Co chce Zeman po Babišovi za Kosovo
Premiér nejdřív prezidenta odkázal od patřičných mezí, ale následně sám sebe popřel
„Pan prezident má na Kosovo stejný názor a tenhle statement dává od roku 2013 každý rok. Není to nic nového. Zahraniční politika České republiky je samozřejmě rozhodující při pozici vlády. My máme pravidelně setkání z hlediska koordinace hlavně zahraničních cest a politiky. Určitě to budeme probírat, ale nevidím žádný důvod, aby česká vláda změnila svou pozici.“
„Pan prezident se odvolává na usnesení Sněmovny za Topolánkovy vlády, aby neuznávala Kosovo. Tohle budeme řešit na koordinační schůzce pro zahraniční politiku,“ uvedl. A na otázku, zda vylučuje nějakou změnu ohledně uznání Kosova, odpověděl: „To neříkám. S panem prezidentem jsem o tom diskutoval. Pan prezident říká, že ta naše pozice byla i z toho titulu, že jsme byli dva týdny v NATO, že to bylo nějaké politické rozhodnutí, ale že jeho názor na to uznání Kosova je negativní.“
Oba výroky patří Andreji Babišovi a dělí je od sebe pouze tři dny. První, v kterém vyloučil, že by Česko chtělo odvolat uznání Kosova, jak to chce prezident, řekl ministerský předseda na setkání se svými středoevropskými protějšky. Druhý padl po jeho návštěvě u Miloše Zemana toto pondělí v Lánech. Během velmi krátké chvíle tak změnil stanovisko v klíčové zahraničně-politické otázce, což činí politiku vlády značně nesrozumitelnou. A otázka je proč.
Jak známo, Zeman se při nedávné návštěvě Srbska pokusil rozbít jednu z dlouhodobých priorit české zahraniční politiky na Balkáně. Až dosud se zdejší vlády shodovaly, že Česko udržuje přátelské vztahy s Kosovem i Srbskem; a v případě Kosova podporovaly jeho pokusy o prozápadní směřování. Šlo o vyváženou a čitelnou strategii, která nám umožňovala mluvit se všemi důležitými aktéry. Zeman teď naopak v Srbsku prohlásil, že Kosovo nemá rád a že bychom měli začít jednat o tom, že ho nadále nebudeme uznávat jako nezávislý stát. Svým výrokem nejenže vnesl do neklidného regionu napětí, ale zároveň se pokusil rozšlapat to, o co se řada českých kabinetů snažila – tedy situaci na Balkáně zklidňovat.
Babiš sice prezidenta nejdřív správně odkázal od patřičných mezí, ale následně sám sebe popřel. Může za tím být tradiční slabost současného premiéra vůči prezidentovi, ale vyloučené není ani to, že Babiš výměnou za svůj ústupek bude něco chtít. Ve hře je stále ještě možný prezidentský pardon Babišovi v případu Čapí hnízdo, kdyby ho do hry vrátil Nejvyšší státní zástupce. Nebo další věci, které nyní ještě nemusí být vidět. Jistě, Babiš se také mohl uřeknout, čemuž by nasvědčovalo, že ministerstvo zahraničí jeho slovům zatím nepřikládá velkou váhu a šéf diplomacie Tomáš Petříček nehodlá na vládě téma Kosova otevírat.
Každopádně se Babiš doposud tvářil, že součástí české zahraniční politiky je podpora některých zemí západního Balkánu ohledně jejich aspirací stát se členy Evropské unie. Potom by si ale měl dávat pozor na jazyk, protože podobnými otočkami tuhle snahu podrývá. A stejně tak by neměl zavdávat Miloši Zemanovi příčinu, aby prezident mohl rozeštvávat tamní státy proti sobě.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].