Dalík na Hrad

Marek Dalík nastupuje opět do vězení. Není to pro něj žádná radost, musí projít přijímačem, kde nebude separován od zkušených kriminálníků - a ti si ho možná „vychutnají“ nějakou šikanou. Dalík si jde odsedět zbytek pětiletého trestu, který dostal po čtyřech soudních jednáních. Jde do vězení za pokus o podvod. Měl za požadavek skoro půlmiliardy korun slíbit zástupcům rakousko-americké firmy, že prosadí u české vlády nákup jejich obrněnců Pandur za čtrnáct miliard korun. Jak všichni víme, podvod spočíval v tom, že Dalík neměl žádnou vládní ani poradenskou funkci - a podle názoru soudu tak chtěl podvodem vymámit úplatek za něco, co nemohl splnit.

Ano, je to nejschůdnější a po všech svědeckých výpovědích – včetně jeho někdejšího velkého kamaráda Mirka Topolánka – opravdu asi jediný možný trestní výklad Dalíkova jednání. Čistě teoreticky neměl vskutku na koupi Pandurů žádný vliv a čistě teoreticky nemohl mluvit do jednání vlády, armádních generálů a ministerských úředníků. Ale víme to všichni a přiznal to v jistou chvíli před soudem sám Dalík i „jeho“ premiér: někdejší tajemník a lobbista měl minimálně na Topolánka velký vliv, radil mu v mnoha věcech, účastnil se jednání na nejvyšší politické úrovni, tykal si s řadou ministrů a bossů velkých státních podniků počínaje Martinem Romanem z ČEZ. Marek Dalík měl velký vliv. O tom není pochyb.

Dalíkův problém je, že ho všechny vlivné kontakty nechaly nakonec na holičkách a jde si sednout do vězení. Tak trochu za všechny ty podivné zakázky z éry premiéra Topolánka, dotažené i nedotažené. Za pokus o zakázku na likvidaci ekologických škod po době komunismu za šedesát miliard korun. Za armádní nákupy za dvacet miliard korun. Za podivné investice ČEZ za sedmdesát miliard korun. A za další – část oněch zakázek prověřuje policie, některé už jsou u soudu.

Mirek Topolánek, Dalíkův šéf a kamarád, shání v den někdejšího nástupu parťáka do vězení podpisy od poslanců či senátorů, aby mohl kandidovat na post prezidenta. Upřímně, Dalík by si tu kandidaturu zasloužil morálně víc, třeba jen proto, jak poctivě dodržuje nástup do vězení. U Mirka Topolánka se podobná odpovědnost hledá hůř.