další z hostů, šéf Microsoftu Satya Nadella. „Tenhle ekonomický nacionalismus, anebo jak tomu chcete říkat, není žádná přechodná etapa. Je to hotová věc,“ dodal Nadella.

Protekcionismus souvisí - jak známo - s módní nostalgií po starých bezpečných časech, ale i s čím dál rozšířenějším postřehem, že globalizace s sebou kromě nesporných pozitiv nese i negativa. Zejména to, že zmíněný prospěch měřený růstem globálního ekonomického výkonu není dost rovnoměrně (nebo chcete-li spravedlivě) rozdělen.

Agentura Bloomberg na úvod akce vydala namátkové hodnocení toho, jak si vedl za posledních deset let majetek některých superbohatých účastníků minulých ročníků Davosu - a v tabulce jsou vidět nárůsty o desítky, stovky, ale i tisíce procent (z tří na 59 miliard dolarů u Marka Zuckerberga).

Tradiční ujištění, že spolu s elitou bohatnou i ostatní, byť třeba nižším tempem, má trhliny. Velkou publicitu na úvod Davosu letos dostala zpráva rozvojové agentury Oxfam o tom, jak ve světě roste majetková nerovnost. Chudší polovina planety čítající 3,8 miliardy lidí má nyní podle Oxfam stejné jmění jako šestadvacet nejbohatších jedinců světa (ještě loni jich bylo potřeba 43). V případě této šestadvacítky majetek od posledního Davosu o 12 procent vzrostl, u 3,8 miliardy chudších lidí ale naopak o 11 procent klesl.

Paradox pokroku

Světové ekonomické fórum (WEF) – pořadatelská organizace Davosu – o těchto číslech ví a podobně jako v nedávných letech z nich dělá hlavní téma akce. „Globalizace produkuje vítěze i poražené. Za posledních třicet let je tu o hodně víc vítězů, ale teď se musíme věnovat i poraženým, kteří zůstali pozadu,“ prohlásil na úvod fóra jeho zakladatel Klaus Schwab a v několika textech a rozhovorech nastínil ambiciózní vizi, jak si „inkluzivní globalizaci“ nebo také „globalizaci 4.0“ představuje.

Prý nepůjde o nic menšího než poskládat globální instituce podobně jako po druhé světové válce - ovšem jinak, protože dnešní uspořádání se po 70 letech tváří v tvář měnícímu se digitálnímu světu vyčerpává. V textu pro magazín Foreign Affairs píše Schwab o „paradoxu pokroku“, kdy Amerikou dirigovaná integrace postupující po válce od Západu přes Japonsko, asijské tygry, východní Evropu, Indii a Čínu už ztrácí v nynějším pojetí kouzlo. Poměr obchodu a světové produkce je nyní největší v historii, ale dál už neroste.

Globalizace ztrácí sílu přinést další benefity. Do hry se vrací protekcionismus,  sliby o tom, že bude lepší starat se hlavně sami o sebe a chránit svůj trh, jenže to už je překonaná filozofie – výroba a obchod s hmotnými statky hraje z hlediska přínosu pro prosperitu dané země čím dál menší roli. „Konkurenční výhoda v globální ekonomice bude čím dál méně souviset s tím, kdo umí levně vyrábět, a čím dál více se schopností inovovat, robotizovat a digitalizovat,“ přepokládá Schwab.

Česko na hraně

V tom tkví i podstata pojmu „čtvrtá průmyslová revoluce“, o kterém Schwab mluví už několik let. V novém světě, kde data proudí světem bez hranic a o úspěchu rozhoduje schopnost jejich využití, se bude globalizace jen prohlubovat, návrat do starých kolejí už není myslitelný. Místo firem jako ExxonMobile nebo IBM světu dominuje Amazon nebo Apple se službami a produkty, o kterých před deseti nebo dvaceti letech nikdo nevěděl. Nové služby jako Airbnb nebo Uber mění svět, aniž jim fyzicky patřilo cokoli z toho, na čem jejich služby závisejí. Boduje ten, kdo ovládá technologii, programy, roboty nebo umělou inteligenci, význam tradičních pracovních činností klesá.

„Výsledkem je, že propast mezi vítězi a poraženými se dál zvětšuje,“ varuje Schwab. Řešení vidí v přiznání, že budoucí svět postavený na digitální ekonomice bude ještě více propojený, což s sebou nese i nutnost společně řešit nejen témata, jako je migrace nebo klimatická změna, ale i kyberbezpečnost, umělá inteligence nebo zdanění digitálních „platforem“.

Seznam úkolů pro hosty v Davosu je tedy rozsáhlý a ambiciózní – a také velmi aktuální pro dnešní Česko. Zdejší ekonomika posledních 30 let figuruje mezi jasnými vítězi globalizace, ale pro její avizovanou čtvrtou vlnu nemá coby země fungující v rámci Evropy spíš jako levná montovna než inovativní centrála úplně ty nejlepší karty. Dokud se v Česku vážně debatuje třeba o věcech, jako je omezení dostupnosti maturitních oborů, naděje na zlepšení není velká.

Pokud se letos v Davosu bude debatovat o těch, kteří zůstali nebo zůstanou pozadu, měli tedy bychom napjatě poslouchat.